10.8.2013, autor: MF DNES, Kateřina Frouzová
Tři miliardy korun. Až takové dotace z EU si brzy rozdělí pražské vysoké školy na vybavení laboratoří špičkovými a drahými přístroji. A ministerstvo jedná o tom, že by další evropské peníze mohly dostat i střední školy.
Vůbec poprvé by si pražské vysoké a střední školy mohly pořádně sáhnout na evropské peníze určené na infrastrukturu. Až třímiliardový dotační program pro univerzity ministerstvo vypíše do konce léta. Střední školy by mohly přijít na řadu zhruba za dva roky.
Praha dosud nemohla tyto velké peníze na školství čerpat, protože byla zařazena mezi bohaté regiony. A ty, podle pravidel EU, neměly na tento typ dotací nárok, protože Unie podporuje především chudší části kontinentu.
"Nám se nyní podařilo dojednat výjimku pro vysoké školy. Argumentovali jsme především tím, že šedesát procent výzkumu probíhá právě v Praze," vysvětlil náměstek ministra školství Michal Zaorálek. Nyní jedná s Evropskou komisí také o výjimce pro střední školy. "A vidím do nadějně," dodává.
Jistě není třeba popisovat, jakou radost z toho střední školy mají. Stačí snad jen říci, že je veliká, protože jejich ředitelé nedostávají na rozdíl od mimopražských kolegů tolik peněz na pomůcky a vybavení. Podle toho také jejich učebny vypadají.
Gymnázium v Chodovické ulici sní o přístrojích do laboratoří za dvě stě až tři sta tisíc korun. "Tolik bychom utratili, jen to hvízdne. Školy však ročně koupí jednu pomůcku a na další nemají. Pokud chceme učit fyziku s liščím ohonem a ebonitovou tyčí, tak na to máme, ale pokud chceme zkoumat nanotechnologie, tak nemáme ani na nejjednodušší přístroje," líčí potíže gymnázia ředitel Jan Podešva.
V lepších podmínkách neučí ani střední odborné školy. Ředitel Centra odborné přípravy technickohospodářské Josef Ležal utratí dotace, pokud je získá, nejraději v laboratořích chemie či fyziky.
"Potřebujeme i vybavení pro studenty automechaniky. Třeba funkční modely motoru, převodovky, klimatizace," upozornil. Střední průmyslová škola Třebešín v Praze 10 sní o přístrojích na měření hustoty, pevnosti, tvrdosti či roztažnosti materiálu – vše studenti potřebují znát, aby se dobře uplatnili v praxi. S pipetou zázraky jdou, ale pomalu
Prostředky EU pro univerzity budou určené na infrastrukturu, třeba modernizaci kampusů a poslucháren, ale také na špičkové vybavení laboratoří chemických, fyzikálních, technických či přírodovědných oborů.
Vysoké školy přitom peníze zoufale potřebují. Na rozdíl od stejných fakult v Brně nebo Olomouci totiž mívají zastaralé vybavení laboratoří. A to ještě nepřišla řeč na to, jak vypadají chodby, učebny, sociální zázemí a další prostory. "Nemohli jsme si sáhnout na evropské peníze jako mimopražské školy," vysvětluje prorektor VŠCHT Milan Pospíšil.
Vedení univerzity bude ve středu jednat, jak dotace využijí. "Rádi bychom zlepšili specializační laboratorní výuku budoucích magistrů, aby se učili s přístroji, s nimiž se pak setkají v praxi. A v druhé části bychom chtěli zakoupit špičkovou technologii pro vzdělávání doktorandů," uvedl prorektor.
Podle něj škola potřebuje třeba nejmodernější přístroje, které dokážou simulovat výrobu v továrně. Zatím se tu však studenti "moří" častěji s pipetami, obyčejnými váhami či zkumavkami. Přitom s pipetou budoucí magistr zpracuje pět vzorků, ale kdyby měl novou technologii, stihl by jich za stejný čas zpracovat sto.
Univerzita Karlova chce poslat peníze do laboratoří biomedicíny, přírodovědných, matematických či fyzikálních oborů. Velké rekonstrukce neplánuje. Na rozdíl od mimopražských škol totiž musí ty místní na každé darované euro doplatit více korun. Regionální univerzity dostávaly na projekty 85 procent peněz z EU a zbytek platily samy. V případě Prahy, protože patří mezi bohaté regiony, to bude jen 60 procent z EU.
O dotacích na infrastrukturu pro střední školy ministerstvo teprve jedná a Zaorálek věří, že dohoda klapne pro příští programovací období na roky 2014 až 2020. Peníze by školy mohly mít k dispozici už v roce 2015.
Ministerstvo chce podpořit jazykovou výuku, ale také chemii, fyziku či třeba přírodovědu a technické obory. "Mohly by tam být peníze třeba na nákupy dražšího laboratorního vybavení, aby učebny byly na odpovídající úrovni," uvedl Zaorálek příklad.
Mluvčí pražského magistrátu Tereza Králová pak ještě náměstka doplnila o to, že by z peněz EU školy mohly dokonce vybudovat i učebny úplně nové.
