O tom, že se na univerzitě může zrodit veřejně prospěšný projekt dobře fungující v praxi, už několikátým rokem přesvědčuje tým studentů oboru studia občanského sektoru na Fakultě humanitních studií UK, Tereza Jurečková a Ondřej Klügl, kteří stojí za projektem Pragulic.

„Člověka překvapí, kolik toho nezná, kolik toho v zákonech není napsáno a je třeba si domyslet,“ popisuje vlastní zkušenosti Jan Chmel. Student Právnické fakulty UK patří do první skupiny dobrovolníků, kteří prohloubili své znalosti prostřednictvím působení v právní poradně. Ta je za podpory pražského magistrátu a PrF UK od konce loňského roku otevřena v centru města.

Oblíbenou kombinací polévky a hlavního jídla je polévka broučkanda, kterou vařili Karafiátovi Broučci, a tzv. farské řízky (možná původně parmské řízky). Oba tyto recepty jsou publikovány v Kuchařce lékařů českých a pocházejí až z kuchyně rodičů prof. Štěpána Svačiny, kteří je postupně dovedli k dokonalosti.

Dnes v 15 hodin otevírá Národní galerie svůj palác Kinských, který návštěvníkům opět zpřístupní dvě expozice s názvem Umění Asie a Umění starověku. Celkem dvacet předmětů z období antiky na výstavu zapůjčil Ústav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty UK.

Až do 15. března máte možnost navštívit ve Valdštejnské jízdárně výjimečnou výstavu Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800–1300, kterou připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci s Centrem medievistických studií AV ČR a Katolickou teologickou fakultou UK.

Pakliže volbu Akademického senátu Fakulty humanitních studií UK posvětí rektor univerzity, následující čtyři roky povede fakultu Mgr. Ing. arch. Marie Pětová, Ph.D. Při volbě, která se konala ve čtvrtek 5. března, se na jméně současné proděkanky shodla většina senátorů. O funkci se ucházela jako jediná kandidátka.

I když se teologie zaobírá několik tisíc let starými texty Bible, věnovat se může i tématům, jež jsou aktuální v 21. století. Právě to je záměrem nového Centra teologie, filosofie a mediální teorie na KTF UK. Cílem ambiciózního projektu je propojit tuzemské pracoviště se zahraničními, plně se zapojit do mezinárodního dialogu a v souvislosti s tím přivést na univerzitu mladé badatele z celého světa.

Březnovou hvězdu Posluchárny UK si můžete užít i na Reprezentačním plese Univerzity Karlovy. The Spankers roztančí každého, kdo má rád ska, reggae nebo funky.

Pedagogická fakulta UK přichází se zajímavým projektem pro jednotlivce, menší skupiny nebo i rodiny. Labyrint věd(ění) je otevřený těm, kteří se zajímají o svět a chtějí mít informace přímo od pramene. Druhá labyrintí přednáška se koná již dnes a účastníkům zábavnou formou poodhalí taje prvočísel.

Každý už jistě mnohokrát slyšel, že Brno platí za hlavní město české justice. A někdy se dokonce z tamního vrcholného vnitrostátního soudu stane alespoň na jeden den mezinárodní tribunál. Tento rok se tak v pátek 20. února brněnský Nejvyšší správní soud na chvíli proměnil v Mezinárodní soudní dvůr. Jak je to možné?

O tom, že dění v Československu, respektive v České republice zásadním způsobem bylo a je ovlivňováno tím, co se děje v celé Evropě, není pochyb. A právě z toho důvodu je třeba sledovat tuzemské události z širšího úhlu pohledu. Vést tímto směrem chce své studenty nový doktorský obor FHS UK, soudobé evropské dějiny.

Na tom, jak vypadala dávná evropská krajina a jak její podobu ovlivňovali býložravci, dnes vědci nejsou schopni se shodnout. Jedna skupina tvrdí, že velcí kopytníci pomáhali udržovat v krajině rozsáhlé bezlesé plochy, druhá s nimi nesouhlasí. Jak je to v České republice dnes, ve své malé outdoorové „laboratoři“ studuje Eva Horčičková z Přírodovědecké fakulty UK.

„Sborník je vlastně výsledkem debat o podobě a smyslu univerzitního vzdělání, které probíhaly na Filozofické fakultě UK hlavně okolo tzv. Týdne neklidu,“ říká dr. Jakub Jirsa z Filozofické fakulty UK, editor sborníku historických textů o ideji univerzity a konceptu tzv. liberálního vzdělávání a textů, které reagují na krizi univerzity z počátku 21. století.

Obezita a s ní související vážná zdravotní onemocnění jsou nebezpečím, které číhá na každého z nás. Zdravý člověk přitom proti této metle moderního lidstva může bojovat relativně snadno – stačí vhodná strava a dostatečné množství pravidelného pohybu. Jenže právě v tom je kámen úrazu, jak upozorňují odborníci.

O Číně jako o nové světové velmoci se vzhledem k jejímu ekonomickému potenciálu začíná hovořit stále víc a víc. I kvůli zvyšující se poptávce po odbornících, kteří jsou schopni této zemi porozumět, zavedla Právnická fakulta UK specializované předměty věnované čínskému právu.

V polovině února se v prostorách Pedagogické fakulty UK již podruhé sešli zástupci pedagogické veřejnosti a památkové péče, aby diskutovali o možnostech, které nabízí historické prostředí pro celoživotní učení. Zúčastněné zaujaly zvláště otázky spojené s koncepcí nově ustaveného metodického centra pro vzdělávání Národního památkového ústavu se sídlem v Telči.

„Tři věci na tomto světě jsou nanejvýš politováníhodné: zkáza nejlepšího mládí špatnou výchovou, zneuctění nejlepších obrazů sprostým zevlováním a mrhání nejlepším čajem nevhodnou přípravou.“ To moudře pravil starý čínský básník Li Čchi-laj. A dobře věděl, co říká.

Každý, kdo sleduje, co se na UK děje, jistě zaznamenal mimořádný talent hydrobiologa Petra Jana Juračky z Přírodovědecké fakulty. Fanoušci jeho fotografických a filmových prací se mohou radovat. Připravil totiž nové video, tentokrát časosběrný dokument věnovaný Českému Švýcarsku.

Začalo to 11. zářím 2001? Nebo snad ještě dřív, jen jsme si z lidské přirozenosti raději ničeho nevšímali a stále – přes krvavé běsnění v redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo či aktuálně útok v Dánsku, který se odehrál jen před pár dny – si opakujeme, že žijeme v bezpečném světě a nic nám nehrozí?

Téměř polovina členů českého parlamentu se domnívá, že média mají negativní vliv na fungování demokracie, čtyři pětiny z nich si myslí, že přispívají ke snížení důvěry lidí v politiky. Navzdory tomu však politici považují své vztahy s novináři vesměs za harmonické či neutrální.