Karlovka má Ceny Neuron za celoživotní přínos i pro nadějné
I v letošním roce Nadační fond Neuron na podporu vědy ocenil významné vědce a vědkyně. Hlavní cenu za celoživotní přínos vědě získal český chemik s mezinárodním renomé profesor František Švec, který působí na Farmaceutické fakultě UK. Na Karlovku míří i ceny pro mladé a nadějné.
Ocenění GAČR pro Pavla Němce za výzkum mozku obratlovců
Zoolog doktor Pavel Němec z PřF UK se svým týmem zkoumá mozky obratlovců. Snaží se přijít na to, co umožnilo vznik složitého chování a inteligence. Projekt zaměřený na pochopení evoluce mozku u čtyřnožců teď ocenila Grantová agentura ČR.
Švec: V Česku se neučí, jak napsat kvalitní odborný článek
„Držíte se moc při zemi,“ burcoval profesor František Švec kolegy z FaF UK, kteří se zdráhali poslat text do prestižních vědeckých časopisů. Celosvětově uznávaný analytický chemik působil přes třicet let v USA, mimo jiné na Kalifornské univerzitě v Berkeley. S hradeckou farmacií spolupracuje sedm let.
Noc vědců bavila děti i dospělé, na UK přilákala tisíce lidí
Obrovský zájem dětí i dospělých vyvolal univerzitní program Noci vědců. Celorepubliková akce, jejímž cílem je poodhalit tajemství a kouzlo vědy široké veřejnosti, přilákala v pátek 6. října večer na Univerzitu Karlovu tisíce lidí.
Jak hory a ostrovy míchají evolučními kartami
Zvířata žijící na velkém území rychleji tvoří nové druhy – jedna z Darwinových hypotéz v principu stále platí, ale jen někde. Ostrovy nebo pohoří totiž pořádně míchají „evolučními kartami“, jak v Nature Communications zjistil tým z Centra pro teoretická studia při UK.
Froňková: Projektové financování zabíjí vědeckou kreativitu
„Dělat v dnešní době vědu je obecně dost stres – neustále píšete granty nebo v hodnotících zprávách vysvětlujete, proč vám to nevychází, jak jste si mysleli. K tomu je obrovský tlak na publikační výkon a nesmyslná administrativa,“ varuje molekulární genetička Eva Froňková.
Výzkum vládní komunikace o vzdělávání odhalil její slabiny
„Na kvalitě našeho vzdělávacího systému záleží i celkový úspěch naší země. Málokdo se přitom zabývá tím, kdo a jak debatu o jeho podobě ovlivňuje,“ říká Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd UK, která vedla dvouletý projekt mapující komunikaci ministerstva školství.
Nezajímá mě, že je něco nemožné. Jednou třeba bude
„Neustále vstřebávejte informace, a to v co nejšiřší perspektivě,“ doporučuje profesor Albert Heck z Utrechtské univerzity. Je mezinárodně uznáván jako jeden z klíčových průkopníků v oblasti využití hmotnostní spektrometrie pro rozsáhlý výzkum proteinů (proteomika).
Přidejte se! Komunita vedoucích výzkumných skupin roste
Univerzita Karlova ve spolupráci s iniciativou Czexpats in Science i v dalším akademickém roce pokračuje v budování komunity vedoucích výzkumných skupin ze všech institucí v Česku s cílem vzájemné podpory, vzdělávání a výměny informací.
Nový ERC projekt ukáže, jak děti při čtení prožívají fakta
„Jeden ze členů komise řekl, že jsem si mazaně vymyslela projekt o radosti z něčeho, co většina z nás dělá většinu dne – a o čem by si každý přál, aby to bavilo i jeho děti,“ říká Anežka Kuzmičová, vůbec první držitelka společenskovědně a humanitně zaměřeného ERC grantu na Univerzitě Karlově.
Loučka: Paliativní péče je věda jako každá jiná
Jedinou jistotou našich životů je jeho konec. Přesto se tématu umírání vyhýbáme, snažíme se jej odložit. „Paliativní péče není jen o úplném konci života. Je o dobrém životě, co nejdéle to jde, navzdory těžké nemoci,“ tvrdí ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka, jenž poslední dekádu usiluje o systémovou změnu v péči o umírající.
Miliardy na řešení společenských výzev, uspěla i Karlovka
Vědecké týmy z Univerzity Karlovy se budou podílet na devíti z celkových patnácti výzkumných projektů řešících aktuální společenské výzvy, které v tuto chvíli získaly financování v rámci výzvy Ministerstva školství Špičkový výzkum (OP JAK).
Umělé osvětlení škodí, pro biorytmus je tma podstatná
Lidské biorytmy, stejně jako ty živočišné nebo rostlinné, se po tisíce let vyvíjely v souladu se střídáním světla a tmy. Umělé osvětlení přineslo pokrok, ale i škodlivý vliv na lidské zdraví. Jaký vliv má světelné znečištění na člověka i přírodu, zkoumá docentka Zdeňka Bendová z Přírodovědecké fakulty UK.
Petr Solich: Věda je o nápadech i odvaze jít mimo proud
„Výjezdy jsou pro vědce nesmírně důležité především pro navázání osobních kontaktů,“ říká profesor Petr Solich z katedry analytické chemie FaF UK, jenž právě takovéto letité vazby na světové vědce zúročil v projektu STARSS věnujícího se výzkumu v oblasti analytické chemie.
Jiruška: Epilepsie představuje skupinu různých onemocnění
Lidský mozek jej fascinoval už od dětství. Na medicíně se rozhodl zkoumat funkce mozku zejména u dětí. Dnes je profesor Přemysl Jiruška vynikajícím odborníkem – fyziologem a neurovědcem, předávajícím své znalosti mladým a zaníceným vědkyním a vědcům, kteří na 2. lékařské fakultě UK zkoumají epilepsii.
