Ačkoli středoevropská krajina nebyla v dobách ledových zřejmě tak pustá a nehostinná, jak si ji představujeme z obrazů Zdeňka Buriana, většina druhů rostlin a živočichů byla vytlačena do příhodnějších oblastí, odkud se v dobách meziledových postupně šířila zpět. Tradiční pohled, že hlavní útočiště středoevropské fauny a flóry byla pouze na jihu Evropy, doznal nedávno významných změn.

Až donedávna toho o jezídech zřejmě mnoho lidí moc nevědělo. Když se však v roce 2014 stal Sindžár, region, kde žila naprostá většina z půl milionu iráckých jezídů, terčem Islámského státu, seznámil se s nimi celý svět.

Lucas Cranach starší patří mezi nejvýznamnější německé renesanční malíře. Jeho vliv na umělecký svět a společnost vůbec byl tak velký, že se jeho prací nechali inspirovat tvůrci i za hranicemi jeho domoviny včetně zemí českých.

Moderní univerzita nemůže být pouhou dílnou lidskosti. Musí být inhibitorem demagogického bujení. Myslí si to prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.

Rozpumpuje hormony žen souboj o partnera stejně jako zápas o sportovní vítězství? Tuto otázku si položila doktorandka Fakulty humanitních studií UK Tereza Zikánová, která působí i ve skupině Evoluční sexuologie a psychopatologie v Národním ústavu duševního zdraví.

Jitka Palich Fučíková se dlouhodobě zabývá problematikou imunogenní buněčné smrti a její rolí v imunoterapeutické léčbě nádorových onemocnění. Za svůj výzkum včera získala prestižní ocenění spojené s finanční odměnou, které je udělováno v rámci projektu L´Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě.

Spisovatel minulého režimu. Hospodský povaleč. Filmy. Ostře sledované vlaky. Postřižiny. Tak asi většina z nás zná Bohumila Hrabala – z krátkých medailonků, učebnic literatury a omílaných klišé. Nelámejte ale nad Hrabalem hůl – docent Jakub Češka z Fakulty humanitních studií UK vás přesvědčí, že byl opravdu talentovaný spisovatel.

Během arabského jara se daly do pohybu statisíce lidí, zdánlivě nedotknutelní mocní skončili na smetišti dějin. Touha po změně však v některých zemích Blízkého východu vyvolala ještě větší zmar a válku. Tím, co fatálně rozhoupalo do té doby velmi stabilní země, se zabývá historický sociolog z Fakulty humanitních studií UK doktor Karel Černý.

Jedinečný projekt právě dokončili vědci z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK. Odborná i laická veřejnost se nyní může prostřednictvím desítek map, které tým sestavil, seznámit především s prostorovým rozmístěným náboženské sebedeklarace u obyvatel Česka po roce 1989.

Za čtrnáct dní se nad jihokorejským Pchjongčchangem rozhoří olympijský oheň. Na druhý konec planety vycestuje i na osm desítek českých sportovců. Zatímco tuzemský fanoušek si láme hlavu nad tím, jak bude kvůli časovému posunu sledovat přenosy z her, reprezentace má větší starosti – jak se co nejlépe vyrovnat se syndromem pásmové nemoci.

Ke katastrofě apokalyptických rozměrů došlo 30. června 1908 v oblasti centrální Sibiře v dnešním Krasnojarském kraji. Exploze, jejíž původ není doposud vysvětlen, měla sílu tisíckrát větší než bomba svržená na Hirošimu.

I parazitičtí prvoci mohou být krásní. Alespoň na kresbě Lindy Pokorné, studentky Farmaceutické fakulty UK a absolutní vítězky letošního ročníku soutěže Věda je krásná. Jména úspěšných i v dalších kategoriích zazněla v Karolinu ve středu 13. prosince večer na vánoční slavnosti Přírodovědecké fakulty UK.

O grant Evropské výzkumné rady letos usilovalo dva a půl tisíce vědců, uspěly však jen tři stovky, mezi nimi i docent Vladimír Hampl, který působí na Přírodovědecké fakultě UK a ve výzkumném centru Akademie věd a UK BIOCEV.

Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu makromolekulární chemie a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli způsob, jak národovou buňku zabít a za pomoci toxické látky zničit i další rakovinné buňky v jejím okolí.

Nebyla to jen svatá Anežka Česká. Výjimečných žen působilo ve střední Evropě 13. století více. Pocházely většinou z královských rodů, zakládaly kláštery, pomáhaly chudým a nemocným. Jejich moc dalece přesahovala hranice zemí, ovlivňovaly soudobou společnost i umění.

Na populace vlků žijící na území střední Evropy se zaměřil mezinárodní výzkumný tým, jehož členem je také molekulární ekolog docent Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty UK a Ostravské univerzity. Výsledky svého bádání nyní vědci publikovali v odborném časopise zaměřeném na biogeografii a ekologii Diversity and Distributions.

Prezident republiky Miloš Zeman se rozhodl již tradičně u příležitosti řádového dne 28. října ocenit zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, vynikající výsledky práce, zásluhy o obranu vlasti, hrdinské a výjimečné činy a udělit či propůjčit státní vyznamenání České republiky. Medaili Za zásluhy I. stupně obdržela prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., z neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Šestileté úsilí mezinárodního týmu botaniků a rostlinných ekologů vyústilo v první komplexní publikaci popisující světovou nepůvodní a invazní květenu.

Jak souvisí míra nezaměstnanosti s vysídlením Sudet, jak volily regiony v prvních přímých prezidentských volbách? I to ukazují mapy Historického atlasu obyvatelstva českých zemí kolektivu autorů pod vedením Martina Ouředníčka, Jany Jíchové a Lucie Pospíšilové z Urbánní a regionální laboratoře Přírodovědecké fakulty UK.

Slavnostní zakončení 5. ročníku Mezinárodní konference zahraničních studentů češtiny – překladatelské soutěže letos vzhledem k pandemii koronaviru proběhlo on-line. Nejlépe si vedla studentka z Bulharska.