„V Česku je poměrně nízká nutriční gramotnost. Lidé nevědí, jaké potraviny mají zvolit a jak je vhodně a chutně upravit, proto panují mýty, že jíst zdravě je složité, drahé a ani to není dobré. To přitom vůbec není pravda,“ říká nutriční epidemioložka Eliška Selinger ze 3. lékařské fakulty UK.
„Strava je významná environmentální expozice. Za celý náš život sníme opravdu hodně jídla a dnes již z výzkumů bezpečně víme, že pokud jíme špatně, přináší to řadu zdravotních komplikací a chorob, které zkracují a negativně ovlivňují náš život,“ upozorňuje Eliška Selinger.
Podle zpráv OECD má přibližně 27 procent Čechů vysoce rizikové stravovací návyky. Například až 44 procent dospělých udává, že jí méně než jeden kus ovoce denně a polovina jí méně než jednu porci zeleniny! I kvůli tomu máme oproti evropskému průměru kratší dobu dožití a takový nezdravý životní styl stojí zemi desítky miliard korun ročně.
|
Zdravý talíř z Harvardu „ |
„V Česku máme poměrně nízkou nutriční a kulinářskou gramotnost; nevíme, jaké potraviny zvolit a jak z nich chutně uvařit. Pak se není co divit, že nám nechutnají a máme k nim odpor. Přitom jíst zdravě je jednoduché a dostupné. Neznamená to trávit více času v kuchyni, utrácet za bio zeleninu anebo speciální doplňky,“ vysvětluje lékařka, jež spolu s kolegy aktuálně pracuje na projektu Máme to na talíři, který se zaměřuje na stravování ve školních jídelnách.
„Je třeba nastavit priority. V současné době až obsesivně kontrolujeme některé nepodstatné detaily, ale to zásadní nám uniká. Například dle aktuálních pravidel takzvaného spotřebního koše lze uvařit nutričně kvalitní a zdravé jídlo, ale též naprosto příšerné – zdravotně i kulinářsky,“ líčí. S kolegy se tak snaží vymýšlet, jak by taková doporučení měla vypadat a jak například klást větší důraz na kulinářské techniky a na vzdělávání. „Chceme vytvořit nový systém, který by bylo možné zavést plošně. Jídlo, to nejsou jen nutrienty, má rovněž významný sociální rozměr,“ zdůrazňuje Selinger. Tým proto chystá i web, který by byl určen pro širokou veřejnost.
|
Co je nutriční epidemiologie Epidemiologie je věda, která zkoumá výskyt chorob v populaci a faktorů, jež je ovlivňují. „Většina lidí si představí infekční epidemiologii, ale stejně tak existuje epidemiologie nádorových onemocnění, nutriční či sociální,“ popisuje lékařka, která se k oboru dostala souhrou náhod: „Během Erasmu v Heidelbergu jsem zjistila, že epidemiologie je mnohem širší a zajímavější, než jsem si ji pamatovala ze školy – že to není jen výskyt infekcí, ale že to má obrovský přesah do veřejného zdraví a že epidemiologie zahrnuje třeba i statistiku a metodologii, jak dělat vědu.“ Druhou náhodou bylo setkání s doktorem Janem Gojdou, jenž se věnuje výzkumu veganství a vegetariánství. „Sama jsem vegankou řadu let a o výživu se dlouhodobě zajímám, ale vůbec jsem nechtěla být další vegankou, která to i zkoumá. Nakonec mě ale téma epidemiologie a výživy, zvláště v kontextu vegetariánské stravy, zaujalo natolik, že se tomu věnuji v rámci doktorského studia – je to obor, který spojuje vše, co mě baví,“ vysvětluje Eliška. Na 3. LF UK vyučuje i metodologii vědecké práce. „Jedná se o povinný kurz pro všechny medičky a mediky ve čtvrtém ročníku, kde se jim snažíme prakticky ukázat, jak se dělá věda, jak číst vědecké studie či jak z nich získávat klinicky relevantní údaje i na co si dávat pozor,“ popisuje Selinger. A epidemioložka rázem dovysvětluje: „Dříve mívali někteří medici námitky, proč se mají učit nějakou statistiku a metodologii, když jsou budoucími kliniky a ne vědci, nicméně v tomto pomohla pandemie covidu – dnes to již většina považuje za velmi důležité.“ |
Jezme lépe!
Podle expertky mezi lidmi stále převládá pocit, že jíst zdravě je složité, drahé – a nedostupné. „Někteří lidé si kupříkladu nemohou dovolit bio zeleninu nebo speciální ‚zdravé‘ potraviny a doplňky stravy. Často pak propadnou pocitu, že jíst zdravě je pro ně nemožné a zcela na to rezignují, přitom lze dělat malé změny a zdravější volby, které ale mají zásadní zdravotní benefity,“ vysvětluje lékařka. Lidé třeba nevědí, že řepkový olej je nutričně mnohem lepší než olej slunečnicový, cena je přitom stejná. Anebo že místo uzenin jsou výrazně lepším i levnějším zdrojem bílkovin luštěniny. „Když se začne mluvit o ovoci a zelenině, lidé si hned představí salát… a hlad. Zelenina by ovšem měla být součástí komplexního jídla, doplněna o bílkoviny a sacharidy,“ vyvrací další z mýtů a s pousmáním připomíná, že existuje takový „vynález“ jako mražená zelenina: „Ano, chutnější je čerstvý hrášek, ale i mražený je lepší než žádný.“
V blízké budoucnosti by uživatelům při volbě zdravějších potravin mělo pomoci též jednotné značení v rámci EU: „Mluví se o jednoduchém, ale vědecky podloženém ‚semaforu‘ na přední straně obalu, takzvaném Nutriscore, které umožní rychlé srovnání potravin dané kategorie mezi sebou,“ popisuje Selinger. Co do té doby? „Stačí pamatovat na jednoduchá pravidla jako jíst dostatek ovoce a zeleniny a omezit tuky, cukry a průmyslově zpracované potraviny,“ radí.
| MUDr. Eliška Selinger |
| Působí jako lékařka Státního zdravotního ústavu v Praze. Na 3. LF UK pokračuje v doktorském studiu, kromě toho studuje i magisterský program epidemiologie na London School of Hygiene and Tropical Medicine. Absolvovala několik zahraničních stáží (v italském Catanzaru, německém Heidelbergu či norském Tromsø). Aktivně se též věnuje popularizaci vědy; v roce 2016 vyhrála české kolo soutěže FameLab. |
