Sedm knižních kategorií, v nich dvacet čtyři nominovaných knih a z nich na pěti je uvedeno jméno odbornice či odborníka z Univerzity Karlovy. Tak vypadají letošní výroční knižní ceny Magnesia Litera. Kdo nakonec svou nominaci promění, se dozvíme už 24. dubna.
Abyste věděli, komu držet palce, připravili jsme pro vás krátké představení knih, jejichž tvůrci nebo spolutvůrci působí na Univerzitě Karlově.
Litera za prózu
Sylva Fischerová
Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel
Poslední novela Sylvy Fischerové se na první pohled může jevit jako cestopisná reportáž; její záběr je nicméně mnohem širší. Kromě strhujícího srovnávání jakési geografické esence dvou kontinentů, pojetí kultury i úplně běžných, všednodenních detailů, autorka vykresluje intimní příběh milostného vztahu. Ten však vystupuje pouze nenápadně, mezi historkami z putování, bolestnou zprávou o smrti blízkého přítele, zábavnými detaily z krajanského života a ostatně neustále se navracející elementární otázkou po smyslu tvorby a po tom, zda je člověk práv nazývat se básníkem. Rozbíhavost v motivech, odbočky, citace, použití cizích jazyků – stručně: literární mnohovrstevnatost – dělá z její prózy jeden z nejpozoruhodnějších a nejpřesvědčivějších titulů loňského roku.
Mgr. Sylva Fischerová, Ph. D., působí v Ústavu řeckých a latinských studií FF UK
Litera za literaturu faktu
Stanislav Komárek
Muž jako evoluční inovace?
Těžištěm a originálním přínosem díla je zjištění, jak významné jsou mezimužské citové vazby, nový evoluční prvek, umožňující koordinovaný lov, válčení a tmelící „pánské“ instituce (kláštery, staré univerzity i polovojenské či sportovní spolky). Druhá polovina 19. století, období koloniální i technické expanze, znamenala vrchol maskulinity, která nakonec degenerovala v důsledku dvou světových válek. Co přinese vyrovnání genderové asymetrie, je spojeno s otazníky. Stanislav Komárek svou esej napsal s ironizujícím nadhledem a její čtení vybízí k přemýšlení i diskusím.
Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr., působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK
Litera za překladovou knihu
Roberto Bolano – ze španělštiny přeložila Anežka Charvátová
2666
Anežka Charvátová i v tomto překladu potvrdila schopnost osvojit si autorův těkající a zároveň scelující pohled, fragmentárnost jeho výpovědi i propojení jejích střípků a vytušit to, co při prvním přečtení uniká. Dešifrovat obrovské množství odkazů a narážek na světové historické, politické a kulturní souvislosti, mnohdy ukrytých v metafoře či symbolu. Zachovat různorodost žánrových a stylistických rovin. A to vše na rozsáhlé narativní ploše (1 127 stran originálu). Překlad Anežky Charvátové je svrchovaným tvůrčím činem, který obohacuje českou překladatelskou tradici o nové polohy, vlastní literatuře počátku 21. století.
PhDr. Anežka Charvátová působí v Ústavu translatologie FF UK
Litera za nakladatelský čin
Lenka Bobková, František Šmahel a kol.
Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy
Druhý svazek edice České panovnické dynastie si v ničem nezadá s předcházejícími Přemyslovci. Publikace Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, která vznikla za redakčního vedení Františka Šmahela a Lenky Bobkové, nabízí obraz relativně krátké, ale kulturně a politicky velevýznamné epochy našich dějin. Celková kompozice svazku, v němž jednotlivé eseje, směřující k tématu z různých historiografických perspektiv (kromě historiků přispěli do svazku archeologové, numismatici, kunsthistorici atd.), vytvářejí spolu s bohatým dokumentačním materiálem kompaktní celek, umožňuje různé varianty čtení/prohlížení, což je strategie odpovídající nárokům tohoto typu knih.
Prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc., působí v Ústavu českých dějin FF UK
Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., dr.h. c., působí jako zástupce ředitele Centra medievistických studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy
Litera pro objev roku
Pavel Horák
Bohumil Laušman – politický životopis. Riskantní hry sociálnědemokratického lídra
Kniha Pavla Horáka představuje originálně pojatou monografii o sociálnědemokratickém politiku Bohumilu Laušmanovi (1903–1963), z jehož bohatých životních peripetií zůstává v širším povědomí především jeho závěrečný úděl – únos z exilu do komunistického Československa a úmrtí ve vězení za ne zcela vyjasněných okolností. Mezi přednosti knihy patří jistě její čtivý styl, jednoduchá avšak nezjednodušující výstavba textu a kompoziční ucelenost. Dějová gradace mikropříběhů, na něž nebyl Laušmanův životaběh rozhodně skoupý, z ní činí téměř dobrodružný román. S obsáhnutím širokého pramenného materiálu autor nabízí nejen podrobný vhled do politikova života, ale i „politický životopis“ sociální demokracie, politické strany, jež spolu se svým lídrem neobstála před dějinami v rozhodujícím zápase poválečného politického vymezování a směrování dalšího společenského vývoje.
PhDr. Pavel Horák je doktorandem v Ústavu českých dějin FF UK
Slavnostní vyhlášení cen Magnesia Litera se uskuteční v prostorách Nové scény Národního divadla 24. dubna od 21.00 hodin. Až do 17. dubna se představují nominovaní autoři na veřejných autorských čteních, která probíhají v Knihovně Václava Havla v pražské Galerii Montmartre v Řetězové ulici. Ve středu 10. dubna se čtení zúčastní Alena Dvořáková, Jakub Řehák a Pavel Horák, o týden později na vás čekají Milan Děžinský, Jaroslav Žváček a Jiří Dvořák. Krátké medailony nominovaných také zpracovala Česká televize. |
