Na Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze (ÚHKT) vede Monika Beličková Oddělení genomiky, jednu ze sedmi výzkumných částí. Vedle práce spojené s genetickým vyšetřováním a výzkumem je už téměř rok náměstkyně pro vědu a výzkum.

Jan Klouček: Dýmka voní a zušlechťuje debatu

Author:
Photo: Hynek Glos, archiv Jana Kloučka
Wednesday, 31 August 2022 09:54

„V minulosti měli otcové vůči svým synům několik základních povinností: když šli na prahu dospělosti k prvnímu přijímání, vysvětlili jim, jak je to s ženskými, a naučili je nacpat fajfku,“ připomíná někdejší význam fajfky Jan Klouček. Tomu učarovaly fajfky natolik, že se je rozhodl sám vyrábět.

Na začátku července se Česká republika ujala na půl roku předsednictví v Radě EU. S tím, aby komunikace a koordinace důležitých aktivit probíhala hladce, přijela z Paříže pomáhat také Pavlína Koubská, absolventka FSV UK i francouzské akademie ENA.

Film Jan Žižka patří k nejočekávanějším filmovým událostem roku a je to i životní projekt režiséra a producenta Petra Jákla. S bývalým úspěšným judistou jsme si ve filmových ateliérech na Barrandově povídali o natáčení se světovými herci, jeho minulosti kaskadéra i studentských letech na FTVS UK.

Absolventem byl i poslední český král, zemřel před sto lety

Author : Petr Nohel, RUK
Photo: Shutterstock, Archiv UK
Friday, 05 August 2022 14:12

Letos 1. dubna uběhlo 100 let od úmrtí posledního českého krále Karla III. Přestože celé Rakousko-uherské monarchii vládl poměrně krátce, měl vřelý a dlouhodobě kladný vztah právě k českým zemím, kde prožil klíčové okamžiky svého života. Včetně studií na Karlově univerzitě.

„Věda má a stále bude mít větší vliv na to, v jakém světě žijeme. Chceme-li se nějak podílet na utváření světa, je potřeba rozumět tomu, v jakém kontextu se odehrává. To je i má osobní motivace, proč píšu o vědě,“ říká nový šéfredaktor portálu Vědavýzkum.cz Jan Tesárek, alumnus FSV UK.

Podcastový crossover: Přepište dějiny hostují v Balastu

Author : Ondřej Černý
Photo: Balast FF UK, Shutterstock
Monday, 11 July 2022 19:03

„Možná nás pozvali, protože je to balast,“ otevírají diskuzi o smyslu českých dějin autoři oceňovaného podcastu Přepište dějiny, kteří v rámci crossoveru mezi podcasty zavítali do epizody podcastu FF UK Balast, jenž pokořil první rok vysílání.

„Věnujete člověku na prahu dospělosti, vycházejícího z dětského domova, svůj čas a energii. Doprovázíte ho jednou etapou jeho života, podáváte pomocnou ruku a povídáte si. Je to obohacující pro obě strany,“ říká Petr Naske, bývalý člen programu Patron.

Děti a mladiství v dětských domovech bývají materiálně zabezpečení, jsou vedeni k samostatnosti. Chybí jim však osobní vazby, vzory a zkušenosti z běžného života. Tomu, aby se jim do něj lépe vstupovalo, pomáhá program Patron, na němž UK spolupracuje. Jak to funguje? Ukazuje to Karlův příběh.

Když před 666 lety povolal Karel IV. do Prahy stavitele Petra Parléře, ani on netušil, jak jeho rod ovlivní podobu gotické architektury v Evropě. Jakou stopu tito mistři zanechali, mapuje publikace Jiřího Kuthana Parléřovský mýtus: Rod Parléřů – dílo a jeho ohlas

Lukáš Hrdlička patří mezi mimořádné právní talenty. Svoje nadání rozvíjel na nejlepších univerzitách světa, pracoval na českém ministerstvu financí, v současné době působí na Stálé misi ČR při OECD v Paříži jako daňový expert. Za svou závěrečnou doktorskou práci získal Bolzanovu cenu.

„Nejste dokonalý dobrovolník a chudák uprchlík – jste dva stejní lidé se stejnými potřebami a strachy,“ připomíná ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová. Ještě za studií pomáhala lidem na útěku před válkou v Sýrii a v Iráku, dnes předává zkušenosti při pomoci Ukrajincům.

„Chci být co nejvíc produktivní a prospěšná společnosti,“ říká Quynh Anh Vu, rodačka z Hanoje a absolventka Farmaceutické fakulty UK. A s přezdívkou banánové dítě, jak říkají Češi mladým Asijcům, kteří plně zapadli do zdejšího prostředí, naprosto souzní. 

Kunsthistorik Ludvík Losos zasvětil většinu kariéry památkové péči, přesto se stihl věnovat i historii železnice a další dopravy. V obou oborech vydal okolo čtyřiceti knih, z nichž většina už je dnes těžko k sehnání, řada publikací byla přeložena i do zahraničí.

Vědkyně Petra Szeszula, která bádala i na renomovaném Karolinska Institutet ve Stockholmu, opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, jež mají přímý dopad na lidské životy.

Page 5 of 10