Podcast zEvropy vzniká při katedře evropského práva Právnické fakulty UK. Doktorandi Michal Říha a Jaroslav Denemark si povídají s hosty, kteří mají co říci k dění v Evropské unii a v evropském právu zvláště. Zároveň se snaží témata představovat lidským způsobem přístupným široké veřejnosti. V souvislosti s vývojem na Ukrajině se vysoce zvýšila frekvence nových epizod, neboť se celý tým snaží „dávat současné novinové titulky do kontextu reality evropské politiky i unijního práva.“
Prvním hostem speciálního pásma byl docent Pavel Svoboda, současný poradce ministra pro evropské záležitosti, bývalý předseda právního výboru Evropského parlamentu a vyučující katedry evropského práva PF UK. Ten v podcastu z počátku března hovořil o právních i faktických možnostech společné zahraniční a bezpečností politiky Evropské unie, a to s ohledem na právě probíhající válku na Ukrajině a s ní spojenou problematiku evropských sankcí.
Palčivou otázkou byla samozřejmě rychlost unijní reakce a zprávy o zablokování některých sankcí proti Rusku jednotlivými členskými státy. Připomenuty byly zejména mechanismy ukládání sankcí, přičemž konkrétní pozice EU vždy podléhá nejprve jednomyslnému schválení Radou, tedy ministry členských států. Až následně je možné přijmout prováděcí akty, pro jejichž schválení stačí kvalifikovaná většina. Dlouho nesamozřejmý institutem byla možnost soudního přezkumu sankcí u Tribunálu, který se nejdříve objevil v soudní judikatuře a od Lisabonské smlouvy je součástí primárního práva. Svoboda však eventualitu, že by představitel Ruské federace napadl sankce u unijního soudu, pokládá za v praxi těžko představitelnou. Zatímco původní sankce schválené v prvních dnech války byly spíše symbolické, odříznutí ruské centrální banky spolu se zmrazením aktiv a dalšími sankcemi Svoboda považuje za citelný zásah, který ve vojenské terminologii označil za použití atomových zbraní.
Dle docenta Svobody může probíhající konflikt vést k přehodnocení cílů evropské integrace, kdy mír by se mohl opět stát prvotním a hlavním důvodem evropského sbližování. Nevyloučil ani výhled, že válka na Ukrajině povede k dalšímu prohloubení evropské integrace a ke změně náhledu na energetiku a průmysl směrem k většímu důrazu na nejen energetickou bezpečnost.
Další epizody: Jak pomáhat či téma Ukrajiny sbližující se s EU
Podcastové speciály zEvropy nabyly v posledních týdnech na intenzitě. V jednom z dalších dílů hovořila doktorka Věra Honusková z katedy mezinárodního práva PF UK nejen o tom, jak v pomoci Ukrajině a uprchlíkům reagovala EU i členské státy a jaký vliv na podobu pomoci má evropský právní rámec:
Dalším hostem k situaci na Ukrajině byl opět z katedry mezinárodního práva PF UK doktor Milan Lipovský, s nímž si moderátor povídal o mezinárodním trestním právu. Jaká jsou úskalí stíhání trestných činů jako je agrese, válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti? S jakými nástrahami procesního práva a jurisdikce se musí vyšetřovatelé potýkat a proč jsou státy zdrženlivé v podřízení se mezinárodnímu režimu?
A konečně další díl speciálu k situaci po ruské agresi na Ukrajině přizval profesora Michala Tomáška, vedoucího katedry evropského práva PF UK a člena vyjednávacího týmu pro české přistoupení. V rozhovoru si autoři podcastu zEvropy připomněli kritéria pro vstup státu do Evropské unie, proceduru a dostali se i k praktickým otázkám možné budoucnosti ukrajinských přístupových jednání. Na samotný závěr profesor Tomášek odhalil iniciativu katedry, jak vstupu Ukrajiny do EU napomoci.
