Česko vévodí evropskému žebříčku obezity, nadváha se týká téměř šedesáti procent dospělých, dosáhla rozměrů epidemie. Tlouštíci si přitom mnohdy nepřipouštějí, že mají zaděláno na řadu civilizačních nemocí a že univerzální a současně zdravá dieta neexistuje. U pomyslného zdravého-dietního stolu se nedávno sešli zástupci IV. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN: profesor Radan Brůha, přednosta kliniky gastroenterologie a hepatologie, docent František Novák, doktor Václav Šmíd a primář Jaroslav Macášek.
V Akademickém klubu 1. lékařské fakulty UK u pomyslného zdravého-dietního stolu s Martinem Vokurkou – děkanem 1. LF UK (vlevo) – zasedli: Radan Brůha, Jaroslav Macášek, František Novák a Václav Šmíd – odborníci ze IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN.
Všichni čtyři specialisté-internisté z Jedničky v rámci setkání s novináři mimo jiné upozornili na neblahou skutečnost, jež by v dohledné budoucnosti mohla být hlavním zdravotním problémem celé české, respektive evropské populace.
Všeho s mírou a nerezignovat
Načasování – z pohledu blížících se Vánoc – nemohlo být – i vzhledem k probíranému tématu – lepší. Internisté tudíž přicházejí s univerzální radou, kterou si uvědomujeme, ale ochotně nebereme: „Všeho s mírou! Lidé mohou více jíst, ale měli by zvýšený příjem vykompenzovat pohybem, zajít si například na procházku, zacvičit si. Ale pokaždé do sebe nesmíte kopnout dvě piva, abyste nabrali zpět spálenou energii,“ apelují. Přičemž střídmost je slovy internistů prevencí před obtížemi nejen u jedinců s nadváhou či obezitou nebo se žlučníkovým onemocněním: „Ani lidé, kteří problémy se žlučníkem běžně nemají, by neměli během svátků zcela rezignovat na zásady zdravého stravování,“ doporučují.
Univerzální zdravá dieta neexistuje
Právě špatné stravovací návyky celé populace, z nich plynoucí současná epidemie nadváhy a obezity, mají podle letošní zprávy World Health Organization (WHO) vliv na oblast sociologickou, kulturní, ekonomickou i politickou. To si jako jeden muž uvědomuji i odborníci ze IV. interní kliniky, jejichž společným cílem je přispět k tomu, aby nadváha a obezita – hlavní faktory, které ovlivňují zdraví obyvatel vedoucí k úmrtí – nedržela Českou republiku na nelichotivé špici žebříčku.
Existují dvě základní diety: dieta ve zdraví – je prevencí civilizačních chorob, a dieta při nemoci – je upravena pro určité onemocnění a rekonvalescenci. Že zdravá dieta není zdravá pro všechny a lidé s různými druhy chorob potřebují různé typy diet, na IV. interní klinice dobře vědí. A proto kvitují s povděkem vznik studentského projektu „Diety pro zdraví“ (na webových stránkách www.dietyprozdravi.cz jsou k dohledání základní, speciální i pooperační diety a mnoho receptů – pozn. red.). „Je to právě nevhodné stravování – ve zdraví i nemoci –, jenž je jednou z hlavních příčin současné nadváhové epidemie,“ apelují internisté.
Může za to obezita Obezita je příčinou mnoha civilizačních nemocí, jako jsou kloubní postižení, diabetes, srdeční choroby, nádory a další včetně jaterních chorob. Játra jsou totiž většinou prvním orgánem, který je při akumulaci tukové tkáně postižen, reagují ukládáním tuku, které vede k tzv. ztukovatění (tj. steatóze a nealkoholové tukové chorobě jater). Jaterní steatózou trpí asi 25 procent dospělé populace, ale až 75 procent diabetiků. Včasné poznání jaterního postižení a jeho ovlivnění tak může zabránit či oddálit vznik dalších komplikací. Postižení probíhá skrytě a u většiny pacientů bez jakýchkoli příznaků. (Zdroj: IV. interní klinika 1. LF UK a VFN) |
A právě IV. interní klinika se zabývá experimentálním i klinickým výzkumem v této oblasti již mnoho let. Odborníci z kliniky provedli například studii, která během ročního sledování ukázala příznivý efekt omega-3 mastných kyselin na parametry jaterní steatózy, ostatně výsledky byly publikovány v prestižním mezinárodním časopise Hepatology Communications. Klinika rovněž zavádí nové metody screeningu jedinců s jaterní steatózou i neinvazivní diagnostiky a podílí se na mnoha klinických zkouškách nových léků pro tento typ jaterního postižení. Podle internistů je důležité, aby pacienti věděli, že pokud jsou obézní nebo mají nadváhu, může se jich steatóza týkat.
WHO: Pozor, Evropa tloustne WHO rovněž upozornila, že zhruba před půlstoletím (v roce 1975) mělo problémy s nadváhou nebo obezitou čtyřicet procent Evropanů. Jejich počet se za necelých padesát let zvýšil o 138 procent. Aktuálně trpí obezitou čtvrtina Evropanů, což je po Americe nejvíce ze všech kontinentů. Problém s nadváhou podle zprávy ještě umocní pandemie covidu-19, která posílila některé nezdravé návyky a omezila možnosti fyzické aktivity. Kromě nedostatku pohybu a nezdravé stravy problémy s nadváhou v populaci souvisejí i s digitalizací, sedavým zaměstnáním, ale také s propagací kalorických jídel a rozmachem on-line zábavy, zejména u dětí. (Zdroj: WHO) |
Salát s kaprem? Ten klidně ano
Důležitou roli sehrává podle internistů rodinné zázemí – co se jí doma; určující je i skutečnost, co se jí ve školách, jak se děti stravují a zda do jídelen chodí. „Tam to začíná a odtud si přenášíme své návyky do svých životů a dospělosti,“ zaznělo na setkání u „dietního stolu“ na Jedničce. Ovšem vyřčeno bylo i to, že nám – Čechům, Slezanům a Moravanům – zkrátka chutnají tuky. Je tudíž mnohdy složité namotivovat společnost, aby se stravovala v souladu se zdravou výživou. Třeba tou středomořskou, s nízkým podílem „nezdravých“ tuků, s esenciálními mastnými kyselinami, s výrazným podílem ovoce, zeleniny a vlákniny.
Obavu, že si na Vánoce máme odepřít smaženého kapra s bramborovým salátem, přítomní internisté smetli ze stolu: všichni, až na jednoho (dává přednost kapru nesmaženému, dušenému se šalvějí), právě takový štědrovečerní chod budou mít. V takovém případě je třeba dát si pozor na kosti.