Michal Mazur: Správný mikroskopista nemůže říkat ne
Fyzikální chemik Michal Mazur je hlavním operátorem elektronového mikroskopu na Přírodovědecké fakultě UK a může se pochlubit i řadou vědeckých úspěchů. Tím posledním je publikování studie v časopise JACS, na které se v rámci projektu CUCAM spolupodílel, či čerstvě v Advanced Materials.
Kateřina Lukavská: Dopřejte si digitální detox, odpočinek
„Vtip je v tom, aby se děti uměly zabavit i bez obrazovek. Je také vhodné naučit děti využívat technologie zdravě a smysluplně,“ radí Kateřina Lukavská, jež se zabývá riziky užívání moderních technologií na Pedagogické fakultě UK i klinice adiktologie 1. lékařské fakulty UK.
V úspěšnosti o ERC granty stále zaostáváme. Co s tím?
„Úspěšnost českých žadatelů o granty Evropské výzkumné rady (ERC) se zlepšuje, ale stále výrazně zaostáváme. Přitom dle jiných srovnání, například kvality publikací, bychom měli být v ERC soutěži mnohem úspěšnější,“ říká Zdeněk Strakoš, koordinátor nově vzniklé Expertní skupiny pro granty ERC.
Sto let výzkumů: Co (ne)víme o pohlavních chromozomech?
Evoluční biolog Lukáš Kratochvíl z PřF UK a jeho kolega Matthias Stöck se stali editory dvou čísel prestižního časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. Speciály vznikly na oslavu stoletého výročí formulace hypotéz o evoluci pohlavních chromozomů.
Vyvinuto pro krásu: Alaptid jako bojovník proti vráskám
„Vynalezeno na Univerzitě Karlově, vyrobeno v ČR, zasvěceno budoucnosti,“ hlásá krabička nového krému proti vráskám SAIN. Ten bude letos i díky vědcům z centra BIOCEV uveden na trh jako první produkt pro humánní použití obsahující látku alaptid.
Jak se na FTVS zkoumá sport a pohyb
„Sportovní vědě se nejlépe dařilo do roku 1989, kdy byla veliká snaha mít úspěšnou sportovní reprezentaci. To ale s revolucí skončilo a až v poslední době začíná být po výzkumu sportu opět poptávka,“ říká Miroslav Petr, proděkan pro vědeckou a výzkumnou činnost na FTVS UK.
Jan Jehlička, exobiolog hledající stopy života
Profesor Jan Jehlička je výjimečným průkopníkem exobiologie – nové disciplíny 21. století. Spolu se svými kolegy a s využitím Ramanovských spektrometrů se snaží odpovědět na otázku: Existuje či v minulosti existoval život mimo planetu Zemi?
Africké lesy ukládají mnohem více uhlíku, než se myslelo
„Tropické lesy v afrických horách jsou unikátní ve smyslu biodiverzity – hostí mnoho druhů rostlin a živočichů. Nyní jsme zjistili, že ukládají i mnohem více uhlíku, než se doposud myslelo, což zvyšuje jejich význam a nutnost ochrany,“ říká David Hořák, jeden z autorů nové studie v Nature.
Štěch: Kdo je člověk tváří v tvář novým technologiím?
Moderní technologie jsou už takřka neodmyslitelnou součástí našich životů. A zajímavé jsou i z teologického pohledu. „Teologie může být užitečná v oblasti analýzy a kritiky technologie i technologického způsobu myšlení,“ říká František Štěch z Evangelické teologické fakulty (ETF UK).
Nová analýza UK: Porodnost v Česku nesnížil ani covid-19
„Potřebujeme nejen znát demografické trendy, ale také je vysvětlit a na základě toho je předvídat,“ říká k projektu Současná česká rodina docentka Jiřina Kocourková z PřF UK. Výzkum si posvítil mimo jiné na reprodukční plány, partnerství a mezigenerační vztahy.
Jak se rostliny přizpůsobují toxickým půdám? Už to víme
Vědci z Přírodovědecké fakulty UK popsali, jak rostliny reagují na toxické půdy. „Zjistili jsme, že rostliny s duplikovanými genomy využívají již dříve vyzkoušené genetické varianty, zároveň ale umí tvořit mutace i zcela nové,“ říká Veronika Konečná, autorka studie v Nature Communications.
Hajič: Jazykový software z Matfyzu využívá i Google
„Když se snažíte prodat něco, co se dá za pár vteřin zkopírovat, je to jiné, než když vyrábíte auta nebo léčiva,“ říká o transferu znalostí Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Přesto se to matematickým lingvistům daří a softwarové nástroje či data využívá i Google.
Klimešová: Popsali jsme buněčného ‚pomocníka střihače‘
„Popsat nový chaperon – ‚pomocníka filmového střihače‘ v našich buňkách – se už moc často nestává,“ říká Klára Klimešová z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, první autorka nedávné studie v časopise Nature Communications.
Migrastatika by se mohla k pacientům dostávat rychleji
Metastázování je zodpovědné za devadesát procent případů úmrtí pacientů s pevnými nádory. Učinit přítrž invazivnímu pohybu rakovinných buněk pomohou takzvaná migrastatika. Výzkumu těchto nových léčiv se věnuje tým kolem biologa Jana Brábka.
Fendrych u dalšího objevu, popisuje rychlou funkci auxinu
Vědecký tým Matyáše Fendrycha z Přírodovědecké fakulty UK popsal rychlou reakci rostlinných kořenů na fytohormon auxin, která řídí růst kořene ve směru gravitačního pole. Vědci výsledky publikovali v prestižním časopise Nature Plants.
