Pohyb má na zdravý vývoj člověka nezpochobnitelně pozitivní vliv a má dopad na jeho fyzickou i psychickou kondici do budoucna, přesto se pohybu v jakékoliv formě dnešní generace dětí vyhýbá. Může za to i laxní přístup rodičů, velký díl viny ovšem nese i stát. Shodli se na tom účastníci konference Pohyb a zdraví, která se ve středu 30. listopadu uskutečnila na půdě Univerzity Karlovy.
„Velmi důležité je připomínat veřejnosti všechny benefity pohybových aktivit. A osvětu, která byla i jednou z mých priorit v čele NSA, poněkud zanedbáváme, takže to beru i na sebe,“ uznal v úvodu konference Filip Neusser, předseda Národní sportovní agentury (NSA). „Nejde o to, že se musíte stát olympijskými vítězi nebo mistry světa, ale podstatné je mít k samotnému pohybu pozitivní vztah,“ dodal.
Třetí hodina tělocviku nic neřeší
„V médiích proběhly diskuse o zařazení třetí hodiny tělocviku do školního řádu, podle mě osobně je ale víc na místě pomoci školám, aby děti vůbec motivovaly k větší pohybové aktivitě mimo školní výuku,“ prohlásil další zástupce státu na konferenci, náměstek Ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Ten přítomné seznámil s tím, že v současnosti probíhá na základních a středních školách testování tělesné zdatnosti. „Takto rozsáhlé testování probíhá v ČR po dlouhých třiceti letech. Školy posílají své reporty do března 2023 a výsledky se poté budou analyzovat, hledat se příčiny a důsledky a řešení, co s tím dál.“ Součástí testů jsou například skok z místa, leh sed nebo člunkový vytrvalostní běh. Testy se týkají žáků 3. a 7. ročníku základních škol a 2. ročníku středních škol.
Zleva člen kolegia rektorky UK František Zahálka, předseda NSA Filip Neusser, děkan FTVS UK Miroslav Petr, a předseda Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl.
Že výsledky ukáží fyzické nedostatky dnešní mládeže, je přesvědčen předseda Sdružení sportovních svazů ČR Zdeněk Ertl, který se opírá o velký průzkum mezi rodiči. Průzkum společnosti SANEP mimojiné ukázal, že alespoň hodinu denně věnuje pohybu pouze 14 procent českých dětí a přes 40 procent dětí se pravidelně omlouvá z hodin tělocviku. Více než polovina rodičů dokonce ani neřeší způsob stravování svých dětí s ohledem na zdraví a tělesnou váhu.
„Utrácejí se miliardy za lékařskou péči, ale minimálně se dbá o prevenci. A s tím se jako společnost nemůžeme smířit. Ve světě se to řeší, u nás je nulový zájem,“ říká Ertl a jako příklad ze světa uvádí jiné státy, kde též řeší vzrůstající potíže s obezitou: „Některé země to udělaly jednoduše – navýšily daně na tabák a alkohol, a zavedly daň na cukr. Část z těchto peněz pak jde na výzkum a celostátní projekty. Je třeba celou problematiku dostat na vědeckou úroveň, aby stát uvolnil peníze na výzkum. Pak může vzniknout státní strategie, jak se s těmito negativními jevy vypořádat.“ Velký rozhovor se Zdeňkem Ertlem a podrobné výsledky průzkumu najdete v samostatném článku.
Dobrý příklad? Kanada
S vytvořením fondu na podporu sportu souhlasí předseda České unie sportu Miroslav Jansta, který by do něj zahrnul i výnosy z hazardu. Připomněl, že 20 % dětí se po covidové pandemii už nevrátila ke sportování a apeluje na změnu formy výuky tělesné výchovy na školách. „Je třeba vrátit dětem radost ze hry a také pomoci k návratu jejich spontánní pohybové aktivity do ulic, jak tomu bylo dřív, kdy se děti na obyčejných pláccích věnovaly jakýmkoliv hrám.“
Za příklad Jansta dává kanadský model, kdy vše začíná u dětí v předškolním věku, jejichž aktivity podporují obce, města a kraje sportovišti u škol, šatnami, a kvalitním zázemím. Kanada měla problémy s pohybem dětí před dvaceti lety lety a dnes? Jejich fotbalová reprezentace hraje poprvé od roku 1986 na mistrovství světa a tenisté poprvé v dějinách vyhráli Davisův pohár.
Netolismus, drunkorexie, kratom...
Dnešní děti bohužel od sportu odvádí řada závislostí, na které upozornila Alena Plšková z Masarykovy univerzity v Brně. Do povědomí se dostávají nové pojmy jako netolismus (závislost na internetu), bigorexie (závislost na posilování, tzv. Adonisův komplex), ortorexie nervosa (zdravé jídlo jako posedlost) nebo drunkorexie - fenomén, který kombinuje strach z přibírání na hmotnosti s nárazovitým pitím alkoholu. Lidé úmyslně vynechávají některá denní jídla, aby mohli večer popíjet alkohol beze strachu, že přiberou na váze.
