Ani v době, kdy Česko dusí koronavirová epidemie, nezapomněla Univerzita Karlova na osobnost Jana Palacha a jeho mimořádnou oběť. Někdejšího studenta uctila nejen Filozofická fakulta UK, zástupci vedení univerzity i studentů, ale symbolicky celá akademická obec.
Již 52. výročí památného činu dvacetiletého studenta historie a politické ekonomie, jenž se 16. ledna 1969 na protest proti potlačování svobod v Československu zapálil a několik dní nato skonal, bylo daleko komornější než obvykle. Na dvoře historického Karolina, u Palachovy pamětní dlaždice, se mu nejprve poklonili i zažehli svíčky prorektor Jan Royt a kancléř Milan Prášil.
V sobotu večer, 52 let po Palachově činu, se před budovou Filozofické fakulty UK - na náměstí, které dnes nese Palachovo jméno - sešli zástupci jejího vedení, studentů i studentských organizací, byť v menším počtu, s rouškami na ústech a se zachováním nezbytných rozestupů kvůli koronavirové epidemii. Za vedení UK položili věnec se stuhou Univerzity Karlovy též zastupující prorektor Royt a kvestor Tomáš Horáček.
Redakce magazínu Forum připravila video k připomenutí činu, který zasáhl miliony lidí nejen v Československu, ale bez nadsázky na celém světě.
„Ten čin je jasným dokladem toho, že on pro sebe nic nežádal. On všechno očekával od nás. Očekával, že ten čin zvedneme a že z toho uděláme svou životní cestu a tahle ta čistá oběť mě fascinovala. Palach nás vlastně všechny postavil před otázku, co je pro tebe v životě to největší, k čemu se chceš vydat, čemu chceš sloužit. Přece to nemůže být taková ta setrvačná čistě spotřební mentalita, do které pochopitelně upadáme všichni. Musíme nějak žít, musíme se živit, ale je to to poslední a jediné, co chceš předložit jako vizitku svého života těm druhým? Tuhle výzvu jsem zaslechl v Palachově činu,” pravil před dekádami duchovní Jakub S. Trojan na Palachově pohřbu.
Jan Palach se 16. ledna 1969 upálil v horní části Václavského náměstí.
„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem,” napsal v dopisu, který se našel v aktovce nedaleko místa, kde se student Filozofické fakulty UK polil benzínem a zapálil.
S rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel.
