Funkcionalistická budova Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy byla postavena ve 30. letech 20. století spolu se sídlištěm Zelená liška. Dominanta nejstaršího pražského sídliště se za osmdesát let své existence stačila nesmazatelně zapsat do dějin Prahy.
V období hospodářské krize bylo cílem města poskytnout ubytování i těm nejchudším občanům, a tak vznikl plán na výstavbu Zelené lišky. Zdejší byty se vyznačovaly malou metráží a absencí ústředního topení – kdo měl zrovna peníze na uhlí, mohl si zatopit v kamnech.
Obyvatelé nového sídliště původně posílali své děti do měšťanky na Pankráci, počet obyvatel však stoupal a záhy vyvstala potřeba otevřít školu vlastní. Roku 1937 tak byla v ulici Za Zelenou liškou, č. p. 350 zprovozněna Čtvrtá měšťanská škola chlapecká. Jako měšťanka fungovala oficiálně až do roku 1948. V období okupace ji však na krátkou dobu zabrali příslušníci SS.
Ti objekt proměnili v sídlo strážního praporu SS Wachbataillon 2 Prag. Posádka velitelského centra čítala na 150 silně ozbrojených mužů, kteří měli k dispozici nejen těžké kulomety, ale také několik minometů. Během Pražského povstání se škola stala svědkem lítých soubojů mezi vojáky SS a odbojáři. Těm se podařilo celou budovu strážního praporu obklíčit, ovšem museli čelit neustálé těžké palbě. Stopy po střelbě jsou dodnes dobře patrné na plotu fakulty, na kterém je několik průstřelů.
Druhý den Pražského povstání, 6. května 1945, nacistům přišli na pomoc vojáci z SS-Kampfgruppe Jörchel. Během bojů bylo zavražděno několik civilistů, o jejichž násilné smrti dnes svědčí dvě plakety u vstupu do budovy. Příslušníci SS školu opustili 8. května poté, co byl do povětří vyhozen nedaleko se nacházející muniční sklad.
Po druhé světové válce byly v budově zřízeny hned dvě školy – základní a osmiletá střední. Od roku 1960 zde sídlila devítiletá Základní škola Za Zelenou liškou. Zrušena byla roku 1998, kdy objekt dostala do pronájmu Husitská teologická fakulta UK. Slavností otevření HTF UK proběhlo 22. října 1998, zúčastnili se ho tehdy vrcholní představitelé českých církví a náboženských obcí stejně jako zástupci vlády a představitelé univerzity.
Vskutku netradiční je výhled, který se nabídne návštěvníkům hlavní lodě fakulty. Přímo za budovou totiž leží Nuselský hřbitov, který se datuje do poloviny 19. století. Zajímavostí je, že sloužil jako pohřebiště pro zesnulé či popravené trestance z pankrácké věznice. Může tak jít o jedno z mnoha míst, kdy by se mohly nacházet ostatky Milady Horákové. Hroby pankráckých vězňů nebyly označovány jmény, ale pouze křížky. Dnes na hřbitově už žádné z nich nenajdete, všechny byly odstraněny. Na počest zesnulých či popravených vězňů byla v zadní části objektu vztyčena malá novogotická zvonička.
V současnosti fakulta nabízí bývalým žákům ZŠ Za Zelenou liškou asi hodinovou prohlídku interiérů budovy zdarma.
