11.11.2013, Strana: 5
Velcí šéfové. V týdnu, kdy proběhly sněmovní volby, si zároveň své nové rektory vybraly klíčové vysoké školy – Univerzita Karlova a ČVUT. Oba muži pak pro Hospodářské noviny poodhalili své plány, jak univerzity s desítkami tisíc studentů vylepšit.
UK a ČVUT mají nové rektory jaké jsou jejich plány s klíčovými univerzitami?
Pražská technika bude fungovat jako studentský„vysavač“. ČVUT má přehled o tom, ze kterých středních škol se rekrutují její nejlepší žáci, nový rektor Petr Konvalinka proto sestaví seznam gymnázií a průmyslovek, kde budou nadějné mozky přednostně lovit. „Bylo by dobré připravit pro ně určitou kontaktní kampaň. Například tam vyslat zkušené pedagogy, kteří by prezentovali možnosti studia na ČVUT,“ říká Konvalinka s tím, že pro exkurze středoškoláků a jejich učitelů by rád otevřel i laboratoře univerzity.
A kvůli tomu, aby do prvních ročníků dostal jen technicky nadanou mládež, plánuje zpřísnit přijímačky: „Často se stává, že se hlásí studenti, kteří měli u maturity i čtyřky, většinou takto špatné vysvědčení svědčí o jejich znalostech.“
Lékem by měl být jednotný systém přijímacích testů na všechny fakulty, který by prověřil, jestli matematické znalosti čerstvých maturantů budou stačit na studium na ČVUT. „Pokud by bylo příliš revoluční zavést nějakou formu přijímacích zkoušek z matematiky už od příštího roku, chtěl bych aspoň zorganizovat vstupní test z matematiky,“ vysvětluje Konvalinka.
Kvůli ostřejšímu vstupnímu sítu nebude na škole studovat tolik lidí jako dnes a od státu přijde méně peněz. „Zdá se, že cestou pro pokrytí výpadku je smluvní výzkum a větší spolupráce s průmyslem,“ zní strategie nového rektora.
Lepší chodníky
Otázkou je, jak průmyslníky víc zaujmout. Konvalinka sází třeba na větší množství expertů z praxe v přednáškových sálech. „Měl bych zájem o mimořádné osobnosti. Projektanty významných staveb, inženýry, kteří navrhli lokomotivu, nebo význačné architekty,“ vysvětluje profesor.
Konkrétní jména zatím nechce prozradit, ale tvrdí, že oslovení na tom rozhodně tratit nebudou: „Pracovití lidé nemají na ČVUT malé peníze. Ti, kteří dobře učí, dokážou sehnat projekty nebo mají i smluvní výzkum, si nemůžou stěžovat na měsíční příjem. Musí se o něj svým způsobem postarat sami, ale pak si vydělají i nad sto tisíc korun.“
Nový rektor ale necílí jen na byznysmeny, útroby univerzity chce víc otevřít i veřejnosti, aby lidé mohli nahlédnout například do speciálních dílen. K tomu by ale potřeboval, aby okolí školy k návštěvě lákalo – ve svém diáři už proto hledá termín pro setkání se starostkami Prahy 2 a Prahy 6, na jejichž území areály největší technické vysoké školy v Česku stojí.
„Městské části byly dosud velmi macešské k univerzitám na svém území. Chtěl bych areál dostat do takové podoby, aby to byla výspa techniky v Praze – nádherné chodníky, posekané trávníky, lavičky, informační systém, který navede člověka k jednotlivým fakultám, aby lidé, kteří vystoupí z metra, měli chuť se podívat i do budov a mohli tu najít laboratoře, které potřebují,“ plánuje Konvalinka. Úpravy by mohly být hotové do roka.
Propojení s chemiky
Mezi prestižní univerzity má ČVUT vynést i spolupráce s elitním ústavem, který ve světě platí za jedno z nejrenomovanějších pracovišť. Ústav organické chemie a biochemie, spjatý se jménem profesora Antonína Holého, sídlí v Dejvicích vedle areálu techniky. A s jeho ředitelem Zdeňkem Hostomským už Konvalinka řešil, jak sousedství přetavit do partnerství.
