Špičkový výzkum a lidství musí tvořit nerozlučnou dvojici, jinak vzniká pro lidstvo a lidskost velmi nebezpečná situace. Tento fakt připomíná souborná výstava Částice a Arnošt Lustig v Kongresovém centru Praha, jež potrvá od 18. do 24. července a doprovází mezinárodní konferenci částicové fyziky ICHEP 2024, kterou spoluorganizuje Univerzita Karlova.
„Částicová fyzika přispívá mimo jiné k pochopení toho, jak vznikl vesmír a jaký je jeho osud. Konference ICHEP se koná každé dva roky již sedmdesát let, a právě při takovýchto setkáních se obyčejně zveřejňují ty největší objevy. Uvidíme, zda se o nějakém skutečně zásadním dozvíme i zde letos. Tématem konference nicméně bude zcela jistě tak zvaná fyzika vysokých energií. A energie, která byla třeba na vytvoření této výstavy, byla skutečně vysoká. Děkuji všem, kteří se na ní podíleli,“ ocenil profesor Zdeněk Doležal z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK a ředitel konference ICHEP 2024, na jejíž letošní organizaci se Univerzita Karlova podílí (spolu s dalšími klíčovými institucemi, například Fyzikálním ústavem AV ČR nebo ČVUT, zapojenými do částicového výzkumu).
Profesor MFF UK a ředitel letošního ročníku konference ICHEP v Kongresovém centru Praha Zdeněk Doležal.
Kromě odborného programu však pořadatelé ve spolupráci s dalšími institucemi zdůrazňují také etický a společenský rozměr současného globálního výzkumu. I proto konferenci doprovází putovní výstava „JÁ CHCI BÝT ČLOVĚK – Poselství Arnošta Lustiga hvězdám a nám všem“, jež je součástí souborné expozice Částice a Arnošt Lustig v Kongresovém centru Praha.
Vzkaz ke hvězdám
„Spisovatele Arnošta Lustiga, mého otce, svědka holocaustu a humanistu, fascinovalo, co se skrývá pod maskou člověka, který je pod tlakem. Jak může v jeden okamžik být tou nejvznešenější bytostí a vzápětí dokáže i zabít svého nejlepšího kamaráda. Zajímalo ho, co je v našem jádru – lidské. A naše nově objevené kolegy – částicové fyziky, kteří jsou také humanisté – zase fascinuje, co je v částicích jádra. A právě toto manželství nám dohodila rektorka Univerzity Karlovy,“ usmívá se Eva Lustigová a vysvětluje, proč právě výstava inspirovaná životem a dílem jejího otce doprovází mezinárodní konferenci ICHEP.
„Zajímalo ho, co se skrývá v člověku, když je pod tlakem," říká o svém otci Eva Lustigová.
Celý koncept expozice podle ní vychází ze dvou klíčových metafor tohoto ceněného spisovatele, jenž byl například třikrát v užší nominaci na Nobelovu cenu za literaturu: „Člověk je zvíře, které se denně polidšťuje. A tu lidskost může ztratit během několika vteřin.“ A z druhé metafory: „Problémem civilizace je, že narůstá pomalu a její tenkou slupku můžete seškrábnout za týden nebo za měsíc. Je snadnější ničit civilizaci než ji rozšiřovat, stejně jako je snazší najít nepřítele než přítele.“
Láska k vědě i životu
Podle rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové má výstava potenciál oslovit špičkové představitele částicové fyziky a přiblížit jim strhující svědectví spisovatele, který na svém osobním příběhu dokazuje jedinečnost života každého jednotlivce.
„U starých Řeků byli slavní hrdinové zvěčněni bohy do souhvězdí, která pozorujeme na obloze dodnes. Bylo to proto, aby jejich odkaz nebyl nikdy zapomenut. Položila jsem si otázku, co je odkazem Arnošta Lustiga z hlediska univerzitního vzdělání. Odpověděla jsem si právě touto řeckou tradicí, jež vysvětluje, jak je provázána věda a hrdinský osud člověka. Arnošt Lustig dokázal spojit obdiv k vědě a vzdělání s láskou k životu. Jeho svědectví o holokaustu vypráví o lidech, kteří nás předešli ke hvězdám a nemohou již mluvit. Ale zároveň je také opakem hvězdné oblohy, která přitahuje náš pohled, zatímco úděl tragicky zavražděných v nás stále budí obavy o osud člověka. Tento protipól však činí předkládaný koncept této výstavy naprosto jedinečným,“ přednesla projev rektorky UK Mileny Králíčkové, jež se z pracovních důvodů musela z vernisáže omluvit, profesorka Hudební a taneční fakulty AMU v Praze Noemi Zárubová Pfeffermannová.
Profesorka AMU Noemi Zárubová Pfeffermannová s manželem, shodou okolností také fyzikem. Na obrázku vpravo pak manžel Evy Lustigové.
Výstava pracuje se symboly. Například cibule znázorňuje tenkou vrstvu civilizace i její vrstevnatost. Dominantním prvkem instalace, kterou vytvořili umělci ze spolku Rés(O)nances – Marie Kopecká Verhoeven a Dominique Defontaines – jsou žebříky. „A právě s nimi souvisí i otcův další citát o tom, že lidství je nekonečná cesta. Třeba slušnost, jednu ze základních univerzálních lidských hodnot, připodobňuje Arnošt Lustig k motýlovi, který ´musí neustále mávat křídly, a v okamžiku, kdy přestane mávat, zahyne v moři´,“ dodává Eva Lustigová.
Vášeň pro fyziku
„Poselství Arnošta Lustiga je stále bolavě aktuální. Proto máme výstavu a proto o tom mluvíme,“ uzavřela jeho dcera a předsedkyně Nadačního fondu Arnošta Lustiga, Eva Lustigová. V rámci tohoto fondu, který založila se svým bratrem, pořádá mimo jiné workshopy pro žáky základních a středních škol. Ukázky z nich – představení originálních aforismů, které vymysleli sami studenti a studentky – byly také součástí vernisáže.
Vernisáž zakončilo taneční vystoupení seznamující návštěvníky s některými přírodními zákony, které vedl performer a jaderný fyzik Jiří Hejbal.
Další část výstavy BeInspired (Věda jako inspirace pro umění) se zaměřuje na umělecká díla žáků středních a základních škol. Autorem myšlenky, jak podnítit vášeň pro částicovou a jadernou fyziku mezi mladými lidmi a povzbudit je, aby tato složitá témata prozkoumali kreativně a nezávisle, je Michael Hoch z Karlsruhe Institute of Technology. Realizátory projektu jsou částicoví fyzici Jaroslav Bielčík a Jiří Hejbal z ČVUT a AV ČR, kteří se studenty pracovali.
Výstava bude ke zhlédnutí po celou dobu trvání Mezinárodní konference o fyzice vysokých energií (International Conference on High Energy Physics, ICHEP) v Kongresovém centru Praha, a sice od 18. do 24. července.
