Karlovka na velkém plátně. Najděte svou fakultu ve filmu

Až uvidíte zamilovaný čínský pár, který se bude fotit před Filozofickou fakultou UK, nemusí to být jen proto, že je od ní nádherný výhled na pražské panorama. Budova si totiž před sedmi lety zahrála v čínském populárním romantickém filmu Jen my víme kde, který se celý odehrává v Praze. Filmaři budovy UK milují. Kdyby se lovci selfie fotek vydali po stopách natáčení tuzemských i zahraničních filmů a seriálů na Karlovce, projdou si téměř celou univerzitu. 

Kde jinde točit film o Janu Palachovi než uvnitř a před Filozofickou fakultou UK (foto: Karel Cudlín).

V budovách UK se točily desítky filmů a seriálů, a to tuzemských i zahraničních. Díky tomu, jak jednotlivé stavby vznikaly v různých historických dobách a navrhovali je významní architekti, filmařům nabízejí dokonalé prostředí pro natáčení a navození žádoucí atmosféry vybrané doby. A mohou si vybírat – od gotického Karolina až po nejmodernější minimalismus libeňského sídla Fakulty humanitních studií UK.

Psychologické drama Běžná selhání bude mít premiéru letos na podzim. Film se natáčel i v budově FHS UK (foto z natáčení: Lukáš Havlena).

Když před lety hledala čínská herecká hvězda, režisérka a scenáristka Xu Jinglei místo pro natáčení svého romantického filmu, vybrala právě Prahu. Prý proto, že má ráda Milana Kunderu a město jí svou krásou učarovalo. Důležitou roli hraje v jejím milostném příběhu právě i FF UK, kam hlavní hrdinka chodí na jazykové kurzy. Ve filmu jsou vidět jak interiéry budovy, tak známé podloubí před vchodem.

Právě tímto podloubím se procházel jak skutečný, tak i filmový Jan Palach. Ve snímku Roberta Sedláčka Jan Palach a seriálu Hořící keř polské režisérky Agnieszky Holland si tak hlavní budova FF UK zahrála samu sebe. Hořící keř dokonce úspěšná režisérka na fakultě osobně představila za doprovodu scenáristy seriálu Štěpána Hulíka, který je absolventem filmové vědy na FF UK.

„Pokud jde o fakta, snažil jsem se být maximálně věrný ‚historické pravdě‘, ale je jasné, že jsme některé věci museli upravit. Náš film není dokument, je to drama, a to má své zákonitosti, které je nutné ctít. Pokud bychom udělali film, kde bude sice všechno z hlediska historie naprosto správně, ale dramaticky film fungovat nebude, znamená to, že jsme prohráli. Ale myslím, že Petr Blažek, který byl naším historickým poradcem, ohlídal, abychom zásadní fakta nepřekroutili a historii nezmrzačili. A už to, že nám všichni zúčastnění dali po přečtení scénáře svolení k užití svých osobnostních atributů, vnímám jako důkaz, že jsme hranici ‚uměleckého přetvoření skutečnosti‘ nepřekročili za únosnou míru,“ řekl pro Forum po diskuzi o seriálu Hořící keř na FF UK Štěpán Hulík.

Podobnou roli, jakou měl v případě Hořícího keře historik Petr Blažek, měla i čtveřice fyziků z Matematicko-fyzikální fakulty UK – Jiří Podolský, Pavel Cejnar, Stanislav Daniš a Jan Valenta. Jako odborníci totiž dohlíželi na faktickou správnost amerického seriálu Génius – Einstein, který se pro National Geographic natáčel v České republice, a to dokonce i nedaleko skutečné pracovny Alberta Einsteina. Tu měl v Praze ve Viničné ulici na UK, tehdy Karlo-Ferdinandově univerzitě.

Jiří Podolský a Johnny Flynn jako představitel mladého Einsteina (foto: Jiří Podolský).

Profesor Podolský pro Forum vzpomínal, že natáčením strávil rok svého života a že díky němu poznal osobnost Alberta Einsteina i z jiných stran. Je navíc autorem převážné většiny tabulí se vzorci, které se v seriálu objeví. „Celkově jde o výtečné dílo. Pokud se chcete dozvědět vše podstatné o Einsteinově životě, jeho vztazích i hlavních vědeckých přínosech, lze ho jen doporučit. Einsteinův osud je navíc propleten se složitými dějinami 20. století. I tento aspekt je v seriálu působivě zachycen,“ řekl pro Forum Jiří Podolský, který spolu s kolegy loni vydal o celém natáčení také knihu Einstein opět v Praze - Fyzika v seriálu Génius.

I když Albert Einstein ve skutečnosti na Karlo-Ferdinandově univerzitě přednášel, do seriálu se budovy UK dostaly jen okrajově. Po Viničné ulici před Přírodovědeckou fakultou UK, jejíž roh se objeví v závěrečném záběru seriálu Génius, se procházejí také protagonisté filmového debutu Bohdana Karáska Karel, já a ty. Odcházejí ze skutečné přednášky biologa Petra Svobody. Kuriozní je, že sám Petr Svoboda připustil, že si na natáčení nepamatuje. Přesto se jeho tvář a kousek jeho přednášky dostala na plátna kin.

Na Albertově a v jeho okolí se filmařům líbí. Natáčel tam také režisér Dan Wlodarczyk film Zloději zelených koní na motivy stejnojmenné knihy Jiřího Hájíčka. Herec Marek Adamczyk v něm hraje zběhlého doktoranda geologie Pavla, kterého ani jeho mentor a učitel Senecký v podání Bolka Polívky nepřesvědčí k tomu, aby si zažádal o grant a dokončil dizertaci. Místo toho se Pavel rozhodne spolu se starým známým Kačou (Pavel Liška) hledat vzácné vltavíny a prodávat je na černém trhu.

Úspěšnější ve svých studiích je dnes už legendární Štěpán Šafránek v podání Pavla Kříže ze série Básníci režiséra Dušana Kleina. V celé sérii se objevily jak prostory a posluchárny 1. lékařské fakulty UK, kolej Kajetánka, tak i Karolinum, kde nakonec Štěpán Šafránek úspěšně završí své studium na UK.

Anatomický ústav 1. LF UK se objevil také ve filmovém hitu devadesátých let Čas sluhů Ireny Pavláskové. Areály všech lékařských fakult a fakultních nemocnic jsou vyhledávaným filmařským prostředím, objevily se v celé řadě dalších filmů a seriálů, a nejen ty pražské. V Procháskově pavilonu Lékařské fakulty v Plzni například natáčel Jan Hřebejk svou kriminálku Místo zločinu Plzeň.

Jasným favoritem pro filmaře je ale Právnická fakulta UK, především její majestátní atrium zvané bazén. Novoklasicistní stavba, kterou navrhl architekt Jan Kotěra a po jeho smrti dokončil jeho spolupracovník Ladislav Machoň, se v hledáčcích filmových kamer objevila mnohokrát.

Za druhé světové války po zavření českých vysokých škol budovu zabraly jednotky SS. Kuriozní je, že hákový kříž se tam od té doby vrátil ještě několikrát. Naštěstí jen pro potřeby natáčení. V sídlo SS se bazén proměnil v seriálu I ve smrti sami režiséra Dušana Kleina, kde sturmbannführer Prall v podání Borise Rösnera surově ponižuje a týrá jednoho ze svých vězňů a také podřízených.

Málokdo by atrium PF UK odhalil také ve filmu režiséra Filipa Renče Lída Baarová. Právě v bazénu se natáčela triumfální scéna, kdy Joseph Goebbels (Karl Markovics) řeční na sjezdu před očima své vyvolené Lídy Baarové (Táňa Pauhofová). Pozorný divák si všimne, že posluchači sedí v křesílkách, které v budově jsou i během běžného provozu. V bazénu pod dozorem říšských orlic se odehrává také svatba Emanuela Moravce (Daniel Landa) v seriálu České století už jednou zmíněného režiséra Roberta Sedláčka.

Dobu těsně předválečnou zachytil režisér Štěpán Skalský v životopisném filmu Člověk proti zkáze, kde Josef Abrhám ztvárnil spisovatele a dramatika Karla Čapka. V bazénu se natáčela scéna, kdy Karel Čapek přednáší a diskutuje se studenty.

Naopak dobu poválečnou zachycuje groteskní film Ceremoniář režiséra Jiřího Věrčáka natočený podle scénáře Evy Kantůrkové. Bazén se v jeho filmu proměnil ve smuteční síň, kde se koná státní pohřeb předsedy vlády a kde vyvrcholí geniální mystifikace hlavního hrdiny Františka Valeše (Jan Hrušínský).

Právnická fakulta UK tentokrát jako sídlo FBI (foto: Jiří Podolský).

Vedle mnoha dalších se na PF UK podívali i filmaři při natáčení už zmíněného seriálu Génius – Einstein. Pro jejich potřeby se atrium PF UK proměnilo v sídlo FBI.

To budova Hollaru, kde sídlí část Fakulty sociálních věd UK, si v 90. letech minulého století zahrála v mimořádně úspěšném televizním seriálu Život na zámku samu sebe. Jedna z hlavních postav Simona (Kateřina Hrachovcová) je studentkou žurnalistiky, která se na Hollaru skutečně vyučuje. Filmový štáb využil všech reálií z budovy, a to až do takových detailů, že jsou v záběrech vidět i popisky na dveřích se jmény skutečných vyučujících.

Na velkém plátně nepřehlédnutelná je také budova Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, která se objevila v obou Hřebejkových dílech, ve kterých prostřednictvím filmových lokací skládá hold Praze 6, Šakalí léta a Pelíšky. Později Jan Hřebejk natáčel také v nedalekém hotelu Krystal krimi thriller Rédl. Krystal vůbec přitahuje filmaře, divák ho může poznat i v seriálech Svět pod hlavou, Mordparta, Pouť nebo Zkáza Dejvického divadla.

Noir náladu filmaři vytvořili v oblíbené kavárně Marathon Evangelické teologické fakulty UK, kde se natáčela jedna ze scén seriálového thrilleru Bez vědomí, který se odehrává na pozadí transformace Československa na počátku 90. let minulého století.

Svou slávu na stříbrném plátně si teď užije benjamínek mezi stavbami Univerzity Karlovy – nové sídlo Fakulty humanitních studií UK. Zrekonstruovaná někdejší menza kolejí 17. listopadu, která se podle návrhu studia Kuba & Pilař architekti, proměnila v jednu z nejzajímavějších představitelek současné architektury v zemi, padla do oka mezinárodnímu filmovému štábu. Loni v ní maďarsko-rumunská vycházející režisérská hvězda Cristina Grosan točila psychologické drama Běžná selhání v hlavních rolích s Taťjanou Medveckou, Beátou Kaňokovou a Janou Strykovou. Premiéru v kinech by mělo mít letos na podzim.

I jen z tohoto stručného přehledu, který není ani zdaleka vyčerpávající, je jasné, že filmaři na UK, jejích fakultách a součástech natáčejí s oblibou. Až uvidíte před některou z univerzitních budov neobvyklý provoz, catering a karavany plné kostýmů, dávejte pozor, třeba budete svědky natáčení favorita příštích filmových Oscarů. Vzhledem k tomu, s jakou oblibou zahraniční filmové produkce Českou republiku vyhledávají, to není myšleno s nadsázkou.