Když se v Česku řekne florbal, asi každému se jako první klub vybaví Tatran Střešovice. Slavný tým je letos opět na výsluní, když ukončil osmileté čekání na ligový titul. Výrazně se o to zasloužil i reprezentant Marek Beneš, student Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Vaše sportovní kariéra je lemována úspěchy, nicméně ligový titul jste slavil teprve podruhé, prvně to bylo ve vaší první sezóně v roce 2015.
Tehdy jsem ještě zachytil tu úspěšnou generaci hráčů, kteří už bohužel pomalu končili. Od dalšího roku začala generační obměna, která v podstatě trvala až do minulé sezóny.
Napadlo by vás tehdy, že Tatran, zvyklý bojovat o zlato, se dočká až za osm let?
Tatran je klub, který nebyl zvyklý končit už třeba ve čtvrtfinále, takže ten jakoby ústup ze slávy byl docela náraz. Třeba první dva roky po titulu z roku 2015 to bylo nepříjemné, byli jsme navyklí na jiné výsledky. Pořád se v klubu říkalo: za dva roky to bude jinak, ale ukázalo se, že to bylo spíš zbožné přání. A vlastně bylo celkem logické, že to bude trvat delší dobu. I když jsme byli klubům, které tehdy sbíraly tituly, vyrovnaným soupeřem, chyběly nám větší zkušenosti.
Není trochu ošemetné vyhrát titul hned v první sezóně, kdy může člověk nabýt dojmu, že „teď to asi půjde samo“?
To ne, člověk musí vnímat realitu okolo sebe a aktuální sílu týmu. Kluci, kteří vyhrávali, končili, a přicházela spousta mladších hráčů, takže bylo jasné, že bude chvíli trvat na slavné roky zase navázat. Každý rok jsme zažívali obří zklamání, ale nedalo se nic dělat. Jako mladý chcete pořád vyhrávat, ale moc si neuvědomujete, že to není samozřejmost. Postupem času získáváte zkušenosti a také větší zodpovědnost.
Ta se pro vás jako hráče logicky postupně zvyšovala, zatímco při prvním titulu v roce 2015 jste byl nováček týmu.
To se nedá vůbec srovnávat. Ačkoliv jsem tehdy v roce 2015 byl označován jako velký talent a hrál jsem hodně, neočekávalo se, že budu rozhodovat zápasy. A když se to někdy povedlo, tak to byl spíš takový nadplán, protože od toho byli v týmu jiní hráči. Teď už jsem byl v opačné roli jako lídr a taky si úspěchy víc užívám.
Dokazuje teď čerstvý titul, že Tatran má znovu vítěznou generaci?
Já doufám, že ano. Netvrdím, že bude vyhrávat pravidelně každý rok, i když bysme byli rádi. Ale tým je pořád v procesu, určitě někdo odejde a jiný přijde. A to je také zásadní rozdíl oproti dřívějším letům, kdy v ostatních klubech nebyly nijak výrazné finanční podmínky, a tak byl kádr Tatranu v podstatě deset let stejný. V dnešní době nepatříme mezi nejbohatší týmy, hodně sázíme na mladé hráče. A ti časem budou chtít odejít do zahraničí, nebo je budou přetahovat jiné kluby. Vytvořit úspěšnou dynastii je dnes pro Tatran mnohem těžší.
Který český klub je nejbohatší?
Jednoznačně Mladá Boleslav, která si každý rok přivádí do týmu hráče odjinud, což je vlastně pravý opak toho, jak to děláme v Tatranu. U nás jsou takřka z 80 procent hráčů odchovanci, v Boleslavi byste odchovance hledali dost těžko.
A jak je to s bohatstvím ve světě, které kluby mají nejvíce peněz?
Nejlepší finanční podmínky jsou ve Švýcarsku, nicméně nejkvalitnější liga se bezpochyby hraje ve Švédsku. Pak ve Finsku, a mezi top ligy už vedle té švýcarské patří i česká soutěž.
Ve Švýcarsku už se tedy lze florbalem i uživit?
Ti nejlepší ano, tam dostanete už opravdu profesionální podmínky. I přesto je lepší mít ještě nějaký poloviční úvazek jinde, protože život ve Švýcarsku není zrovna levný. I Češi, kteří tam hrají, tak mají ještě jinou práci.
Vy máte zkušenosti se švédskou ligou. Přijít tam z české ligy, dá se to srovnat jako když odejde český hokejista do NHL?
Je to tak. Je to nejlepší liga světa. Takže kvalita soutěže je úplně někde jinde a zázemí je na skvělé úrovni. Ale jako všude na světě jsou kluby bohatší a chudší, já hrál za Pixbo Wallenstam, které patřilo spíše do té druhé kategorie. Přesto patří mezi historicky nejúspěšnější a vyznává podobnou filozofii jako Tatran.
Když jste přišel do švédské ligy, trvalo dlouho se adaptovat?
Ani ne. Samozřejmě rozdíl v kvalitě tam byl, ale nemyslím si, že by to pro měl byl až takový šok. Přece jen v reprezentaci hrajete i těžké mezinárodní zápasy. Velký rozdíl je hlavně v tom, že skoro všechny ligové zápasy byly na vysoké úrovni, zatímco v české lize v 90 procentech zažijete zápasy, kdy se hraje jen na jednu branku, opravdu špičkových zápasů je hodně málo.
Vy na tohle často poukazujete, že česká liga postrádá vyšší kvalitu.
