Jak se ze země, která v 50. letech vyvážela pomeranče, stal světový lídr v oblasti inovací a lze takový úspěch zopakovat? I to zjišťovaly účastnice 3. ženské mise do Izraele, jejíž součástí byla i redaktorka magazínu Forum Pavla Hubálková.
„Co je na Izraeli speciálního? Energie! Izrael je jako trojité espresso,“ řekl Andy David, ředitel pracovní skupiny pro inovace na izraelském ministerstvu zahraničních věcí. A na konkrétních příkladech účastnicím ženské mise vysvětloval důležitost národní značky: ,,Dobrou kampaní a vyprávěním zvoleného příběhu můžete změnit vaše celosvětové vnímání během relativně krátké doby.“ Také sdílel, jak se ze země, kterou si mnozí spojovali se slovem „konflikt“ stala „země inovací“. A dodal: „Značka je příslib. Silná značka je splněný slib.“
From Holy-Land to Start-up Nation to Scale-up Nation
„Od Izraele se můžeme mnohé přiučit. Izrael je země podobné velikosti a podobně jako Česko v devadesátých letech prošla ekonomickou transformací. V Izraeli ale na rozdíl od nás vsadili na lidský kapitál a na inovace. Už jejich školství vede k podnikavosti a kreativnímu řešení problémů,“ říká Linda Štucbartová, hlavní organizátorka mise, pro kterou to byla již desátá návštěva Izraele. Primárním cílem v pořadí již třetí ženské podnikatelské mise z Česka do Izraele, která má podporu Velvyslanectví Státu Izrael v ČR i Česko-izraelské smíšené obchodní komory, je osobně poznat inovativní prostředí a navázat kontakty pro další spolupráce. Letošní cesty se zúčastnilo dvanáct českých žen reprezentující rozličné obory od veřejného i soukromého sektoru, neziskových organizací, technologických firem i vysokého školství či zdravotnictví.
Účastnice třetí ženské mise do Izraele navštívily řadu inovačních a vzdělávacích institucí. Na fotce s ředitelem Cyber 7 Danielem Martinem.
„Izraelci se rozhodli, že chtějí být nejdříve start-up nation a nyní scale-up nation. A k tomu soustředí veškeré úsilí. Od počátku myslí v globálním měřítku, i proto například vše rovnou komunikují v angličtině, a chtějí firmy nejen zakládat, ale usilují o to, aby se jim dařilo (scale-up) a zůstávaly v Izraeli. Opravdu myslím, že v Izraeli můžeme najít mnoho inspirace, když pořád vzletně říkáme, že se chceme z montovny stát mozkovnou,“ říká Štucbartová.
Izraelci jsou právem pyšní na svůj inovační ekosystém. V přepočtu na jednoho obyvatele mají nejvíce startupů na světě – aktuálně přes 7300. Mají i jeden z největších podílů investic do vědy a výzkumu v poměru k HDP na světě, ten dosáhl v roce 2022 hodnoty 5,2 procenta, pro srovnání Česko investuje dvě procenta. Izraelské investice do výzkumu a vývoje jsou přitom z devadesáti procent ze soukromých zdrojů.
Start-up Nation je spojovacím prvkem i výkladní skříní inovací. Na střeše mají například zahrádku, kde pěstují rajčata i bylinky.
Hlavním prostředníkem a zprostředkovatelem izraelských inovací je Start-Up Nation Central sídlící v Tel Avivu, který mimo jiné nabízí interaktivní a volně dostupnou databázi Start-up Nation Finder. Výkladní skříní inovací je i The Israeli Innovation Center at the Peres Center for Peace and Innovation, kde mají i každoročně novou expozici The Israeli Expo reprezentující výběr nejzajímavějších projektů z mnoha různých oblastí od zemědělství, hospodaření s vodou, kybernetické bezpečnosti, vesmírných technologií, potravinářství přes dopravu, zelené energie až po herní průmysl, zdravotnictví či vědu a výzkum. „Navštívila jsem již řadu science center a vědeckých muzeí po celém světě a místní způsob prezentace mě nadchl a zaujal. Během téměř dvouhodinové komentované prohlídky nám průvodkyně nasdílela mnoho zajímavostí i potřebný kontext, před vstupem do další části expozice nás vždy upozornila na pro nás relevantní zajímavosti a vždy nám vysvětlila, jak si expozici nejlépe užít. Samotné zpracování bylo velmi interaktivní – o inovacích vám například vypráví sami tvůrci prostřednictvím velké obrazovky, kdy máte pocit, že si s vámi povídají přímo. Úspěch měla i hra, kdy jsme v místnosti museli hledat odpovědi na nejrůznější otázky, což zajímavým způsobem podpořilo prozkoumání expozice. Zaujala mě i maličkost, že po odchodu z místnosti vypínají obrazovky a další interaktivní zařízení, protože šetří energii,“ komentuje redaktorka magazínu Forum Pavla Hubálková.
