Články dle značky: MFF

„Největší devízou CERNu je jeho mezinárodnost. Všechny ostatní laboratoře podobného typu jsou ´pouze´ národní. Unikátní je i částicový urychlovač LHC,“ říká profesor Rupert Leitner z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK o špičkovém pracovišti, na jehož přístrojích pracují lidé z celého světa a jejich výsledky ovliňují i jiné obory, například medicínu.

„Věnujete člověku na prahu dospělosti, vycházejícího z dětského domova, svůj čas a energii. Doprovázíte ho jednou etapou jeho života, podáváte pomocnou ruku a povídáte si. Je to obohacující pro obě strany,“ říká Petr Naske, bývalý člen programu Patron.

Jiří Hana, absolvent MFF UK, kde dosud přednáší, je spoluzakladatel firmy Geneea. Ta zpřístupňuje technologie na zpracování jazyka firmám, které pracují s velkými objemy textů nebo nahrávek, třeba médiím, kde pomáhá novinářům s nudnými nebo rutinními úkoly.

Studio Charles Games spustilo edukativní hru Beecarbonize. Historické zápletky vystřídalo aktuální téma – klimatická krize. „Prostřednictvím hry zkoumáte nejnovější technologie, rozhodujete o vývoji společnosti, chráníte přírodu a modernizujete průmysl, abyste snížili uhlíkové emise,“ přibližuje za vývojáře Ondřej Trhoň.

Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z UK v nové studii odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, které mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.

V podvečer 11. března proběhlo online předávání cen Wernera von Siemense za přínos v přírodních a technických vědách. Z Univerzity Karlovy byli oceněni čtyři laureáti v pěti kategoriích. V disertacích získala Karlovka plný hattrick.

Nová kniha odhaluje historii, odkrývání i obnovu jedné z nejstarších sakrálních památek v Praze. Do zrodu rotundy sv. Václava, jejíž základy se nacházejí v budově MFF UK, promlouvala výrazně i matematika, připomíná proděkan Martin Vlach.

„ChatGPT a další AI chatboty nelze používat jako vyhledávače nebo zdroj faktických informací, jsou to ale fantastické generátory nápadů a inspirace – zkoušejte je,“ nabádá odborník na umělou inteligenci a strojové učení Ondřej Bojar z Matfyzu UK.

„Pokud se nám podaří naplnit závazky Pařížské dohody a zastavit globální oteplování na úrovni 1,5 – 2 °C, věřím, že naši potomci v druhé polovině tohoto století uvidí pozitivní změny,“ říká pedagog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty UK a moderátor České televize Michal Žák.

Dva čeští vědci, kteří svou celoživotní prací obohatili světový výzkum, jeden projekt vědeckého transferu a šest mladých vědeckých nadějí. To jsou letošní ocenění NF Neuron na podporu vědy. Šest z devíti cen putuje na Univerzitu Karlovu, hlavní k profesoru Janu Starému z 2. LF UK.

Genetická genealogie – hledání příbuzných pomocí analýzy DNA – je stále oblíbenější disciplína. Díky vzájemné spolupráci Kriminalistického ústavu a Matfyzu UK vzniká výzkumná platforma, která vedle dalších cílů poslouží i pro vývoj bioinformatických nástrojů pro forenzní genetickou genealogii.

Ve věku 82 let odešel Ivan M. Havel, vědec i dlouholetý šéfredaktor Vesmíru. „Odešel člověk nesmírně vzdělaný, inspirativní, laskavý, který rád spojoval lidi, o nichž si myslel, že si mají co říct,“ píše v osobní vzpomínce Jana Wohlmuth Markupová, jež něm sepsala monografii (2017).

Volný cyklus Podcasty z Matfyzu se tentokrát zaměřil na téma aplikované lingvistiky a hovořil s informatiky Rudolfem Rosou, Ondřejem Duškem a studentkou Patricií Schmidtovou, kteří spolupracovali na divadelní hře psané robotem. Moderuje Andrej Farkaš. 

„Když se snažíte prodat něco, co se dá za pár vteřin zkopírovat, je to jiné, než když vyrábíte auta nebo léčiva,“ říká o transferu znalostí Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Přesto se to matematickým lingvistům daří a softwarové nástroje či data využívá i Google.

„Naším hlavním cílem je vyrobit jazykový model, který bude konkurencí stávajícím modelům, a navíc bude fungovat velmi dobře pro všechny evropské jazyky,“ uvedl profesor Jan Hajič z ÚFAL MFF UK, který má na starost obří evropský projekt OpenEuroLLM.

I v letošním roce Nadační fond Neuron na podporu vědy ocenil významné vědce a vědkyně. Hlavní cenu za celoživotní přínos vědě získal český chemik s mezinárodním renomé profesor František Švec, který působí na Farmaceutické fakultě UK. Na Karlovku míří i ceny pro mladé a nadějné.

Představit středoškolákům Univerzitu Karlovu moderní formou podcastů a zodpovědět otázky, které je při přestupu na vysokou zajímají. To je cílem projektu Pod čepicí UKa!, který letos vyhrál interní grantovou soutěž s UKa!. Premiérový díl komentují jeho tvůrci.

„Zkoumáme materiály, které jsou zajímavé pro budoucí aplikace. Víme, že nějak fungují, a snažíme se zjistit, proč tomu tak je,“ říká letošní laureát Ceny Neuron Martin Setvín z Matfyzu před mikroskopem, který dokáže měřit s přesností na setinu velikosti atomu.

„‎Nápad na založení spolku Matfyz Girls vznikl během covidové pandemie, kdy výuka probíhala online, nevídali jsme se ve škole a mně došlo, že mám většinu spolužáků kluků a znám jen pár holek-spolužaček a že by bylo fajn znát i holky z jiných sekcí,“ líčí matfyzačka Eliška Suchardová.  

Zatímco výzkumníci Univerzity Karlovy bádají, oni už přemýšlejí o tom, jak jim s výsledky pomoci do praxe. Navíc vědcům pomáhají se získáním dotací, právní či patentovou ochranou, či zajišťují komunikaci s médii a komerčnímu subjekty - Inovační skauti.