Již podvanácté se konala Studentská vědecká konference na 3. LF UK. Studenti si nejen vyzkoušeli, jaké to je, předvést svou práci před kritickým odborným publikem, ale akce navíc opět přilákala zvučná jména medicíny coby čestné hosty.
Program zahájil svou přednáškou nestor české neurochirurgie profesor Vladimír Beneš. Odpolední blok uvedl zase Petr Toušek prezentací moderních trendů v léčbě akutních koronárních syndromů, což byla i jedna ze studentských prací přednesených na konferenci. Některé z dalších projektů, jež mohli přítomní ve zcela zaplněné Syllabově posluchárně zhlédnout, přitom podpořila i Grantová agentura Univerzity Karlovy – například prezentaci, jak neinvazivně, tedy bez endoskopie, rozpoznávat zánětlivé komplikace u dětí s ulcerózní kolitidou.
Úspěch sklidila i práce Martina Vognera, který pod vedením profesora Pavla Kalvacha analyzoval řeč u pacientů s poruchou paměti. A celkem pochopitelně také prezentace o tom, jaké jsou osobní zkušenosti studentů s marihuanou. Na tomto výzkumu se podílel Ben Eden, podporován vídeňskou Lékařskou univerzitou. 
Ukázalo se, že v anonymní anketě více než polovina dotazovaných studentů medicíny (celkem 540 lidí v Česku a přes tři stovky dalších v Rakousku) přiznala, že zná terapeutické účinky léčebného konopí zejména při mírnění bolesti či u léčby roztroušené sklerózy (více než 65 procent mediků). „Řada respondentů přitom uvádí, že by se rádi o kanabinoidech dozvěděli více,“ uvedl autor prezentace Ben Eden.
Sestřičky pracují tak, že mluví s pacienty
Mnohé přítomné zaujala i práce Matěje Kučery, který pod vedením lékařky Pavly Čermákové zkoumal, zda přibývá depresí u lidí starších pětašedesáti let. Čísla hovoří jasně: ano, výskyt deprese se u těchto seniorů zvýšil o osmnáct procent. Jenže se ukázalo, že realita je jiná. Za častějšími depresemi stojí spíše lepší diagnostika. Studie medika na více než tisícovce lidí naopak ukázala, že díky včasné diagnóze, a tím pádem i léčbě deprese u českých seniorů postupně klesají.
Pro laiky bylo zajímavé porovnání, jak těžká je práce houslistů v orchestru. Ve studii celkem s šedesáti lidmi Barbora Balcarová a Michaela Hejduková porovnávaly vyšetření páteře a počítačovou analýzu případných poruch. A potvrdilo se, že houslisté si při hraní ničí páteř, takže mají větší bolesti zad než zbytek populace. Podnětné bylo také mapování Kateřiny Salomonové, z jakých činností se skládá práce sester na oddělení ARO. Ukázalo se, že skoro třetinu času jim zabírá komunikace s pacienty.
Rušno bylo také v předsálí, kde se medici prezentovali svými postery. Pozornost si zasloužila například práce o chronické bolesti zad hned několika autorek a také studie Kateřiny Horáčkové pod vedením lékařky Pavly Čermákové o závislosti na alkoholu, která proběhla na více než třech tisících tři sta lidech. Překvapením bylo, že závislost má jen pramalou souvislost s nezaměstnaností, zato poměrně velkou s depresemi.
„Na třetí lékařské fakultě se studentská věda bere skutečně vážně, což může dokumentovat i to, že studenti si mohou svojí vědeckou činnost zapsat v rámci svého volitelného rozvrhu, za což posléze obdrží kredity. Vědecké práce našich studentů se pravidelně umisťují na předních příčkách národních i evropských konferencích.“ řekla proděkanka 3. lékařské fakulty prof. MUDr. Romana Šlamberová. Studentskou vědeckou konferenci zorganizoval spolek Trimed. „Letošní ročník se může pyšnit rekordním množstvím přihlášených prací. Soutěžící odevzdali celkem 99 abstraktů, z toho 27 v postgraduální, 21 v teoretické, 31 v klinické a 20 v bakalářské sekci," řekl Tomáš Sychra z Trimedu.