„Mají velmi silnou biochemii, takže určitě bychom společně mohli řešit biochemické úlohy, které jsou velmi blízké naší fakultě biomedicínského inženýrství, fakultě strojní i stavební.“
Medici vyzkoušejí uspávání pacientů na trenažérech a mladí demografové vymodelují vývoj společnosti ve virtuálním prostoru. Nový rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima chce rozšířit výuku pomocí moderních simulátorů. „Je to jedna z oblastí, do které je potřeba investovat,“ mluví o jednom z plánů, jak na univerzitě vychovávat špičkové odborníky.
Že umí své představy uvádět v praxi, svědčí jeho zkušenosti z doby, kdy jako děkan řídil 1. lékařskou fakultu – Česká manažerská asociace jej v roce 2011 zařadila mezi pět nejlepších topmanažerů.
Od února příštího roku bude šéfovat instituci s dvaapadesáti tisíci studenty a sedmi tisíci zaměstnanci. Jedním z prvních témat setkání s děkany fakult bude otvírání nových oborů a zavádění nových forem výuky: „Je to také otázka konkurenčních tlaků, musíme stále přicházet s něčím novým. V blízké budoucnosti by to mohla být například bioinformatika.“
Do těch současných by v souladu se světovými trendy rád dostal víc volitelných předmětů zaměřených na obecné dovednosti. „Mojí vizí je, aby absolvent Karlovy univerzity byl široce vzdělaný. Jenže dovednosti, které tu získá v současné době, mu určitě nebudou stačit po dobu třiceti čtyřiceti let. Studenti by měli mít možnost projít kurzem sebeprezentace, komunikačních dovedností, právního a ekonomického minima či základů informatiky,“ míní Zima.
Speciální podporu si podle něj zaslouží vědecké projekty, na kterých bude spolupracovat více fakult nebo se kvůli nim spojí tým výzkumníků z univerzity a Akademie věd. „Mám představu o úpravě rozpočtových pravidel tak, aby určitá část prostředků, které jdou na vědu, byla věnována mezioborové spolupráci,“ popisuje Zima.
Takovému propojení pomohou i plánovaná výzkumná centra, která zatím zůstávají na papíře, ale během Zimova rektorského období se – aspoň podle stavebních plánů – rozjedou. Například Biocev, středisko biotechnologií a biomedicíny, které za 2,3 miliardy roste ve Vestci u Prahy. Spolu s výzkumníky z Akademie věd by v něm za dva roky měli začít pracovat vědci a studenti přírodovědecké a 1. lékařské fakulty UK.
Univerzitní pokladnu chce Zima naplnit větší aktivitou v získávání zakázek, které zapadají do práce akademiků.
„Jako děkan jsem pro svoji fakultu získal různé projekty pro ministerstvo zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu i komerční subjekty,“ mluví Zima o praxi, kterou by nyní rád rozšířil na celou univerzitu. Zaměstnanci, kteří se do takové práce zapojí, to poznají na své výplatní pásce. Zima chce být aktivní i při získávání evropských peněz na výuku a vědu v příštím programovacím období.
***
Petr Konvalinka (53) Od února 2014 rektor ČVUT Studium: Stavební fakulta ČVUT, promoval 1984, vzdělání si doplnil na báňském úřadu. Univerzita: na ČVUT učí od 80. let, v roce 2008 byl jmenován profesorem, byl šéfem akademického senátu na škole. Praxe: je spoluautorem patentů a konstrukcí v Česku i cizině (rozhledna Kadlín, pěší lávka v Berouně, tři mosty na dálnici Gatwick-Londýn).
Zdá se, že cestou pro pokrytí výpadku peněz od státu je smluvní výzkum a větší spolupráce s průmyslem. Petr konvalinka Nový rektor ČVUT
Studenti by měli mít možnost projít kurzem sebeprezentace, komunikačních dovedností, právního či ekonomického minima. tomáš zima Nový rektor UK
Tomáš Zima (47) Od února 2014 rektor Univerzity Karlovy Studium: všeobecné lékařství na lékařské fakultě UK. Univerzita: od roku 2001 je profesorem lékařské chemie, 2005 až 2012 byl děkanem 1. lékařské fakulty UK. Praxe: od roku 1990 působil v Ústavu lékařské chemie, od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, který založil a vybudoval. Věnuje se klinické biochemii, vnitřním nemocem a léčbě nemocí ledvin.
