Sbližujeme vědu s byznysem

Pomáhat vědcům s využitím výsledků výzkumu v praxi, nabízet firmám expertní služby vědců při vývoji a testování nových produktů, zprostředkovávat školení zaměstnanců ve státní správě i komerční sféře – jednoduše řečeno propojit svět vědy s byznysem. Přesně to mají na Univerzitě Karlově na starosti inovační skauti. Na každé fakultě je alespoň jeden a jejich práce je hodně pestrá, akční a pro univerzitu nepostradatelná. Dobrý skaut přináší nejen peníze, ale také pomáhá zvýšit prestiž své fakulty a oborů, které se na ní studují.

Firmy často netuší, s čím vším jim univerzita může pomoci. Proto jsme připravili on-line katalog služeb, který průběžně aktualizujeme.

Inovační skauti musejí umět vytipovat, jaké služby, produkty nebo know-how firmám nabídnout. Zatímco ve světě je běžné, že si tyto odborníky najímají právě podniky, aby jim zajistili např. přístup k nejnovějším technologiím pro testování produktů, u nás skauti působí přímo na univerzitě. Jako posilu tzv. univerzitní inovační sítě je zaměstnává Centrum pro přenos poznatků a technologií UK. Cílem je poskytnout vědcům na univerzitě komplexní servis. „Firmy často netuší, s čím vším jim univerzita může pomoci. Proto jsme připravili on-line katalog služeb, který průběžně aktualizujeme,“ říká Marek Vinklát z Husitské teologické fakulty UK. „Ideální by bylo, kdyby nás firmy oslovovaly na základě nabídky, ale na naší fakultě se většinou spolupráce rodí na základě kontaktů z dřívějška. Právě na ochotě sdílet kontakty a zapojit se do projektů pro komerční sféru i státní správu pak závisí úspěšnost přenosu poznatků do praxe,“ dodává.

To na Matematicko-fyzikální fakultě UK je situace jiná, ostatně projekty smluvního výzkumu této fakulty tvoří třetinu objemu celé univerzity. „Podniky mají velký zájem spolupracovat. Absolventi matfyzu jsou na trhu práce žádaní a firmy se je snaží získat, dokud ještě studují. Proto jsme museli vytvořit jasná pravidla, aby ze spojení těžila i univerzita,“ podotýká Barbora Joudalová, jedna ze čtyř zdejších inovačních skautů. „Od roku 2014 má fakulta partnerský program, který společnostem umožňuje spolupracovat s akademickými pracovníky a studenty při respektování pravidla vzájemné výhodnosti. Závěrečnou práci pak naši studenti mohou psát na téma, které zadají firmy zapojené do partnerského programu. Psát něco do šuplíku studenty nebaví, při spolupráci s firmou vidí hmatatelný výsledek. A ti, kteří v ní zůstanou nastálo, zase po čase kontaktují fakultu s nabídkou další spolupráce.“

Navzájem se potřebujeme

Podle posledních potvrzených údajů generuje transfer znalostí univerzitě přes 32 milionů korun ročně (údaj za rok 2017). Jde tedy o nezanedbatelnou částku, kterou univerzita může investovat zpátky do primárního výzkumu i zlepšení vybavení a kvality výuky. Spektrum služeb nabízených jednotlivými fakultami je široké – od konzultací a školení přes vlastní výzkum až po pronájem laboratoří a technologií. Výzvou ale zůstává, jak nabídku propagovat nejen u velkých společností, ale právě směrem k malým a středním podnikům, které nemají vlastní vývojová centra.

Firmy budou vždy hledat inovativní řešení, věda se zase neobejde bez financí. Přesto nebo možná právě proto přináší spolupráce některá úskalí. „Pro vědce, který se celý život soustředí na své bádání, není lehké zorientovat se ve složitých otázkách práva, duševního vlastnictví, patentů a podobně. Může se dokonce stát, že v dobré víře prozradí výsledky svého výzkumu nebo prodá své know-how pod cenou,“ varuje Marek Vinklát, „úkolem inovačních skautů je tak i informovat své kolegy na univerzitě o ochraně duševního vlastnictví a případnou spolupráci pomoci smluvně ošetřit s využitím expertů univerzitního Centra pro přenos poznatků a technologií. Velkým tématem je pro nás také to, jak vůbec motivovat kolegy ke kooperaci na komerčních projektech.“

Pomáhat a nepřekážet

Ne každý vědec totiž touží po spolupráci s komerční firmou. „Někdo se chce věnovat základnímu výzkumu, jiný dává přednost teoretickému přístupu, další se bojí přílišné administrativy nebo časové náročnosti projektu. Naším cílem je propojit ty správné lidi na obou stranách a poskytnout vědcům maximální podporu, aby se mohli soustředit na to podstatné. Nenutíme vědce, aby se stali obchodníky. Veškerý administrativní nebo právní servis stejně jako komunikace s firmou a řízení projektu mohou být na nás expertech: skautech a profesionálech z Centra pro přenos poznatků a technologií,“ vysvětluje Barbora Joudalová a doplňuje: „Práce vysokoškolského pedagoga se diametrálně liší od práce manažera v korporaci. Naším cílem je porozumět potřebám obou stran, řídit jejich očekávání a oba světy sbližovat.“

Nenutíme vědce, aby se stali obchodníky.

Role inovačního skauta je značně různorodá, závisí jak na fakultě a oborech studia, tak na aktuální situaci a poptávce. Příkladem může být série školení odborníků z Katedry religionistiky Husitské teologické fakulty UK o islámu pro Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, pracovníky zařízení pro uprchlíky a Armádu ČR v době uprchlické krize. „Hledat na fakultách přenositelné služby je jednodušší u exaktních věd, ale těžší třeba u teologů. Skauti na humanitních fakultách musejí být dost kreativní, protože na rozdíl od lékařských nebo přírodovědných fakult nemůžeme firmám nabídnout prakticky žádné technické vybavení, jako jsou přístroje nebo laboratoře, u nás jde opravdu především o přenos poznatků. Také finanční přínos je u humanitně zaměřených oborů přirozeně nižší. Mnohem důležitější je prestiž a PR, které pomůže v budoucnu na fakultu přilákat další studenty,“ uzavírá Marek Vinklát.