O tom, že dění v Československu, respektive v České republice zásadním způsobem bylo a je ovlivňováno tím, co se děje v celé Evropě, není pochyb. A právě z toho důvodu je třeba sledovat tuzemské události z širšího úhlu pohledu. Vést tímto směrem chce své studenty nový doktorský obor, soudobé evropské dějiny, který od příštího akademického roku otvírá Fakulta humanitních studií UK.
„Soudobé dějiny se v této zemi vyučují kupodivu velmi málo. Přitom po posledních desetiletích plných poměrně dramatických událostí je důležité, aby se společnost naučila vyrovnávat se s tím, co má za sebou. Myslíme, že podstatné je to, aby se český historický příběh a české problémy začaly důsledně vkládat do daleko širšího středoevropského a celoevropského kontextu, protože bez toho jim nelze správně porozumět. Naším cílem je toto mladým lidem vysvětlit, naučit je, aby se podívali i přes naše hraniční hory,“ vysvětlil garant nového oboru prof. Jiří Pešek.
První doktorandy, kteří se budou zabývat tuzemskými a evropskými dějinami a kulturní historií od roku 1918 do současnosti, přivítá Fakulta humanitních studií UK v příštím akademickém roce. O přijetí se nemusejí ucházet jen historici, obor může zaujmout i studenty dějin umění, literatury nebo třeba muzikologie či teologie. „Obor je otevřen takto široce proto, že společnost má velice mnoho podstatných rysů, které nelze redukovat jen na obvyklou historickou materii politických, hospodářských a sociálních dějin,“ podotkl profesor Pešek.
Aby se doktorandi při své práci mohli rozhlédnout skutečně po celé Evropě, měli by vedle angličtiny ovládat i další cizí jazyk, což je také jednou z podmínek přijetí ke studiu. „V každé zemi by měl historik a všichni, kdo se zabývají společností, umět porozumět sousedům. Slovenštině rozumíme, polština se už však stala cizí řečí, byl bych proto rád, kdyby se objevili mezi zájemci studenti, kteří jsou schopni rozumět také našim severovýchodním sousedům. Vedle toho je ale samozřejmě důležitá znalost i velkých jazyků. Francouzština, italština, španělština, ruština a samozřejmě němčina otvírají člověku průhled do velkých oblastí, bez nich komparaci nelze provést,“ upozornil Jiří Pešek.
Doktorský obor se bude otvírat v prezenční i v kombinované formě studia. Zájemci o něj mohou podávat přihlášky až do 30. dubna. V červnu je pak bude čekat přijímací řízení v podobě ústního pohovoru nad návrhem jejich výzkumného projektu.
Absolventi najdou uplatnění nejen v akademické sféře, pracovat mohou ve státní správě, v kulturních institucích, školství, ve veřejném sektoru či v médiích. Jejich odborné zaměření na evropský prostor a znalost několika cizích jazyků jim otevře dveře také k řadě mezinárodních institucí.