Protože to tak je. Čím víc lize dominujete, tak některé zápasy mohou být, nechci říct úplně nudné, ale vyhrajete třeba extrémně vysokým rozdílem. Dřív mě to docela hodně trápilo, teď už se spíš tomu soupeři snažím naložit co se dá (směje se). Jako mladšího mě ale takové zápasy vyloženě nudily a byl jsem z nich otrávený. V tomhle přístupu jsem se posunul.
Za váš kritický pohled na florbalovou ligu vás někteří lidé označují za „machýrka“. Vadí vám to?
To mě tedy vůbec netrápí. Za mě je to konstatování reality, každý přece musí vidět, jakou úroveň některé ligové zápasy mají. A jestli si to někdo nechce přiznat, tak se na to asi nekouká. A to se ještě nedávno liga dokonce rozšířila, což je podle mě krok špatným směrem. V některých rozhovorech jsem asi použil srovnání s hokejem, kde jsou zápasy vyrovnanější
Srovnání s hokejem se u vás nabízí, protože jste do 14 let hrával za Letňany. Až pak jste začal s florbalem a podle vašich slov jste první rok hrál strašně…
To bylo v době, kdy jsem ještě hrál hokej a můj otec začal trénovat florbal, tak jsem chodil s ním na tréninky kluků, co byli o rok nebo o dva starší. Tehdy jsem ani neznal pořádně pravidla, občas jsem chytil míček i do ruky, než jsem se dozvěděl, že to nelze, takže to pro mě bylo zpočátku docela těžký... Ale brzy jsem si florbal osvojil, vlastně i díky základům z hokeje.
Postupně jste se vypracoval mezi hvězdy ligy i národního týmu. A zřejmě i ve specialistu na Švédy – na juniorském MS 2015 jste rozhodl o historicky první české výhře nad tímto soupeřem a na loňském MS jste byl i u první remízy v seniorské kategorii.
Neřekl bych, že jsem nějaký specialista na Švédy ale zápasy proti nim mám určitě nejraději. Jednak jsou to vždy nejkvalitnější zápasy a vždy je to proti nim takové florbalovější než s jinými celky. Finové i v dobách jejich největší slávy hráli takovou specifickou osobní obranu a zápasy s nimi byly dost takové urputné. Se Švédy je to vždy otevřenější, takže mi vyhovují asi nejvíc.
Švédi také kralují anketě serveru Innebandymagazinet o nejlepší florbalisty světa. Vy jste v letech 2021 a 2022 skončil čtvrtý (před ním jen Švédi). Jak si tohoto ceníte?
Je to nejvyšší individuální ocenění, kterého se dá ve florbale dosáhnout. Na druhou stranu to není něco, na čem bych nějak extra lpěl, je to jen žebříček, ve kterém je moje jméno. Ale pocta je to veliká. Ve florbale totiž není nic jako Zlatý míč ve fotbale, žádné oficiální ocenění od světové florbalové federace, takže tato anketa se vnímá velmi prestižně.
Je to pro vás cennější než vaše dvě účasti v All-star týmu mistrovství světa?
Ono to spolu úzce souvisí. Novináři a odborníci, kteří tuto anketu sestavují, totiž těžko asi sledují všechny světové florbalové soutěže. A pokud se tudíž dostanete do All-star týmu MS, logicky byste měl být vysoko i v anketě o nejlepšího florbalistu. Oboje pro mě znamená hodně, ale All-star tým na MS asi přece jen víc, protože je to bezprostředně po turnaji.
Proč jste se rozhodl právě pro studium práv?
V době, kdy jsem volil, kam půjdu na vysokou školu, jsem určitě neměl jasnou představu o mé budoucnosti. Volba právnické fakulty proto byla kombinací více aspektů. Právničina mi určitě přišla bližší než nějaké jiné obory, které jsem při rozhodování vyloučil, zároveň můj bratranec tou dobou práva také studoval, takže to taky hrálo určitou roli. Výběru určitě nelituji, ačkoliv hlavně během zkouškových období to nebylo vždy jednoduché s florbalem skloubit.
Která oblast vás na Právnické fakultě nejvíc baví?
Nejbližší je mi asi právo trestní, protože oproti jiným oblastem je pro mě více představitelné a uchopitelné, ale určitě to není tak, že bych už teď věděl, že se chci věnovat pouze této oblasti. Zároveň se momentálně připravuji na státní závěrečné zkoušky, takže tam se asi opravdu ukáže, který předmět je mi bližší a naopak se kterým bych se nejraději již nesetkal.
A o dalším směřování kariéry už máte rozhodnuto?
Minulý rok jsem zvažoval další angažmá v zahraničí, ale nakonec jsem dal přednost studiu. A teď mám v Tatranu smlouvu ještě na jeden rok, takže určitě zůstanu, a příští rok se rozhodnu, co dál. Poprvé po dlouhé době budu mít velkou volnost, vždy jsem byl pod nějakou smlouvou. Navíc také ukončím studium, takže ve hře bude úplně všechno.
Marek Beneš |
Student posledního ročníku na Právnické fakultě UK. Reprezentant ČR ve florbale – vicemistr světa 2022, bronzová medaile z MS 2020, na obou šampionátech byl také vybrán do All-star týmu. Dvakrát (2021 a 2022) byl vyhlášen čtvrtým nejlepším florbalistou světa. Vyjma dvou sezón ve švédské lize hraje za Tatran Střešovice, s kterým slavil dva ligové tituly (2015 a 2023) a je kapitánem týmu. Velký fanoušek fotbalové Slavie. |