Články dle značky: FHS

„Být stále mlád“ není jen známý popěvek, ale také touha mnohých lidí. Někteří z nich se snaží stárnutí zpomalit i tím, že se vloží do rukou estetických chirurgů. Na to, jak funguje tento fenomén v České republice, se zaměřuje doktorandka z Fakulty humanitních studií UK Michaela Honelová.

Jeho díla jsou ve sbírkách Národní galerie, washingtonské National Gallery of Art i v dalších kolekcích po celém světě. Akademický malíř Jaroslav J. Alt, jenž přednáší na FHS UK, v interview hovoří nejen o tom, proč je pro malíře restaurátorství dobrým sluhou, ale zlým pánem.

Když v březnu roku 2020 česká vláda vyhlásila nouzový stav, lidé se snažili i v omezených podmínkách něco dělat. Orální historikové pod vedením profesora Miroslava Vaňka ihned rozjeli nový výzkum. Viděli totiž, že se přímo před jejich očima odehrává událost, která se zapíše do dějin.

Pohyb má na zdravý vývoj člověka nezpochobnitelně pozitivní vliv a má dopad na jeho fyzickou i psychickou kondici do budoucna, přesto se pohybu v jakékoliv formě dnešní generace dětí vyhýbá. Může za to i laxní přístup rodičů, velký díl viny ovšem nese i stát. 

Sdružení sportovních svazů ČR si před pár měsíci nechalo vypracovat průzkum mezi rodiči o tom, kolik času věnují jejich děti pohybovým aktivitám. Výsledek byl alarmující. Pohyb bude i ústředním tématem konference Pohyb a zdraví, která se koná 30. listopadu v Karolinu.

Pětina obyvatel České republiky byla v roce 2020 starší 65 let a počet seniorů stále roste, což znamená i zvyšující se péči o ně. Po Evropě tak migrují senioři za levnější péčí i pečovatelé za vyšším platem, tímto fenoménem se zabývá sociální antropoložka Petra Ezzeddine z FHS UK.

Hugo Vavrečka nebyl jen dědečkem Václava a Ivana M. Havlových. Byl také diplomat, ředitel v Baťových závodech i ministr druhé republiky. V monografii Soukromá válka Huga Vavrečky se mu věnuje Jana Wohlmuth Markupová.

Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy opět spouští kurz Násilí v blízkých vztazích. „Jeho specifikum je, že se v rámci něj střídají přednášející jak z akademické sféry, tak z praxe,“ vysvětluje antropoložka Dana Moree.

Vydává se do českých základních škol zkoumat zkušenosti dospívajících s jejich přirozenými „mentory“. Tereza Javornícky Brumovská se vrátila na Fakultu humanitních studií UK z univerzity v irském Galway, aby v Česku rozvíjela zajímavý obor: studia dětí.

Alzheimerova anebo správněji Fischer-Alzheimerova nemoc, zahrneme-li i přínos pražského neuropatologa Oskara Fischera, sužuje desítky milionů lidí. Vědci ze 2. LF UK do výzkumu nemoci zapojují i virtuální realitu, telemedicínu či AI – data získávali i díky hře pro mobilní telefony.

Divil se, proč by zrovna on měl poskytovat rozhovor. Stačí ale chvilka času strávená s ním a hned si říkáte, že tak inspirativní lidi nepotkáváte každý den. Oldřich Čepelka se po 44 letech vrátil na UK dodělat si „velký doktorát“ a vyvrací tím stereotypní představy o doktorandech i seniorech.

„Nejste dokonalý dobrovolník a chudák uprchlík – jste dva stejní lidé se stejnými potřebami a strachy,“ připomíná ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová. Ještě za studií pomáhala lidem na útěku před válkou v Sýrii a v Iráku, dnes předává zkušenosti při pomoci Ukrajincům.

Všechny fakulty Univerzity Karlovy se v nějaké míře zapojily do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, které z jejich země vyhnal válečný konflikt s Ruskem. Na Fakultě humanitních studií UK pro ně zorganizovali i orientační kurz pro osoby postižené válečným konfliktem.

Kalendář Univerzity Karlovy pro rok 2022 s názvem Místa Univerzity Karlovy obdržel v úterý odpoledne dvě ocenění v celostátní soutěži Kalendář roku 2022. Byl vyhodnocen jako nejlepší ze všech v kategoriích Cena Branded Content a Cena za fotografii.

Kříž z Telče se stal jednou z nejvýznamnějších postav středověké knižní kultury u nás. Na osobnost a práci jednoho z nejpilnějších českých opisovačů, nikoliv plagiátorů, se zaměřil tým pod vedením Lucie Doležalové, jež působí na FF UK a FHS UK. 

Alena Marková se na FHS UK zabývá dějinami SSSR a nástupnických států, přičemž nejblíže má k Bělorusku, odkud pochází. V rozhovoru upozorňuje, že v zemi nastoupila normalizace „děsivě podobná tomu, jak vypadala v Československu po srpnu 1968“.

Rusko pod velením prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo válku na Ukrajině. Díky jeho rozhodnutí dostali nálepku agresorů i všichni Rusové, včetně těch, kteří doma proti válce protestují a jsou zatýkáni. Zjednodušené označení odmítá i doktorandka Varvara Borisova z FHS UK. 

Petr Wohlmuth z FHS UK nechtěl pojmout krymskou válku z 19. století jen jako hrdinské vyprávění. Při práci na knize Východ proti Západu?  prostudoval deníky či osobní zápisky jejích účastníků a přinesl zkušenosti konkrétních lidí, kteří vojnou prošli.

Olympijské hry nejsou jen o sportu a radosti z vítězství. „V podstatě každé hry trpí nějakou kontroverzí, jednou je to politika, podruhé vystěhovávání obyvatel, skoro pokaždé pak předražení her,“ říká Matouš Veselský, který se na FHS UK zabývá sociologií sportu.

Podle odhadů OSN bude v roce 2050 na Zemi 9,7 miliard lidí. Přelidnění v kombinaci s tím, že se planeta nachází uprostřed klimatické krize, vede některé její obyvatele k radikálním rozhodnutím. Na tento fenomén se zaměřila absolventka FHS UK Šárka Stříbrská.