Málokdo by čekal, že se publikum bude tak dobře bavit na veřejné diskusi Česko! A jak dál?, když téma je veskrze vážné: Evropská unie. Jenže zcela zaplněný sál brněnského Impact Hubu spontánně tleskal a občas se i otřásal výbuchy smíchu. Bonmot použil i rektor pořádající Univerzity Karlovy Tomáš Zima. „Osobně mi vadí, že v politice nikdo neskládá účty, a když, tak je to velmi podobné akademickému světu. Za to, co se nepovede, může rektor, a co se povede, je zásluha fakult," řekl.
Devět politických kandidátů do eurovoleb a současných europoslanců si ze všech jednadvaceti pozvaných kandidátů udělalo čas a vyrazilo do Brna. Konala se tu včera v podvečer již čtvrtá zastávka z cyklu debat, kterou loni v říjnu rozjela Univerzita Karlova. Diskuse akademiků s politiky byla dost živá. A místy i živelná.
„Projekt vznikl jako snaha diskutovat o otázkách, které se týkají každého z nás a jež si chtě nechtě klademe, ať už je to problematika sucha, či dopravy. Zároveň bychom si měli lépe uvědomovat, čím vším pozitivním nám členství v EU přispívá jak ve vzdělávání, tak v rozvoji podnikání a dalších oblastech, které mnohdy ani nevnímáme,“ zahájil veřejně přístupnou diskusi Tomáš Zima.
Načež musel reagovat hned na první otázku moderátora Deníku, jenž je mediálním partnerem cyklu debat, Luboše Palaty. Toho zajímalo, co by dělal pro zlepšení faktu, že mezi Čechy je často až šokující neznalost o Evropské unii a fungování jejích institucí.
„Neměla by to být základní znalost studentů?“ ptal se rektora. „Vzdělávání o české historii spíše patří na základní a střední školství, studenti na vysokých školách už by měli být natolik inteligentní, že by měli přicházet již patřičně vzděláni. Nicméně uznávám, že tady ten deficit na straně školství skutečně je a řeší se to spíš více či méně formálními diskusemi,“ reagoval Zima.
Studenty zajímala i „jednotná evropská armáda“
Přestřelka dotazů mezi politiky na akademiky a obráceně se však jinak vedla hlavně kolem politiky, rozdělení kompetencí mezi jednotlivými evropskými institucemi a nad tím, co jsou vlastně národní zájmy Česka v Evropské unii. Veřejnost zase zajímalo euro, brexit a uvažovaný vznik „evropské armády“. Debaty se totiž zúčastnila i celá řada studentů brněnské Univerzity obrany, která patří ke spolupořadatelům cyklu diskusí, a studenti měli hodně otázek. Mimo jiné i na legislativu omezující zbraně.
Velký potlesk také sklidil podnikatel a spolumajitel společnosti Kiwi Jiří Hlavenka, který odpovídal pragmaticky z praxe. „Díky Evropské unii jsme součástí jednotného celku na velkém území, který má jednotná pravidla, a z toho podnikatelé mohou velmi dobře těžit,“ uvedl svůj příspěvek k roli Česka v EU.
„Nedávno jsem si sám řešil otázku, co bychom dělali, kdybychom nebyli v EU. A já si řekl, ty brďo, to bychom tu jako firma nebyli. Odstěhovali bychom se pryč ze země, někam, kde fungují jednotná pravidla na velkém území. Takže jsem chvíli uvažoval o Americe. Podnikatelům totiž nevadí pravidla diktovaná EU. Sice jsme zvyklí trochu nad tím plakat, ale pravda je, že my podnikatelé se přizpůsobíme. A ta pravidla jsou potřeba, a to i ohledně jistých digitálních regulací na internetu, což je něco, co budí velké vášně,“ řekl.
Peníze na vědu nejsou pro Evropu prioritou
Prorektora pro vědu Jana Konvalinku z Univerzity Karlovy zase zajímalo, zda by pozvaní politici podpořili poměrně velkoryse navržený rozpočet EU na vědu a vzdělávání. Ten však nyní přes Evropský parlament neprošel.
Zkušený evropský politik a hlavně současný kandidát na post předsedy Evropské komise Jan Zahradil diplomaticky, ale dost jasně odpověděl, že peníze na vědu a výzkum jsou až ve druhé řadě z nutných dohodnutých výdajů priorit. A navíc by podle něj nebylo fér zatížit rozhodnutím o výrazném navýšení prostředků politiky, kteří přijdou do Bruselu až po nich a nemohli o sedmiletém rozpočtu hlasovat.
Další z řady veřejných debat se nyní bude konat až po eurovolbách. To už bude jasné, jaké je rozdělení sil a kdo z přítomných devíti politiků dostane vstupní kartičku do Evropského parlamentu.
