Výpravy za krásou středověké Prahy, do časů rozvoje USA za prezidenta Granta, politologické studie, ovšem i užitečná práce s okouzlujícím názvem Laskavý průvodce po sociálních dávkách. Takové jsou knižní novinky, které ve středu 11. prosince slavnostně představili vědci a pedagogové Univerzity Karlovy v historických prostorách Karolina.
Úvodní slovo - a poděkování univerzitnímu nakladatelství Karolinum - přednesl profesor Jan Royt, prorektor pro tvůrčí a ediční činnost UK. Ten při projevu svíral svoji vlastní knihu – výpravnou publikaci Praha středověká, kterou doprovázejí fotografie Jana Gloce. Royt se zaměřil na románské a raně gotické proměny Pražského hradu, Vyšehradu i na formování pražského urbanismu za vlády Přemyslovců, poté pojednává navazující donátorskou činnost Lucemburků, zejména Karla IV.
„Pozornost soustřeďuje k budování svatovítské katedrály, rozvoji Vyšehradu, založení Nového Města pražského a vzniku univerzity, objektivně zhodnocuje i donátorskou činnost Václava IV.,“ uvádí anotace knihy; zajímavé jistě i pro „Ježíšky“.
Mireia Ryšková představila jak svoji dřívější knihu Pavel z Tarsu a jeho svět, tedy první českou monografii věnovanou význačné osobnosti raného křesťanství, tak i novější opus Doba Ježíše Nazaretského. Sleduje v něm širší souvislosti a dění v éře kolem přelomu letopočtu. V Karolinu, kde při slavnostním „křtu“ zněl i hudební doprovod Císař Bandu, byly knihy k prodeji s akční slevou.
Dalším přírůstkem do ediční řady Politeia se stala knížka historika Přemysla Houdy s titulem Normalizační festival. „V edici už je, tuším, přes dvacet knih, které se převážně věnují politické teorii,“ uvedl autor docent Milan Znoj z Filozofické fakulty UK, jenž edici spoluřídí. Houda se dlouhodobě věnuje tématu folkové hudby a zde zacílil na organizátory folkových festivalů během socialismu, přičemž recenzenti ocenili jeho metodologii, teoretické exkurzy i sběr vzpomínek. „Děkuji všem, kteří se se mnou setkávali a hovořili,“ řekl Houda s tím, že se pokusil takříkajíc „obarvit tu šedivost sedmdesátých a osmdesátých let“.
Metodou orální historie, tedy rozhovorů s pamětníky, vznikala též práce Lenky Krátké Letos musíme být spokojenější než loni, zabývající se proměnami „firemní kultury“ po roce 1989.
Autoři další knížky – již zmíněného Laskavého průvodce po sociálních dávkách – pak pobavili zaplněný sál, když pronesli větu, že kniha je určena všem: někteří ji potřebují nyní, další ji potřebovat třeba budou. „Monografie přibližuje co nejjednodušší formou složitý systém dávek sociálního zabezpečení podmíněných nepříznivým zdravotním stavem a posuzování zdravotního stavu lékaři lékařské posudkové služby pro účely přiznání těchto dávek,“ uvádí anotace knihy Libuše Čeledové a Rostislava Čevely.
Z jiného ranku je kniha profesora Josefa Opatrného s názvem Amerika prezidenta Granta. Doyen české amerikanistiky čtivě popisuje USA v 19. století, dobu, pro kterou se stala symbolem železnice a také „železný oř“ – lokomotiva coby znak technického pokroku, rozvoje trhu i rozpínání. Vlak proto takříkajíc zdobí i obálku knihy, které se dostalo velmi bohatého ilustračního doprovodu. „Karolinum je perla mezi českými vydavatelstvími,“ ocenil Opatrný nakladatele za preciznost a péči o knihy.
Pochvalu si rád vyslechl ředitel Karolina, Petr Valo, který v závěru avizoval i trojici chystaných novinek: knihu o Československé lidové armádě, o české secesi a italské renesanční literatuře.
