Articles by Pavla Hubálková

Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. 

Jak s vědou do médií? V úterý 9. listopadu proběhl druhý ročník konference Komunikace vědy, tentokrát pohledem různých médií. Své zkušenosti tak sdílela Martina Mašková z Českého rozhlasu, televizní moderátor Daniel Stach, Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N anebo redaktoři magazínu Forum.

V úterý 9. listopadu proběhne online workshop o možnostech a výhodách zapojení do aliance 4EU+. „‎Cílem je sdílet, co vše se již povedlo, jak probíhají existující spolupráce, jak se zapojit i na co si dát po administrativní stránce pozor,“ říká Kristýna Kolínová z Evropského centra UK.

Lenku Krsovou možná znáte z internetu jako „Dataholku“, která se zabývá výzkumem a analýz‎ou sociálních sítí, ale třeba i tím, jak testovat a navrhovat uvěřitelnou umělou inteligenci ve videohrách. Absolventka FF UK je nyní doktorandkou na Syracuse University.

Není dne, kdy by se v novinových titulcích neobjevila změna klimatu a s ní spojená potřeba proměnit globální systém, který dnes stojí na fosilních palivech. Autorky podcastu Za Humny v nové epizodě dělají pomyslný krok zpět a dívají se na historii vztahu člověka a energie. 

„Univerzita je pro mě na prvním místě a již více než třicet let je součástí mého života,“ říká Milena Králíčková, zvolená kandidátka na rektorku Univerzity Karlovy. Prorektorka pro studijní záležitosti, lékařka a vědkyně v oboru gynekologie je první ženou v historii UK, jež bude zastávat funkci rektorky.

„‎Tématu Open Science se v budoucnu nevyhne žádný student či vědec, bude to nedílnou součástí vědy,“ říká Miriam Vojtíšková, koordinátorka Open Access na FHS UK a jedna z tvůrkyň Open Science Podcastu, který si klade za cíl vysvětlovat tuto problematiku studentům, vědcům i široké veřejnosti.

„Vždy mě lákala věda z lékařského hlediska. Volba virologie byla souhra relevance k lidskému zdraví i technických možností doby – genom virů byl dostatečně malý, aby bylo možné ho studovat,“‎ vysvětluje Hans-Georg Kräusslich, čerstvý čestný doktor UK, proč se stal virologem.

Diana Apetauerová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni, poté zamířila na stáž do Bostonu, kde nakonec i zůstala. Nyní vede kliniku extrapyramidových onemocnění na Lahey Hospital, spjaté s Harvardem, kde se zabývá neurodegenerativními onemocněními, jako je Parkinsonova choroba. 

Lépe zvládat stres, být spokojenější a zdravější – i to lze získat pravidelným cvičením mindfulness. „I jeden vědomý nádech denně je lepší než nic,“ radí Julie Motlová, medička z 3. lékařské fakulty UK a lektorka mindfulness. Co to je?

V nejbližších dnech zaměstnanci Univerzity Karlovy najdou v e-mailových schránkách dotazník spokojenosti, který si klade za cíl získat data pro další směřování univerzity. „‎Vůbec poprvé je tu možnost systematicky se vyjádřit k fungování univerzity, věřím, že toho zaměstnaci využijí,“‎ říká rektor Tomáš Zima.

Až do 27. října se mladí vědci a vědkyně mohou přihlásit do čtvrtého ročníku popularizační soutěže Science Slam. „Zlepšil jsem si prezentační i komunikační dovednosti, ale pomohlo mi to i ve v‎ýzkumu. A hlavně je to radost a zábava,“ říká o účasti loňský vítěz Matouš Veselský z FHS UK.

„V Česku je poměrně nízká nutriční gramotnost. Lidé nevědí, jaké potraviny mají zvolit a jak je vhodně a chutně upravit, proto panují mýty, že jíst zdravě je složité, drahé a ani to není dobré. To přitom vůbec není pravda,“ říká nutriční epidemioložka Eliška Selinger ze 3. lékařské fakulty UK.

Páteční noc 24. září patřila vědě, konala se Noc vědců s ústředním tématem Čas. Do hybridního ročníku se zapojilo 42 měst a přes šedesát institucí. Jen v Praze a okolí si bohatý program připravilo 28 institucí, mezi nimiž nechyběla Univerzita Karlova.

Vědecká i společná životní cesta manželů Markéty a Jakuba Tomkových začala na Matfyzu UK. Následně oba získali stipendium a na doktorát odešli na Oxford, od letošního února oba bádají na University of California. Kromě toho jejich čas patří synovi i dobrovolničení.

„‎Úspěšnost českých žadatelů o granty Evropské výzkumné rady (ERC) se zlepšuje, ale stále výrazně zaostáváme. Přitom dle jiných srovnání, například kvality publikací, bychom měli být v ERC soutěži mnohem úspěšnější,“ říká Zdeněk Strakoš, koordinátor nově vzniklé Expertní skupiny pro granty ERC.

Evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z PřF UK a jeho kolega Matthias Stöck se stali editory dvou čísel prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. Speciály vznikly na oslavu stoletého výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů.

„Vynalezeno na Univerzitě Karlově, vyrobeno v ČR, zasvěceno budoucnosti,“ hlásá krabička nového krému proti vráskám SAIN. Ten bude letos i díky vědcům z centra BIOCEV uveden na trh jako první produkt pro humánní použití obsahující látku alaptid.

„Tropické lesy v afrických horách jsou unikátní ve smyslu biodiverzity – hostí mnoho druhů rostlin a živočichů. Nyní jsme zjistili, že ukládají i mnohem více uhlíku, než se doposud myslelo, což zvyšuje jejich význam a nutnost ochrany,“‎ říká David Hořák, jeden z autorů nové studie v Nature.

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK popsali, jak rostliny reagují na toxické půdy. „Zjistili jsme, že rostliny s duplikovanými genomy využívají již dříve vyzkoušené genetické varianty, zároveň ale umí tvořit mutace i zcela nové,“ říká Veronika Konečná, autorka studie v Nature Communications.