Displaying items by tag: 1LF

Toužil stát se chirurgem, k psychiatrii přešel pro nedostatek pracovních příležitostí. Výzkumy, které na poli neuropatie provedl, mají dodnes platnost, přesto je jeho jméno spojováno především s krevními skupinami a dárcovstvím krve. Profesor Jan Janský se narodil 3. dubna 1873.

Už třináctým rokem probíhá na 1. lékařské fakultě UK nepovinná Anatomie a chirurgie končetinových kloubů. A odbornými garanty a vyučujícími jsou docent Ondřej Naňka a profesor Jan Bartoníček. Kromě anatomie se v ní medici věnují i rekonstrukčním operacím.

„Jsme talentovaný a vzdělaný národ, ale neumíme se prodat a ani se sami sobě zasmát. I když mladší generace tím už tolik netrpí,“ míní internista, infektolog a epidemiolog Petr Smejkal. Málem z něj byl diplomat a jednou plánuje návrat ke stand-up komediím.

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

„Nové technologie produkují obrovská kvanta dat, až se někdy vytrácí ta biologická podstata – proč? Odjakživa mě fascinují základní mechanismy, pochopit, jak to v buňce funguje,“ říká nejcitovanější český vědec Jiří Bártek, čestný doktor UK.

Česko vévodí evropskému žebříčku obezity, nadváha se týká téměř šedesáti procent dospělých, dosáhla rozměrů epidemie. Tlouštíci si přitom mnohdy nepřipouštějí, že mají jednak zaděláno na řadu civilizačních nemocí. Co pomáhá? Radí experti 1. LF UK.

Deset let práce, 22 kapitol, více než 1600 rtg snímků, klinických fotografií a kreseb, dílo označené za prioritní a zcela originální: Scapular Fractures / Zlomeniny lopatky. Knihu tvůrců z 1. lékařské fakulty UK nedávno ocenila i Německá společnost pro úrazovou chirurgii (DGU).

Ivana Schnur vystudovala 1. lékařskou fakultu UK a myslela si, že se bude věnovat zvládání bolesti v onkologii. Přes několik odboček a „zásahů osudu“ ale místo toho před pár lety spoluzaložila a vede Sensely – společnost, která vyvíjí umělou inteligenci usnadňující práci zdravotních sester a lékařů.

Pohyb má na zdravý vývoj člověka nezpochobnitelně pozitivní vliv a má dopad na jeho fyzickou i psychickou kondici do budoucna, přesto se pohybu v jakékoliv formě dnešní generace dětí vyhýbá. Může za to i laxní přístup rodičů, velký díl viny ovšem nese i stát. 

Co si vybrat? Právo, mediální studia nebo geologii? Anebo snad medicínu či farmacii? Pro mladé uchazečky a uchazeče, kteří se rozhodují, jaké programy by je na Univerzitě Karlově zajímaly nejvíce (a jak se na ně dostat), byla určena sobotní akce na Právnické fakultě UK.

Sdružení sportovních svazů ČR si před pár měsíci nechalo vypracovat průzkum mezi rodiči o tom, kolik času věnují jejich děti pohybovým aktivitám. Výsledek byl alarmující. Pohyb bude i ústředním tématem konference Pohyb a zdraví, která se koná 30. listopadu v Karolinu.

„Medikům bychom měli studium ulehčovat, ne se na ně povyšovat,“ tvrdí Simona Arientová, lékařka a pedagožka z 1. LF UK. Ve své nové funkci – mediátor, ombudsman – by ráda navázala na skvělé vztahy, jež si s mediky vytvořila. Věří, že na akademické půdě není prostor pro sexuální obtěžování.

Page 2 of 8

Share article: