Novela vysokoškolského zákona, problematika čerpání financí z evropských fondů a výhled rozpočtu pro vysoké školy na příští rok. To jsou tři základní témata, kterým se věnovala Česká konference rektorů (ČKR) na svém prvním poprázdninovém zasedání. Jak se k těmto oblastem staví prof. Tomáš Zima jako rektor UK a předseda ČKR, se dočtete v prohlášení, které dal univerzitnímu časopisu iForum.
Po prázdninách a před začátkem nového akademického roku patří mezi nejdůležitější a nejzávažnější otázky vysokého školství tři témata.
Za prvé je to dokončování novely vysokoškolského zákona, která vychází z dlouhé řady jednání včetně velmi intenzivních posledních dvou, tří měsíců. Současný návrh novely je určitým kompromisem mezi názorem České konference rektorů, Rady vysokých škol a ministerstvem školství. Nejen já, ale i ostatní kolegové, rektorky a rektoři, se domníváme, že by po drobných opravách měl být v této podobě schválen. Museli jsme samozřejmě hledat kompromisy, aby se s tím ztotožnilo co možná nejvíce kolegyň a kolegů z vysokých škol. Osobně se domnívám, že institut mimořádného profesora by být v novele nemusel, a také, že by měli všichni akademičtí pracovníci procházet vždy jen konkurzem, a v návrhu je to jinak. Jedná se o dohody a hledání kompromisů.
Největší novinkou novely jsou velmi detailní popsání pravidel fungování akreditačního úřadu a procesu akreditace – získání institucionální akreditace, která uvolní vysokým školám ruce pro vytváření nových studijních programů a oborů – a možnost odnímání titulů, které byly získány v rozporu s „dobrými mravy“. Věřím, že toto opatření bude mít především preventivní charakter. Novela také zpřesňuje řadu otázek, které život na vysokých školách přináší.
Věřím, že návrh novely zákona, na kterém se velmi intenzivně podílely reprezentace vysokých škol, za což bych chtěl ministerstvu poděkovat, bude po připomínkovém řízení odeslán do Poslanecké sněmovny, v této podobě bude schválen a přispěje k rozvoji vysokého školství.
Druhá velmi aktuální otázka je problematika čerpání evropských fondů – operačních programů. Dokončují se velké infrastruktury a operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který ukázal velmi náročnou a složitou byrokracii, kdy řada státních institucí postupuje často protichůdně. Dřívější liknavost úřadů, které o projektech nebo o jejich změnách rozhodovaly, vedla i k tomu, že čerpání České republiky v této kapitole není takové, jaké by mělo být. Množství prostředků budeme vracet zpět.
Projekty, na kterých participuje Univerzita Karlova – projekty v Hradci Králové, v Plzni a ve Vestci u Prahy – postupují zdárně. Jsou tam samozřejmě nějaké problémy, ty ale řešíme. Věřím proto, že tyto infrastruktury budou řádně dokončeny a budou sloužit rozvoji vědy a vzdělávání.
Schválena byla tzv. pražská výzva. Univerzita Karlova tak má získat prostředky ve výši cca 1 miliardy korun. V této chvíli probíhají přípravy na vypisování veřejných zakázek na velké investice pro několik fakult Univerzity Karlovy.
S evropskými fondy souvisí i nový operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, který patří už do nového programovacího období a na který se intenzivně připravujeme, aby byla Univerzita Karlova úspěšná v jeho čerpání. Komunikujeme proto s fakultami a s ministerstvem školství ohledně přípravy vyhlášení prvních výzev.
Třetí a neméně důležitou záležitostí je to, že současný návrh rozpočtu pro příští rok, který zaslalo ministerstvo financí, snižuje prostředky pro vysoké školy. To nejen já, ale i ostatní kolegyně a kolegové vnímáme velmi negativně, protože financování vysokých škol a zejména vzdělávací činnosti posledních mnoho let stagnovalo, náklady na jednoho studenta klesaly. Úhrady od státu na vysokoškolského studenta jsou nižší než na středoškolského. Ministr Chládek nás ujistil, že vyvine veškeré úsilí pro to, aby byl rozpočet pro vysoké školy zachován alespoň v takové hladině, v jaké byl pro rok 2014.
