Jak poznat potenciálního útočníka? Co dělat v extrémních situacích, kam utéct, jak zabarikádovat dveře, kam se schovat, jak zachránit život sobě i ostatním? Na vlastní kůži jsem si prošla cvičením Uteč – Schovej se – Bojuj, které pořádá Bezpečnostní odbor UK. Co mi dalo a proč by si jím měl projít každý?
Pod labyrintem univerzitních budov mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí v Praze se nachází stále funkční kryt, který postavili během studené války jako úkryt pro vedení UK. Vybavený vším potřebným, od pitné vody po lékárničku i funkční vzduchotechniku, našel v současné době nové využití. Jeho specifická ponurá, stísněná atmosféra, chybějící okna a chlad totiž dokreslují atmosféru pro praktické cvičení Uteč – Schovej se – Bojuj.
Po tragédii, která se odehrála 21. prosince 2023 na Filozofické fakultě UK a při níž po útoku střelce zahynulo 14 lidí, univerzita zavedla řadu opatření – založila Centrum resilience a připravila různé workshopy, jež mají komunitě pomoci vyrovnat se s touto tragédií nebo mají vést k tomu, aby se už neopakovala. Jedním z nich je i školení Uteč – Schovej se – Bojuj.
Dvouhodinový kurz vedou bezpečnostní experti s dlouholetou praxí v oblasti ochrany měkkých cílů, krizového řízení a fyzické ochrany. Otevřený je všem pracovníkům a pracovnicím univerzity.
Postavený je na konceptu zážitkové pedagogiky. Snaží se tedy co možná nejvíce navodit atmosféru toho, že se člověk dostal do epicentra útoku agresora, aby se naučil, jak se v takové extrémní situaci zachovat a zachránil tím život sobě i ostatním.
Školení, jež jsem absolvovala, vedl Petr Bárta, který se bezpečnostním vzděláváním zabývá dlouhodobě. Specializuje se na ochranu měkkých cílů i tvorbu metodických procesů. V tomto směru spolupracoval s řadou tuzemských kulturních institucí, jako jsou Národní galerie Praha, Národní památkový ústav, Židovské muzeum nebo právě univerzity. V minulosti pracoval také jako osobní ochránce známých osobností, třeba amerického herce Ryana Goslinga nebo duchovního vůdce dalajlamy. Dnes působí v Bezpečnostním odboru UK a je také členem pracovního týmu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast zvýšení ochrany vysokých škol.
První hodina školení se věnovala teoretickému popisu toho, jak a proč se někteří jedinci ve společnosti radikalizují, což může v extrémních případech vést až k fatálním událostem, které stojí životy často náhodně vybraných lidí. Dostali jsme také rady, jak takového potenciálně rizikového jedince poznat.
Během této hodiny jsme se dozvěděli i to, proč se cvičení jmenuje Uteč – Schovej se – Bojuj a proč je tak důležité si v klidu projít a promyslet některé situace, do kterých se člověk může dostat.
V případě ohrožení se totiž člověku přepne mozek do módu „přežití“. To znamená, že veškerou energii nasměřuje do úkonů, které ho mají okamžitě zachránit, méně důležité funkce v té chvíli vypne, včetně logického myšlení. Při extrémním ohrožení se mozek navíc zahltí a není schopný zpracovávat další úkoly. Proto je třeba si některé úkony nacvičit a promyslet dopředu, aby je pak člověk v případě nouze měl natolik zažité, že mu „automaticky“ naskočí.
Utíkej!
To, před čím nás Petr Bárta varoval, je zůstávat v místě útoku. Lidem se často stává, že když se stanou účastníky životu nebezpečné události, „zamrznou“. Místo toho, aby okamžitě začali utíkat pryč do bezpečí, ztuhnou na místě. Ti, kteří do tohoto stavu neupadnou, by pak měli pomocí křiku a volání probrat k útěku i ostatní.
Schovej se!
Během cvičení jsme si také zavzpomínali na dětství a zahráli si takovou dospěláckou verzi hry na schovávanou. Ono je totiž třeba naučit se také co možná nejlépe se schovat a zabarikádovat se. V praktické části workshopu jsme si pak všichni vyzkoušeli, čím vším se dají zapřít dveře, aby jimi útočník neprošel, a jak důležité je i za zabarikádované dveře naskládat co nejvíc překážek. I když dveře nakonec útočník rozrazí, další zábrana ho totiž může odradit nebo úplně zastavit v dalším postupu do místnosti. Člověk by samozřejmě také neměl stát přímo za dveřmi, protože i když jimi útočník neprojde, může skrze ně střílet.
Bojuj!
Pokud ani útěk, ani barikádování nepomůžou nebo na ně nemáme čas, naučili jsme se základní prvky sebeobrany, to, jak používat pepřový sprej i co udělat se zbraní, pokud se nám podaří útočníka odzbrojit.
Nakolik bych nově nabyté znalosti byla schopná vylovit ze svého „vypnutého mozku“ v případě skutečného ohrožení, zatím naštěstí nevím a doufám, že to ani nikdy nebudu muset zjistit. Už jen vědomí toho, že jsem udělala něco pro svou bezpečnost, je však uklidňující. Navíc některé z věcí, které nás instruktor učil, jsou využitelné i v jiných situacích, do nichž se člověk bohužel dostává daleko častěji, jako jsou dopravní nehody, požáry nebo živelné katastrofy.
| Co dělat v krizové situaci? Pro vlastní bezpečnost je dobré prostudovat si návody, jak postupovat v případě bezpečnostního incidentu. |
„I trénink vytváří zkušenost. Je dobré zamyslet se nad tím, co bych dělal já, kdybych se do takové situace dostal. I to vám jednou může zachránit život,“ zdůraznil Petr Bárta.
Nejbližší další cvičení Uteč – Schovej se – Bojuj pořádá Bezpečnostní odbor UK 21. července. V nadcházejících měsících se budou konat i další, zájemcům a zájemkyním stačí sledovat Vzdělávací portál UK a na vyhovující termín se přihlásit.