Centrum Šimona Perese vás do inovací vtáhne i prostřednictvím avatarů v životní velikosti, virtuální reality nebo například interaktivní hry.
Vzdělání podporující kreativitu
Život ve vyprahlém a nepokoji zmítaném Izraeli s sebou ale nese řadu výzev, proto jsou Izraelci nuceni k hledání kreativních řešení, což podporují a rozvíjejí již u malých dětí. „Tento jiný přístup je báječně vidět třeba na dětských hřištích – nikdo tu děti neokřikuje, jak si mají ‚správně hrát‘. Klidně lezou na skluzavku stranou, kterou by správně měly jezdit dolů,“ líčí Delana Mikolášová, vědecká diplomatka v Izraeli, která se v roce 2015 stala vůbec první českou attaché pro oblast vědy, výzkumu a inovací.
|
Izraelské národní priority ve vědě a výzkumu Izraelci na základě široké expertní debaty se zástupci akademické sféry, průmyslu a státní správy definovali pět oblastí, ve kterých mají šanci stát se v horizontu 5–10 let globálním lídrem. 1) Bio-konvergence – multidisciplinární výzkum na pomezí oborů umělé inteligence, Data Science a biotechnologií, jako například smart biosensory či 3D tisk tkání 2) Obnovitelné zdroje a úložiště energie 3) Food-tech – především vývoj alternativních proteinů, vývoj masa a mléka v laboratoři 4) Civilní vesmírný výzkum 5) Blue-tech – mořský výzkum, ochrana vod a Středozemního moře jako národního zdroje + Z předchozího období pokračují i v rozvoji umělé inteligence (AI) a kvantových technologií. |
Setkání s Delanou Mikolášovou na Velvyslanectví ČR v Tel Avivu.
Hravost a tvořivost si Izraelci snaží uchovat i v dospělosti: „Jste tak mladí jako vaše sny, ne tak staří jako váš kalendář.“ I to je jeden z citátů Šimona Perese, státníka, devátého izraelského prezidenta, premiéra a nositele Nobelovy ceny míru, po kterém je pojmenováno i zmíněné centrum. Nebojí se ani chyb: „Fail fast, learn fast,“ zní další oblíbené motto. Obdobné motivační citáty vidíte všude: „Be global. Be innovative,“ na lahvích na vodu nebo „Reichman University: Everything is possible,“ na bannerech zakrývajících výstavbu nové budovy kampusu.
Na Reichman University vzdělávají budoucí státníky a diplomaty i komunikátory a kreativce. Na prestižním Weizmann Institute of Science dnes působí i řada českých vědců a vědkyň.
