Ekonom Petr Janský z Fakulty sociálních věd UK se věnuje výzkumu daňových rájů. Spolu se zahraničními kolegy a kolegyněmi navrhuje praktická řešení, jak pomoci především chudým zemím, které na podvodných praktikách tratí nejvíce. Jeho další prioritou je pomáhat růst mladším kolegům a kolegyním.
„Ačkoliv jsem primárně vědec, který zkoumá zdanění nadnárodních korporací a daňové ráje, nedá mi to a stále častěji mám potřebu zapojit se i do řešení aktuálních výzev a společenských témat, jako je například důchodová reforma nebo třeba nedávno připomínkování návrhu pro zavedení globální minimálně daně,“ říká ekonom Petr Janský z Institutu ekonomických studií při FSV UK.
Spolu s kolegy tak přispěli k tomu, že nejspíše i na základě jejich zpětné vazby došlo ke změnám a finální návrh pro zavedení globální patnáctiprocentní daně, která začne platit od příštího roku, tolik neznevýhodňuje malé země. „Obecně panovala shoda na tom, že nadnárodní korporace mají platit více na daních a že má být omezena možnost uměle převádět zisky do daňových rájů. V původním návrhu se ale počítalo, že korporace budou danit v zemích, kde mají hlavní sídlo, z čehož by primárně těžili silné země jako Spojené státy, Německo, Francie, Británie a naopak by na tom tratily menší a chudší země, kde ale reálně probíhá velká část jejich ekonomických aktivit,“ vysvětluje Janský, který se podílel na vypracování konkrétního návrhu, jak je možné docílit toho, aby přínosy reformy byly rovnoměrně rozloženy mezi všechny země, kde nadnárodní korporace působí.
Obdobně se Petr Janský zapojil například i do tvorby návrhů, jak by měly země po celém světě hodnotit daňové úniky v rámci Cílů udržitelného rozvoje OSN. „Doporučení jsme s kolegou publikovali i v knize, která vyšla v Oxford University Press. A mám radost, že se našimi návrhy inspirovaly relevantní agentury OSN a využily je pro tvorbu ukazatelů,“ sdílí Janský, který se zapojuje i do řady poradních orgánů v rámci Česka.
Zároveň zdůrazňuje, že si při těchto aktivitách snaží udržovat odstup, aby v případě neúspěchu nebyl příliš zklamaný. „Chci být slyšet, ale zároveň nechci mít přílišná očekávání a respektuji, že na takových rozhodováních se podílí mnoho lidí. Skutečnou radost ale mám, když náš výzkum citují a využívají média jako The Economist nebo Financial Times,“ říká Janský, který již od svého magisterského studia na Oxfordské univerzitě hojně spolupracuje se zahraničím.
Mezinárodní kontext
Právě v Oxfordu také objevil své hlavní výzkumné zaměření: „Studoval jsem ekonomický program zaměřený na rozvojové země, který patří k těm nejlepším na světě, a tam jsem také poznal, že daňové úniky a daňové ráje jsou jednou z největších překážek v tom, aby se rozvojové země staly bohatšími. A od té doby se ve spolupráci se zahraničními kolegy a kolegyněmi intenzivně věnuji akademickému výzkumu, kdy se snažíme ukázat, co by se s tím dalo dělat,“ říká Janský, kterého baví, že ačkoliv je svět složitý, ekonomický způsob přemýšlení mu dává schopnost porozumění.
„Je to jako cibule, po odloupnutí první vrstvy zjistíte, že tam jsou další, že je to celé komplikovanější a začnete tušit, že tam budou i další, ještě složitější vrstvy. To je i přístup, který se teď snažím předávat při výuce – připustit si, že svět je složitý, ale při poznávání začínat u těch jednodušších konceptů a postupně se dostávat k těm složitějším,“ vysvětluje.
Evropské daňové ráje
„Pro mnohé je možná překvapením, že daňové ráje nejsou jen karibské ostrovy, ale i země jako Švýcarsko, Lucembursko, Nizozemí, Irsko nebo Singapur a Spojené arabské emiráty,“ vyjmenovává Petr Janský, který studuje, jak docílit toho, aby jednotlivci i firmy platili odpovídající daně tam, kde jim skutečně vznikají zisky. Ve svých výzkumech se snaží identifikovat praktiky, které podvodníci využívají, či popisovat, které země na těchto praktikách nejvíce tratí. Také vyhodnocuje platná opatření a navrhuje i další možná řešení, jak nekalým praktikám skutečně zabránit. Mimo jiné také hojně využívá dostupná data, která zpracovává a analyzuje.
„Víme mnohem více než před deseti nebo dvaceti lety, ale stále se jedná o výzkum něčeho, co by rádo bylo skryto. Firmy nestojí o to, aby bylo vidět, jaké mají daňové úniky,“ říká Janský, který upozorňuje, že určité charakteristiky daňového ráje lze najít ve většině zemí: „Nejde jen o co nejnižší, ideálně nulové, zdanění, ale například i o anonymitu vlastnictví a další regulatorní a právní pravidla.“
Jakkoliv to může znít jednoduše, řešení nebývají jednoduchá. „Jedním z důvodů je například to, že v Evropské unii je nutné daňové otázky řešit jednohlasně. A většina návrhů na reformy v posledních desítkách let byla daňovými ráji vždy zablokována,“ říká Janský a znovu zdůrazňuje, že schválení globální minimální daně lze považovat za skutečný úspěch.
Pomáhat vyrůst
Janský vědomě rozvíjí i mezinárodní spolupráce. „Je radost pracovat s těmi nejlepšími v oboru, jako je například Gabriel Zucman, přední ekonom působící na Berkeley a v Paříži, který letos získal po Nobelovce druhé nejprestižnější ocenění – John Bates Clark Medal,“ shrnuje Petr Janský, který se do Prahy snaží lákat i zahraniční studenty a studentky, kteří dále spolupracují s předními akademickými pracovníky po celém světě i s vlivnými mezinárodními organizacemi. „Dělá mi obrovskou radost, když se jim profesně daří a nalézají zajímavá uplatnění na mezinárodní scéně,“ říká na závěr.
| Doc. Petr Janský, Ph. D. |
| Působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, kde vede katedru evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky. Vystudoval ekonomii na Univerzitě Karlově a University of Oxford. Expertně působí i v řadě vládních, mezinárodních a neziskových organizací. |
