Univerzita Karlova je nakloněna i nově vznikajícím a rozvíjejícím se oborům. Při katedře genderových studií Fakulty humanitních studií UK se tak postupně ustavují i tzv. disability studies, o jejichž rozvoj na fakultě pečuje vedoucí katedry Mgr. Kateřina Kolářová, Ph. D. Oboru se bude věnovat také mezinárodní konference, která se uskuteční v Praze v září.
Obor disability studies se zabývá analýzou a kritickou dekonstrukcí sociálních a kulturních konstrukcí tělesné a mentální jinakosti a její interpretace jako „postižení“.O něm je možné uvažovat spíše jako o výsledku působení sociálních struktur a normativů, než hledat jeho původ v tělech či myslích „postižených“ lidí. Disability studies tak narušují představy o „postižení“ jako problému jedince a namísto toho na něj pohlížejí jako na sociálně konstruovanou a podmíněnou kategorii, která hraje zásadní roli v uspořádání moderní společnosti.
Disability studies jsou společenskovědním interdisciplinárním oborem, který působí jako spojnice mezi sociálními a humanitními vědami. Formovat se začal na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století ve Spojených státech amerických a ve Velké Británii. „Hybnou silou a nejvýraznější inspirací oboru bylo - a stále je - emancipační hnutí lidí, kteří jsou postihováni stigmaty a společenskými představami o normalitě a zdraví a představou, že tělesná či mentální jinakost je něco tragického, něco co je potřeba vyléčit nebo ošetřit. To, co obor definuje, je hlas ‚postižených‘. Disability studies respektují jinakost těla či intelektuálního vnímání světa jako autonomní zdroj životní zkušenosti a poznání,“ podotkla doktorka Kolářová.
Obor se proto také snaží upozorňovat na stereotypy spojené s tzv. postižením. „Je třeba si uvědomit, že ‚postižení‘ není faktem jednotlivého těla, ale je společenskou situací, vychází z kontaktu, je vztahem nerovnosti. To je jeden z prvních kroků, jak rozrušit zažité uvažování o ‚postižení‘ a nahlížení na lidi s ‚postižením‘,“ zdůraznila.
Disability studies se v České republice rozvíjejí až v posledních letech. K jejich etablování by měla pomoci také antologie textů pojmenovaná Jinakost – postižení – kritika. Společenské konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu, kterou sestavila právě doktorka Kolářová. „Antologie se snaží představit obor a otevřít prostor k hledání nových směrů, kterými by se měl vyvíjet,“ popsala.
Z perspektiv, které nabízejí disability studies, čerpá i právě probíhající výstava Postiženi normalitou v Centru současného umění DOX v Praze. Společně s Jaroslavem Andělem na její koncepci pracovala i Kateřina Kolářová. „Snažili jsme se nastínit polemický vztah mezi kategoriemi normality a ‚postižení‘ a všímat si toho, jak jsou v historickém procesu propojeny a jedna druhou ovlivňují. Snahou výstavy bylo také rozbít obvyklé a zploštělé představy lidí o ‚postižení‘. Výstava představuje bohatost perspektiv umělecké reflexe ab/normality a disability art, tj. umění, které vyrůstá ze zkušenosti ‚postižených‘," vysvětlila doktorka Kolářová. Výstavu mohou zájemci navštívit až do 16. září.
V polovině září se navíc v Praze uskuteční díky spolupráci Univerzity Karlovy, Vídeňské univerzity, Filosofického ústavu AV ČR a dalších institucí mezinárodní konference s názvem De-colonizing Disability Theory (I): Cripping Development.
„Letošní konference navazuje na dvě úspěšné předchozí, které se mnou v roce 2010 spolupořádala kolegyně Lucie Storchová. Jejich hlavním tématem byla historická reflexe pojmu a kategorie jinakosti/postižení, zaměřily se však i na diskuzi neoliberalismu právě z perspektivy disability studies. Tentokrát se budeme věnovat reflexi teoretických východisek a paradigmat oboru. Chceme reflektovat to, že vycházejí převážně ze zkušeností tzv. globálního severu. Nyní bychom se chtěli na obor podívat z pohledu postkoloniálních a postsocialistických společností,“ vysvětlila doktorka Kolářová.
Na konferenci vystoupí řada významných mezinárodních hostů, například Darja Zaviršek působící na univerzitě v Ljubljani, Mel Y. Chen z University of California v Berkeley, Robert McRuer z The George Washington University ve Washingtonu, DC, či Anastasia Kayiatos z univerzity v Minnesotě. Workshopy potom připravili jak studující z vídeňské, tak i pražské univerzity.