| „O Izraeli jsem měla řadu představ i očekávání. Realita mě ale – v dobrém – zcela překvapila a pohltila, jen jsem nasávala informace, atmosféru, ale především obrovské množství inspirace. Zaujala mě jejich upřímnost, neformálnost a zacílení – nezdržují se zbytečnostmi, ale míří k cíli, nebojí se dělat rozhodnutí. Jedna z prvních otázek vždy byla ‚Můžeme nějak spolupracovat? Jak si můžeme pomoci?‘ Umí se velmi dobře ‚prodat‘ – jejich prezentace byly svižné, poutavé, plné užitečných informací – žádné prázdné fráze nebo nepodstatné informace,“ shrnuje redaktorka UK Forum Pavla Hubálková, která již v minulosti dělala rozhovor například s velvyslankyní Státu Izrael v České republice Annou Azari, odbornicí na Izrael a ředitelkou Herzlova centra izraelských studií při FSV UK Irenou Kalhousovou, imunologem Janem Dobešem, který jako postdoktorand působíl více než tři roky na Weizmannově institutu věd v Izraeli, nebo již zmíněnou Lindou Štucbartovou. V loňském roce také získala cenu Dmitrise N. Chorafase, kterou uděluje stejnojmenná nadace ve spolupráci s izraelským Weizmannovým institutem Ph. D. absolventům přírodovědných a technických oborů z celého světa. |
Další klíčovou komponentou izraelské společnosti je všudypřítomná diverzita. Do Izraele se přistěhovali Židé z více než 130 zemí světa. „Některá nová pravidla o rovných příležitostech, která k nám přichází ze Spojených států, například o pestrém složení pracovních týmů, jsou až úsměvná, protože pro nás je to naprosto běžná věc,“ sdílel během návštěvy Pablo Azor ze společnosti Intel, která má v v Kiryat Gat vůbec největší zcela automatizovanou výrobnu čipů na světě. Diverzitu a větší zapojení dívek a menšin systematicky podporují například i na Hadassah Academic College v Jeruzalémě, která již spolupracuje s Univerzitou Karlovou v rámci předmětu Politiky a média jako zdroj reflektující současné výzvy v ČR a Izraeli vyučovaném na Fakultě sociálních věd UK.
Nejnovější poznatky z vědy a výzkumu aplikují a zkouší v praxi. Izrael je tak například jedna z mála zemí, kde se plocha pouští činností lidí zmenšuje. „Je za tím velké úsilí, ale daří se to. Budují například takzvané liman – místa, kde udělají prohlubeň zadržující vodu, do které vysází stromy. Na začátku musí intenzivně zavlažovat, ale po pár letech jsou takové oázy zpravidla bezúdržbové,“ vysvětlovala naše izraelská průvodkyně s českými kořeny Helena Beinish.
Ukázkovým příkladem, jak lze během deseti let uprostřed pouště vybudovat prosperující oblast lákající řadu technologických firem i vzdělávacích institucí, je i Beer Sheva’s High-tech Park. Aktuálně zde pracuje přes tři tisíce zaměstnanců ve více než sedmdesáti firmách. Jendou z nich je i Cyber7, která se zabývá kybernetickou bezpečností. „Každá univerzita má své výzkumné centrum zaměřené na kybernetickou bezpečnost. Existuje i řada soukromých firem či vládních iniciativ. My jsme tím spojujícím prvkem,“ vysvětloval Daniel Martin, ředitel Cyber7.
Umění Chutzpah
„Kreativita není o ‚myšlení mimo krabici‘, ale o chuti představit si svět bez krabic,“ uvádí Inbal Arieli, podnikatelka, technologická influencerka a autorka knihy Chutzpah: Why Israel Is a Hub of Innovation and Entrepreneurship. Izraelci sami rádi říkají, že za jejich úspěch může i chucpe – specifický druh drzosti a odvahy, který často ilustrují na příkladu: Mladík je souzen pro vraždu svých rodičů a žádá soud o shovívavost, protože je sirotek.
Izraelci se nebojí ani „postavit na hlavu“, jak dokládá i dobová fotografie prvního izraelského premiéra Bena Guriona v jogové pozici, kterou pořídil fotograf Paul Goldman. Dnes státníka připomíná socha.
„I toto sebevědomí a to, jak se umí prezentovat, na Izraelcích obdivuji,“ říká Linda Štucbartová. „Jsou nesmírně hrdí na svoji zemi! A vždy mě velmi inspiruje, jakým způsobem přijímají návštěvy – nejen, že vám místo oschlých chlebíčků a levných sušenek nabídnou čerstvé ovoce, ořechy a sýry, protože si váží svého i vašeho zdraví, ale především jakou energii vnesou do setkání a že se zajímají a opravdu chtějí sdílet své zkušenosti a znalosti,“ popisuje členka rady Česko-izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK) a dodává: „Využijme toho, inspirujme se od Izraele, spolupracujme a jak sami často říkají: Dream big and think global from day one!“
Izraelci velmi dbají na zdravý životní styl – návštěvy hostí čerstvým ovocem, venkovní sportoviště jsou plná i do pozdních nočních hodin.
