Patron pomáhá dětem z dětských domovů najít správný směr

I letošní Vánoce budou tisíce českých dětí trávit v dětských domovech. Pro některé z nich to bude ovšem naposledy, jako osmnáctiletí domovy opustí a čekají na ně další životní výzvy. Přechod do samostatného života jim pomohou zvládnout i dobrovolníci z dobročinného programu Patron, se kterým na podzim navázala spolupráci též Univerzita Karlova.

Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR odchází každoročně z dětských domovů okolo 400 mladých lidí, kteří dosáhli plnoletosti. Najednou se musejí začlenit do společnosti a připravit na samostatný život. To jim mohou velmi usnadnit dobrovolníci z programu Patron, kteří jsou pro ně průvodci každodenními činnostmi vedoucími až k úspěšnému osamostatnění – nalezení bydlení, práce či vybudování partnerského vztahu.

Program Patron vznikl v roce 2013 a v současnosti spolupracuje už s téměř padesáti dětskými domovy z celé České republiky.

„Na úplném začátku je kontakt s dětským domovem. Pokud projeví zájem o spolupráci, přijedeme osobně a představíme se lidem z domova a dětem starším šestnácti let. Ty pak mohou vyplnit přihlášku do programu a přijet na seznamovací kurz s dobrovolníky. Spolupráci pak mohou kdykoliv ukončit,“ vysvětluje manažer projektu Lukáš Talpa, mimo jiné absolvent Evangelické teologické fakulty UK.

„Děti končí v domovech zpravidla proto, že jejich rodina z nějakého důvodu nefungovala. A Patron pro ně může být pozitivním vzorem, jak by dospělý měl fungovat a jak se dá v dospělosti život zvládnout,“ pokračuje Talpa. Proto také nemůže být dobrovolníkem kdokoliv.

„Musí být starší třiceti let, být trestně bezúhonný, a už nějak ve společnosti ukotvený – mít stabilní práci, bydlení, a srovnané životní hodnoty. Také by neměl být před nějakou zásadní životní změnou jako je třeba narození dítěte nebo stěhování do zahraničí,“ dodává.

Patroni a patronky absolvují vstupní pohovor s psychologem s cílem ujasnit si motivace k zapojení do programu. „Ukázalo se, že muži zapojení důkladně promýšlejí, zatímco ženy se často rozhodují citově, aniž si pořádně uvědomí, o čem to je. Dobrovolníkům například připadá, že se mohou vídat příliš málo, nebo jim vadí, že nemohou dětem dávat peníze. Jenže Patron nemá za úkol převzít roli sponzora ani rodiče, ale nabízí svůj čas a životní zkušenosti,“ upozorňuje Talpa.

Patronství není sprint, je to maraton

S výjimkou Vánoc či narozenin, kdy Patron může předat dárek, nesmí dítěti nic kupovat ani zaplatit; dokonce ani kafe.

„Nesmí do toho vztahu dávat žádné peníze. I tak dost investuje, když třeba za dítětem dojíždí... A když vezme dítě na nějakou kulturní anebo sportovní akci, tak na to přispějí dětské domovy, které jsou za tyto samostatné aktivity s dětmi vděčné,“ vysvětluje manažer.

Rovněž je zakázáno seznamovat děti se svými přáteli natož s rodinnými příslušníky, nikdy si je také nemohou vzít k sobě domů: „Patroni musejí dbát na to, že jsou v kontaktu jeden na jednoho a že už jen seznámení s novým dospělým je pro dítě poměrně stresující záležitostí.“ Frekvence setkávání je určena na jednou měsíčně dvě tři hodiny minimálně. „Doporučujeme nepotkávat se častěji než jednou za čtrnáct dní. Ono se to na první dojem může zdát poměrně málo, ale patronství není sprint, je to maraton,“ říká Talpa.

Chcete poděkovat? Zavolejte nám

„Všem dobrovolníkům na začátku říkáme, ať jsou připraveni na to, že tak prvních devět měsíců až rok o ně dotyčné dítě nebude jevit valný zájem. Že oni budou muset prokázat, že jejich zájem neopadá. A ať nečekají vděčnost. Pokud budete cítit potřebu slyšet od někoho ,děkuju´, zavolejte nám; my vám poděkujeme, a mockrát! Ale od těch děcek to nečekejte. Protože pro ně jste jen jeden z mnoha dospělých, a mnoho dospělých už je v životě zklamalo. Proto jim chvíli trvá, než vám dají důvěru,“ uzavírá Lukáš Talpa.

Projekt Patron už má kromě Prahy čtyři pobočky, další se rozjíždí v Pardubicích a rádi by také Ostravsko. Nejvíce dobrovolníků je z Prahy a ze středních Čech, kde není problém „uspokojit poptávku“. Dobře se daří i v Brně, ale v dalších regionech jsou to spíše jednotky dobrovolníků. Podrobnosti o projektu najdete na www.ipatron.cz.