Studijní oddělení Fakulty humanitních studií UK dalo hlavy dohromady a jen pár týdnů po začátku války na Ukrajině zorganizovalo Orientační kurz pro osoby postižené válečným konfliktem na Ukrajině. „Bavit jsme se o tom začali v prvních dnech po vypuknutí války a nakonec vznikl nápad, se kterým přišel i garant kurzu, proděkan Tomáš Holeček – že to pojmeme jako kurz celoživotního vzdělávání, což nám i legislativa univerzity umožňuje,“ vypráví Marie Yankouskaya. Nápad podpořila i děkanka fakulty Marie Pětová.
Jedna z přednášek kurzu v podání vedoucího Katedry filosofie FHS UK Jakuba Marka.
„Původní myšlenka byla otevřít program širokému spektru lidí z Ukrajiny a nabídnout jim možnost se u nás socializovat. Ale protože je to zároveň i něco, co děláme v rámci fakulty, snažíme se je také seznámit s FHS UK a obecně humanitní vzdělaností na Univerzitě Karlově,“ pokračuje Marie Yankouskaya ze studijního oddělení fakulty. Přihlásit se mohl kdokoliv, koho se dotkl válečný konflikt na Ukrajině a dostal se do České republiky; podmínkou bylo pouze zaslání motivačního dopisu a vyplnění přihlášky.
„Obdrželi jsme okolo stovky přihlášek a neodmítli nikoho. Reálně se pak zapojilo 75 zájemců, protože někteří se časem přesunuli mimo Česko, nebo se rozhodli pro jinou aktivitu anebo nakonec do Česka ani nepřijeli. Kapacita byla nastavena tak, abychom se těm lidem opravdu dokázali naplno věnovat,“ vysvětluje Yankouskaya, pro niž a dalších pět členů ze studijního oddělení FHS UK jde o aktivitu nad rámec jejich pracovních povinností: „Není to nic, co bychom měli v popisu naší práce, ale chtěli jsme využít toho, co umíme, a také prostřednictvím kurzu představit účastníkům i naši fakultu.“
Zlepšování se nejen v jazyce
Program celoživotního vzdělávání se skládá ze čtyř základních součástí. První je výuka českého jazyka, kde se posluchači učí základy češtiny a procvičují si jazyk. Další součástí jsou pak přednášky složené z témat jako Historické vědomí obyvatel ČR, Lidská práva a národnostní menšiny v ČR, otázky z českých dějin, česko-východoslovanské souvislosti duchovní a podobně. Třetím pilířem jsou volnočasové aktivity, například komentované prohlídky po Praze nebo neformální setkání se studujícími fakulty. A čtvrtou, neméně důležitou součástí kurzu jsou individuální konzultace studijního oddělení – například ohledně uznání zahraničního vzdělání nebo o vysokoškolském studiu v České republice.
Složení a průběh kurzu si pochvaluje i jeden z posluchačů, teprve sedmnáctiletý Volodymyr. „Do kurzu jsem se rozhodl vstoupit proto, abych se seznámil s novými lidmi, poznal co nejvíce o českém prostředí a historii České republiky,“ vykládá mladík z Užhorodu, jenž vzápětí oslňuje svými historickými znalostmi o Karlu IV. nebo husitských revolucích. Ostatně historii by chtěl v Česku i studovat; je rozhodnutý v naší zemi zůstat.
Kurz byl zahájen v dubnu a končí na konci května. „První setkání jsme měli 5. dubna a hned poté začala aktivní výuka. Ale předpokládám, že tím, jak už mezi účastníky a vyučujícími či jinými studenty z fakulty vznikly nějaké vztahy, tak nějaké neformální setkávání bude probíhat i během léta,“ myslí si další členka z organizačního týmu Varvara Borisova. Dalšími členy týmu jsou Hana Gabrielová, Eva Horáčková, Dominik Kuna a Monika Picková.
Pracovníci studijního oddělení FHS UK. Nahoře Hana Gabrielová a Monika Picková, dole Varvara Borisova, Marie Yankouskaya a Dominik Kuna.
„Také je ale na místě poděkovat dobrovolníkům z řad vyučujících a studentů, mezi nimiž jsou i lidé z Ruské federace, Běloruska a Ukrajiny, kteří již nějakou zkušenost s univerzitním prostředím mají a umí česky,“ vzkazuje Marie Yankouskaya. Kurz byl otevřen na celý letní semestr, a jestli bude pokračovat i v dalším ročníku? „Zatím o tom nebylo rozhodnuto a my jsme to ani dopředu neplánovali. A vlastně zároveň doufáme, že to v takové míře ani nebude potřeba. Uvidíme na podzim,“ dodává Marie.
A Varvara Borisova na závěr doplňuje: „Teď se chceme hlavně soustředit na mimořádné přijímací řízení podle zvláštního zákona, které je určeno pro uchazeče a uchazečky z Ukrajiny.“
