Na golfu konzultace zásadně neposkytuji

V mládí hojně sportovala: hrávala basketbal, lyžovala, později se věnovala jezdectví, dodnes miluje plavání. Ovšem zhruba před patnácti lety ji uhranul sport, bez kterého si dnes už svůj volný čas neumí představit. „Když ráno v šest vstanete a vyjdete si na golfové hřiště, kde jste v tu dobu sám a kocháte se chůzí po trávě pokryté rosou… Může být něco hezčího?“ zasní se během rozhovoru psycholožka Lenka Šulová z Filozofické fakulty UK.

Ke golfu ji přivedl manžel, který se tomuto sportu věnoval už v dětství a aktivně ho začal hrát od 90. let, kdy se začala v ČR masověji otevírat golfová hřiště. „Když on hrával golf, tak já jezdila na koni, takže o víkendech jsme se v podstatě nevídali. Dělala jsem si z něj legraci, že se v podstatě jen prochází po posekané travičce a ještě po příchodu domů dělá unaveného. Pak jsem se nechala vyhecovat, že si to vyzkouším sama,” vypráví Šulová o svých začátcích.

Nicméně odradit se nenechala, navíc tu byl atraktivní slib manžela, že s golfem budou cestovat. „Šel na mě chytře – zlákal mě, že budeme jezdit na dovolenou a místo toho, abychom se jen tak někde povalovali na plážích, tak budeme hrát golf.” A to si manželé Šulovi opravdu dodnes plní, čas od času se vydávají na golfové cesty po celém světě.

„Golfem se nám úplně změnil život. Jedeme třeba na čtyři dny do Rakouska nebo při delší dovolené do míst, kde je hodně golfových hřišť a ta potom objíždíme. Krásná hřiště jsou v Dominikánské republice, na Mauriciu, v Izraeli, velmi jsme si oblíbili Andalusii…,” vypočítává, a s nadšením popisuje například španělský resort El Chaparral, na kterém se ji vždy golfově dařilo.

Nejhezčí je Karlštejn

Při jmenování oblíbených hřišť ovšem zůstává i patriotkou. „Nakonec je pro mě stejně asi ze všech nejhezčí Karlštejn – tam se pořád můžete vracet a kochat krásným výhledem. “

Na domácích hřištích se však musí potýkat i s jedním negolfovým handicapem (mimochodem, ten golfový handicap má hodnotu 22, pozn. redakce): jako psycholožka už je přece jen české veřejnosti známa. „V naší profesi není neobvyklé, že se vám přátelé nebo při hře spoluhráči svěřují se zásadními životními událostmi. Při golfu k tomu mají navíc dostatek času. Ovšem při hře psychologické konzultace raději neposkytuji. Na to je ideální až 19. jamka,“ říká.

A protože je nejen díky své profesi vnímavou pozorovatelkou lidských povah, uvědomuje si, že i ve sportu gentlemanů, jak se golfu často říká, by se jako všude jinde našli potenciální “klienti” psychologické ordinace.

Žeň pro psychology

„Lidské povahy se obecně chtíčem po vítězství často obnaží. Někdo si zkouší přilepšovat skóre, jiní se zase druhého snaží rozhodit uštěpačnými poznámkami typu “no to ti letí asi mimo, no nechtěl bych být v tvojí kůži, nebo - tuhle jamku máš moc rád, že?” A to je pak pro psychologa úplná žeň,” směje se Šulová.

A rozvíjí v té souvislosti myšlenku golfového psychologického poradenství. Ostatně proč ne, pozice mentálních koučů v současném světě sportu sílí.

„Psychika tvoří ve sportu minimálně 30 % úspěchu a konkrétně u golfistů si myslím, že dobře vím, co jim z hlediska psychiky komplikuje hru. Někteří lidé jsou nepřiměřeně precizní a pokud není jejich výkon stoprocentní, tak už ztrácejí motivaci hrát na 90 %, což by klidně stačilo na vítězství. Dále jsou hráči, kteří se nechají rozhodit jednou špatnou ranou a pokazí pak ještě další tři následující jamky.”

Obecně je ovšem přesvědčena, že golf má na psychiku jednoznačně pozitivní vliv.

„Stoprocentně! Golf má tisíce podob a je to spojení koncentrace a relaxace – což psychologie velmi často popisuje jako klíčovou zákonitost vývoje organismu – tj střídání napětí a uvolnění. Také se setkávají příslušníci různých generací a chovají se k sobě s přirozeným respektem. A navíc jste v přírodě, pročistíte si hlavu a najdete si úroveň, která vám bude nejlépe vyhovovat. Můžete hrát závodně, společensky s kamarády, nebo i jen sám se sebou,” láká na závěr ke golfu i ty, kteří ještě tento sport neokusili.