Displaying items by tag: Rozhovor

Stejně jako si jiní lidé pořizují psy a kočky, pro ni jsou domácími mazlíčky plazi. Petra Frýdlová je zbožňuje i studuje. Odhalit tajemství celoživotního růstu těla plazů se jí podařilo spolu s kolegy z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK a ve spolupráci s odborníky 3. LF UK a ČVUT.

Když jej rodiče coby kluka potřebovali zabavit, dali mu do rukou atlasy o ptácích a dinosaurech. „Jediná přeživší větev dinosaurů se mi stala osudnou i pro současný výzkum,“ říká s nadsázkou vědec Peter Mikula, který se podílí na zpochybnění hypotézy vysvětlující evoluci zpěvu opeřenců.

Emeritní profesor anglické literatury Martin Hilský je jedním z nejvýznamnějších překladatelů Shakespearových her a sonetů do češtiny. V roce 2011 vyšly jeho překlady v publikaci Dílo, na kterou nakladatelství Academia navazuje knihou Shakespearova Anglie: Portrét doby.

Houby považuje za opomíjené organismy, které ale v životě člověka hrají důležitou roli. Nedávno se Adéla Čmoková stala hlavní autorkou článku v časopise Fungal Diversity, který se zabývá kožními onemocněními způsobenými houbami „dermatofytózami“ přenášenými na člověka ze zvířat.

Docentka Jarmila Robová z MFF UK se věnuje využívání a implementování moderních technologií do výuky matematiky na základních a středních školách, zkoumá jejich možnosti i limity. Ideální učitel by se měl pohybovat v průniku tří oblastí – umět používat a vhodně aplikovat technologie do výuky, rozumět oborové didaktice a vyučovaného předmětu.

Původně nebyla kompletně vypreparovaná a její hlava se „dívala“ z okna. Dnes má lebku za dveřmi a u okna ocas. Navíc úplně celá nádherně voní! Kostra plejtváka v Anatomickém ústavu 1. lékařské fakulty UK ovšem zažila mnohem více změn.

První únorový den je připomínkou naší zodpovědnosti vůči planetě, přináší šanci na změnu. U příležitosti Mezinárodního dne bez palmového oleje si magazín Forum povídal s Ondřejem Sedláčkem z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Začalo to před dvaceti lety zážitkem z televizní hudební soutěže, v níž Lukáš Novosad uslyšel poprvé lužickou srbštinu. Jazyk tohoto malého slovanského národa jej zaujal natolik, že se to nakonec „dotáhl“ až na předsedu Společnosti přátel Lužice v ČR. 

„Starého psa novým kouskům nenaučíš; zhruba od 25 let věku jen málokdy měníme své hodnotové postoje. Nefunguje to tak, že bychom si přečetli jeden článek v novinách a zcela změnili své postoje třeba k migraci,“‎ říká politoložka Lenka Dražanová.

Centrum pro cílenou syntézu a aplikace perspektivních materiálů – CUCAM vzniklo na PřF UK před čtyřmi lety díky štědrému evropskému projektu. Specificky cílená investice 215 milionů korun dala vzniknout špičkově vybavenému centru zkoumající nové materiály pro praxi.

Profesor Pavel Dřevínek je uznávaný vědec, pedagog a přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol, jehož profesní láskou je cystická fibróza. Kvůli pandemii covid-19 se však jako mikrobiolog s kolegy podíval na spolehlivost antigenních testů ve srovnání s PCR testy.

„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti. Později ale přešla k technice NMR, kterou se učila i v Německu, Austrálii a Japonsku.

Page 15 of 24

Share article: