19.2.2013, Rubrika: Ekonomika, Strana: 18, Autor: RADKA KVAČKOVÁ, Téma: Pedagogická fakulta
Přesto odchází na vysoké školy víc než polovina věkově odpovídající populace
Na české vysoké školy má být letos přijato přibližně o pět procent uchazečů méně než loni. Tento trend bude přitom pokračovat.
Pokud se však chystáte lamentovat, že vzdělanost české populace začíná jít dolů, zadržte. Pravda je taková, že počet studentů souvisí s počtem mladých lidí, kteří přicházejí pro studium v úvahu, neboli s populační křivkou. Aprávě ta výrazně klesá a spěje dokonce k zásadnímu Podíl devatenáctiletých, kteří nastupují do terciárního, tedy hlavně vysokoškolského studia (do terciáru patří i vyšší odborné školy – VOŠ), se v posledním desetiletí více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2000 činil necelých 28 procent, o deset let později už to bylo přes 67 procent. (Připomeňme, že za minulého režimu odcházelo na VŠ jen deset až patnáct procent příslušného populačního ročníku.) Vyjádřeno v číslech bylo v roce 2000 v prvních ročnících vysokých škol (poprvé zapsaných) na 38 tisíc studentů, počítáme-li k tomu i vyšší odborné školy, pak odešlo po maturitě dále studovat 43,5 tisíce lidí. Loni už bylo poprvé zapsaných vysokoškoláků 75 tisíc (s VOŠ 82 500), letos se počítá jen se 71 tisíci (78 s VOŠ).
Proč o tolik méně? „Není to proto, že bychom ministerstvo školství chtělo za každou cenu šetřit,“ vysvětluje ředitel Střediska pro vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK Jan Koucký, ale hlavně proto, že se zmenšila generace, odborně řečeno kohorta potencionálních uchazečů. Namísto 123 tisíc devatenáctiletých budeme mít jen 108 tisíc. A i když je jasné, že na vysoké školy se nehlásí jen devatenáctiletí, trend je zřejmý.“ Středisko vzdělávací politiky se trendy zabývá dlouhodobě, a to nejen těmi demografickými. Jeho projekce vysokého školství do roku 2020 vychází i z ekonomického vývoje a z dlouhodobého záměru rozvoje vysokých škol. Když se podíváme na graf, který nám poskytlo, je zřejmé, že až do roku 2010 počet přijímaných do terciárního vzdělávání pořád strmě stoupal, zatímco populační křivka klesala. Od té doby se začínají čísla přijímaných populační situaci přizpůsobovat.
Důvod jsme na stránkách Akademie už několikrát zmínili. Propast mezi počtem vysokoškoláků vykazovaných v západních zemích a vČesku se výrazně zmenšila a preferovat nadále kvantitu by znamenalo ohrožení kvality. Už v roce 2011 nevstoupilo do terciárního vzdělání sedmašedesát procent odpovídající populace jako rok před tím, ale jen 65 procent a podle projekce bude číslo dále mírně klesat k hodnotě kolem 63 procent. V tom jsou ovšem jak vyšší odborné školy, tak také soukromé vysoké školy.
Pokud jde o veřejné vysoké školy, jsme přibližně na padesáti procentech odpovídající populace a předpokládá se, že do roku 2020 bude v ročníku dejme tomu dvacetiletých těsně pod padesát procent studentů veřejných vysokých škol.
Nepočítá se ovšem, že všichni získají diplom magistra. Vysokoškolským titulem je i bakalář. A do budoucna se předpokládá, že jen přibližně polovina bakalářů bude pokračovat v navazujícím magisterském studiu.
Soukromé školy zeštíhlejí Jakou má tedy dnešní mladý člověk šanci dostat se na vysokou školu? Přibližně trojnásobně větší než měli jeho rodiče a více než dvojnásobnou, když porovnáváme s těmi, kdo se na studia hlásili před deseti lety. Do budoucna by se však tyto šance už zvyšovat neměly.
V průběhu příštích šesti až sedmi let se počty nově zapsaných na bakalářských a dlouhých magisterských oborech na veřejných vysokých školách dostanou zhruba na úroveň hodnot z roku 2003 a na soukromé vysoké školy bude nastupovat namísto současných zhruba deseti tisíc studentů jen sedm.