V případě, že se prvok Toxoplasma gondii dostane do lidského organismu, začne mimo jiné měnit i psychiku nakaženého člověka. Ukazují to měření prof. Jaroslava Flegra z Přírodovědecké fakulty UK a jeho týmu. Zapojit se do celosvětově sledovaného výzkumu, sledujícího vliv parazita na chování člověka, může každý. Stačí se zaregistrovat do projektu na internetové stránce Pokusníkrálíci.cz, vyplnit několik dotazníků a nechat si 11., případně 12. listopadu na fakultě odebrat krev. Lidé tak zjistí, jestli nejsou napadeni tímto parazitem, i to, jaký mají Rh faktor krve.
Odborníci tvrdí, že dnes má tohoto prvoka v těle asi třicet procent české populace. Jakmile se člověk nakazí, což se může stát například pozřením špatně tepelně opracovaného masa nebo neumyté kořenové zeleniny, už se toxoplasmy nezbaví. Nejprve prodělá tzv. akutní toxoplazmózu. Ta je nebezpečná především pro těhotné ženy, protože v případě přenosu na plod, může dojít k jeho poškození. Z aktivní fáze pak nákaza přejde do fáze latentní. V těle člověka prvok přežívá po celý jeho život. A po celou dobu také ovlivňuje jeho chování. Tým prof. Jaroslava Flegra mimo jiné dokázal, že napadení mají větší sklon k riskování, zpomalí se jejich reflexy a sníží se u nich sklony k vyhledávání nových podnětů. Ženy jsou po nákaze otevřenější, srdečnější a lehkomyslnější, naproti tomu muži bývají uzavření a podezřívaví. Ženy se nákladněji oblékají, naopak muži po nákaze méně pečují o svůj zevnějšek.
Zda člověk má v těle tohoto parazita, může zdarma zjistit během pravidelných testování krve, která se vždy jednou za půl roku konají na Přírodovědecké fakultě UK. „Odběry provádí lékař, se kterým pravidelně spolupracujeme. Jde to raz dva. Během volné chvíle je pak jen ještě potřeba vyplnit na internetu různé psychologické a epidemiologické testy, abychom mohli s výsledky testování dále pracovat ve výzkumu. Poté dobrovolníkům sdělíme výsledky krevních odběrů,“ vysvětlil profesor Flegr a doplnil, že zájemci se pak mohou zúčastnit i dalších pokusů.
Každý, kdo by se chtěl nechat testovat, se musí zaregistrovat do projektu Pokusní králíci a ještě před odběrem vyplnit dva dotazníky na téma Vliv chovu psa a kočky na zdraví a psychiku a Vliv Rh faktoru na zdraví a chování člověka. Pak už jen stačí vybrat si termín samotného odběru – 11., nebo 12. listopadu (termín třeba rezervovat ZDE) – a dorazit na Přírodovědeckou fakultu UK.
Lidé tak zjistí, jestli jejich život ovlivňuje i toxoplasma, a navíc pomůžou důležitému výzkumu. „Výsledky průběžně uveřejňujeme v kvalitních mezinárodních vědeckých časopisech. Celkově jsme zatím v této oblasti publikovali více než 50 článků. V současnosti se nově zaměřujeme na vztah mezi toxoplazmózou a depresí. A právě do těchto studií se mohou zájemci zapojit prosatřednictvím webové i facebookové stránky Pokusní králíci. Rádi mezi našimi dobrovolníky přivítáme i ty, kteří nevědí, zda jsou toxoplasmou infikováni, a raději to snad ani vědět nechtějí,“ připomíná závěrem prof. Jaroslav Flegr.