Oblíbená a mimořádně nebezpečná je mezi mladými také kombinace energetických nápojů s alkoholem, a velmi kontroverzním se stává užívání kratomu, psychoaktivní látky pocházející ze stejnojmenného stromu, který roste převážně v Jihovýchodní Asii. „Zatímco například v Polsku už je na seznamu tvrdých drog, u nás je velmi lehce dostupný, můžete si ho koupit dokonce i v automatech. Dítě užívající čaj z kratomu pak nezvládá udržet pozornost a delší užívání člověka nepředstavitelně mění,“ upozorňuje Plšková, která působí i ve Vzdělávacím institutu ochrany dětí.
Využijme oblibu esportu pozitivně
Mezi negativní patologické jevy současnosti patří i závislost dětí a dospívajících na informačních a komunikačních technologiích, a na virtuálním světě včetně hraní videoher. Videoherní průmysl neskutečně roste a s ním i popularita esportu, kdy mezi sebou soupeří více hráčů v počítačových hrách. Na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK tak přišli se zajímavou myšlenkou, kdy chtějí využít popularity esportu a propojit gaming s pohybovou aktivitou.
V červnu letošního roku uspořádala FTVS UK v Praze Esport Battle a Fitness Challenge se zástupci Staffordshire University London. „Dopoledne jsme poměřili virtuální síly ve dvou videohrách a odpoledne se soutěžilo v osmi pohybových aktivitách na atletickém oválu. Tam se najednou ti „gameři“ začali zamýšlet nad svou fyzičkou a slíbili, že budou více trénovat, a příště budou lépe připraveni, klidně i na víc pohybových aktivit,“ odhalil zajímavý poznatek děkan FTVS UK Miroslav Petr.
Děkan FTVS UK Miroslav Petr.
Proto se chce sportovní fakulta Univerzity Karlovy na propojení esportu a reálné fyzické aktivity ještě více zaměřit. Jako první veřejná vysoká škola v ČR založila svoje esportovní oddělení, jehož cílem je naučit hráče správným návykům, které zlepší nejen jejich herní dovednosti, ale zejména i celkové fyzické a psychické zdraví. V příštím roce také na FTVS vznikne moderní esportová učebna.
Roste počet rodiček s cukrovkou
Na to, že pohybovou aktivitu je důležité propagovat i mezi těhotnými, na středeční konferenci upozornil profesor Antonín Pařízek, zástupce přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. „Je dokázáno, že u žen, které mají v těhotenství přiměřenou pohybovou aktivitu, je nižší výskyt poporodních depresí. Také má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém,“ řekl.
Nedostatek pohybu má za následek, že 17 % těhotných v České republice trpí cukrovkou. „A bohužel jde o vzestupný trend – stále více rodí starší ženy a ženy s velkou nadváhou. A to samozřejmě zvyšuje i rizika porodu,“ varuje Pařízek. Toho svým online příspěvkem na téma Telemedicína při léčbě obezity podpořil také přednosta Centra diabetologie a vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie IKEM Martin Haluzík.
MUDr. Antonín Pařízek (vlevo) a Matouš Veselský z FHS UK.
„Pohybová aktivita, potažmo sport, nebude pořádně fungovat, dokud nebudou kvalitní trenéři a učitelé tělocviku – stát by na ně měl dávat víc peněz,“ dodal Pařízek, který má jako bývalý atlet a dlouholetý místopředseda závodu Praha-Běchovice ke sportu velmi pozitivní vztah. Se zajímavým návrhem, jak dostat do sportu a pohybových aktivit obecně více peněz, přišel Matouš Veselský z Katedry sociologie na Fakultě humanitních studií. Navrhuje, aby dotace na pořádání sportovních akcí podmiňovaly jasně určené podmínky, jaká část ze zisku akce půjde na propagaci pohybu. Zmínil to při své přednášce Pozitiva a negativa sportovních mega-eventů.
Dalšími hosty konference byli děkan Fakulty sportovních studií z Masarykovy univerzity v Brně Jan Cacek s příspěvkem Pohybová aktivita dětí – mýty a fakta. Ředitelka Národního institutu pro děti a rodinu Tereza Pemová zase ve svém příspěvku upozornila na životní styl sociálně znevýhodněných dětí a jak složité je pro ně dostat se k organizovanému sportu. Na závěr konference představila rozsáhlé možnosti a dosah univerzitního sportu předsedkyně České asociace univerzitního sportu (ČAUS) Ivana Ertlová.
