Lidové noviny; 2.4.2013; Rubrika: Akademie; Strana: 16; Autor: BARBORA ŘÍHOVÁ
Klasický kurz univerzity třetího věku (U3V) vypadá tak, že do něj chodí lidé kolem šedesátky a starší. Na trochu něco jiného ale můžeme narazit na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Věkový průměr tam studentům seniorům snižují jejich vnoučata. Na kurz nazvaný Svět buňky, kde se probírá vznik života, energetický metabolismus či změna normální buňky v buňku nádorovou, chodí už třetím rokem mladí i staří společně. Přednášky vede bývalý proděkan fakulty Jan Černý, který s nápadem vytvořit kromě U3V i U1V a spojit je přišel.
* LN Jak se váš nápad učit ty nejmladší společně s nejstaršími ujal?
Kurz letos probíhá potřetí a stále se zvyšuje počet dětí. Letos by to mělo být šest vnoučat s prarodiči. Myslím si, že je to kvitováno s povděkem, dostávám pozitivní reference jak od prarodičů, tak od rodičů.
* LN Jak vás to vůbec napadlo?
V podstatě jednoduše – před čtyřmi lety jsem se stal na fakultě proděkanem pro celou řadu agend, jako věda, vnější vztahy, celoživotní vzdělávání a botanická zahrada. Jako proděkanovi pro celoživotní vzdělávání mi bylo hloupé vystupovat na promocích univerzity třetího věku a nemít svůj kurz, tak jsem jeden založil – a nazval ho Ze života buňky. Už když jsem ho koncipoval, uvědomil jsem si, že jsem proděkanem pro celoživotní vzdělávání – a život přece začíná narozením. Tak jsem si založil malou, jednokurzovou univerzitu prvního a třetího věku...
* LN Měl jste předtím nějaké zkušenosti s výukou dětí?
Dlouhou dobu se věnuji popularizaci přírodních věd, přednáším na školách, letních táborech pro malé nadšené přírodovědce. Moje zkušenost je, že děti ve školách nesmírně podceňujeme, co se týká jejich intelektuálních schopností. Dlouho je jen učíme tu nejpovrchnější fenomenologii – zvířátka, kytičky, prostou faktografii, bez souvislostí a pochopení fungování světa kolem nás. A přitom jsou schopné pochopit takové věci, jako je genetika, fungování buněk, to, jak organismy pracují s energií – jen jim musíme „mikrosvět“ přiblížit vhodnými příklady.
* LN A jak je to se seniory?
Ti často nemají žádné přírodovědné formální vzdělání, není jim možné přednášet vše správně za sebou v souvislostech jako řádným studentům „druhého věku“. Opět, aby je to bavilo, je potřeba používat přirovnání – vlastně stejných nebo podobných jako dětem. Proto není v podstatě žádný problém obě věkové skupiny spojit a „zabít tak víc much jednou ranou“. Navíc mohou prarodiče strávit čas společně s vnoučaty a získat nevšední zážitek na akademické půdě – například které dítě může vidět buňky svého dědečka nebo babičky a naopak?
* LN V čem je výhodné, že jsou na přednášce „staří a mladí“ spolu?
Myslím si, že je to výhoda pro důchodce – ti mají vedle snahy dozvědět se něco jiného další motivaci někam chodit. Já sám jsem nucen vše maximálně názorně vysvětlovat, a posluchači si tak z kurzu víc odnesou. Pro mne osobně je to výzva. Je to jako hrát divadlo pro malé děti a zároveň pobavit a zaujmout dospělé. Ovšem s tím, že téma je věda, která není sama o sobě zábavná, žádný Spejbl s Hurvínkem.
* LN Jak se tento kurz liší od klasických kurzů U3V, kde jsou výhradně dospělí?
Myslím si, že v podstatě v ničem – jen jsem, jak už jsem říkal, možná víc tlačen k zábavnosti a názornosti, přímé komunikaci se studenty. Děti se snažím přímo oslovovat, ptát se jich na vlastní názory, zážitky a zkušenosti... Samozřejmě že děti ne vždy všemu rozumí, ale snažím se maximálně využívat videosekvence a doufám, že alespoň něco jim v hlavách uvízne. Když už ne fakta a souvislosti v celé šíři a komplexitě, tak zážitek z toho, že pochopily alespoň útržkovitě, jak funguje svět, ve kterém žijí – v případě mého kurzu základní kamínky, z nichž je jejich tělo složeno.
* LN Neuvažujete i o dalších kurzech univerzity třetího věku, kam by mohla i vnoučata?
Já osobně bych rozšířil všechny kurzy U3V na U1+3V. Zkoušel jsem s některými přednášejícími na dané téma komunikovat, ne však moc úspěšně... Teď je tato agenda v gesci nového proděkana. Nevím, jestli to bude chtít prosazovat. Já jsem teď „řadový“ přednášející jednoho kurzu U3V. Samozřejmě se budu snažit šířit svoji veskrze pozitivní zkušenost i mezi kolegy. Mimochodem, všichni kolegové přednášející U3V dobře vědí, že mám na svých kurzech i děti. Ty totiž chodí do Karolina také na promoce. Z titulu své dřívější funkce se mi podařilo prosadit, že vnoučata dostávají, stejně jako dospělí, své malé diplomy.