Také máte pocit, že s odborníky na výživu se takříkajíc roztrhl pytel? A že nabídka „všespasitelných“ jídelníčků slibujících zásadní změnu života (a kil) na vás z monitorů vyskakují skoro s každým kliknutím? Hlásat: „Jsem odborník na stravování,“ by přitom měl pouze absolvent oboru nutriční terapie. Kupříkladu třeba právě ten ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Zdravotnické vzdělání podmínkou
Samozvaných výživových guru je dnes nepřeberné množství. Zato – a moc se o tom neví – skutečným, odborně způsobilým expertem je nutriční terapeut (nezaměňovat s nutričním poradcem, respektive výživovým specialistou), což je absolvent zdravotnického oboru nutriční terapie. Jen on má právo radit při skladbě jídelníčku nemocným lidem (a samozřejmě i těm zdravým), dokáže též předepsat léčebné diety, má rozhodující slovo při sestavování jídelníčků ve školách, v zařízeních sociálních služeb či nemocnicích. A ví třeba i to, jak ideální stravovací skladba může pomoci sportovcům „vyladit“ stav jejich těl, aby dokázala pojmout každodenní porci tréninků a udržela si výkonnost.
První absolventi tříletého oboru nutriční terapie na 3. lékařské fakultě UK završili studia v červnu 2022. Co všechno musejí znát budoucí tvůrci jídelníčků, a hlavně jak to vypadá na praktických cvičeních – jak jsou zruční a proč vůbec chtějí být „diplomovanými“ nutričními terapeuty? Autorka článku proto přijala pozvání do výukové kuchyně (projekt nesoucí název Vybudování experimentální dietní kuchyně dokončila 3. LF UK v roce 2019 ve spolupráci s MŠMT a s finančním přispěním EU – pozn. red. ), aby se na vlastní zrak, čich, sluch a samozřejmě i chuť přesvědčila, jak to budoucím odborníkům na léčebnou výživu jde.
S šéfkuchařem za zády
V ráji indukčních desek, nerezového nádobí, konvektomatu, mixéru, šokéru či vařeček, zahaleni závojem prosyceným rozmanitou vůní koření si nedávno, 16. ledna, své kuchařské dovednosti prohlubovali studenti prvního ročníku. Vedeni šéfkuchařem Janem Heřmánkem (mimo jiné provozovatelem a šéfkuchařem restaurace Na Rychtě v Ústí nad Labem, přispěvovatelem do gastronomických časopisů a kuchařských knih – pozn. red.) měli za úkol v rámci závěrečného vaření v zimním semestru připravit dva chody – na jídelním lístku stálo: rýžový pilaf (veganská i masitá varianta) a kuřecí stejky.
Pilaf není rizoto aneb co si uvaříš, to si i sníš
Přes zvučení právě smažené cibulky, stoupající páru z hrnců s rýží a cinkot kuchařského náčiní – doprovázené směsicí hlasů komentujících celou tvorbu pokrmu – bylo na místě patrné, s jakým zaujetím mladí „terapeuti-kuchaři“ k zadání přistupovali.
|
Pilaf není rizoto, mohli jsme se mimo jiné dozvědět během návštěvy nutriční kuchyně na Trojce. „Liší se jak místem původu, tak především postupem výroby,“ upozornil nás na rozdíly student Adam, dolaďující vlastnoruční pokrm, aby záhy redaktorce i fotografovi přinesl vzorek jídla k posouzení. Výtečné a vychucené! Nic – ani snítka koriandru či měsíček limetky k okyselení – pilafu nechyběly. Skvělá práce! |
Láska ke zdravé výživě samozřejmostí
K tomu, aby se zájemce o zdravý jídelníček stal studentem nutriční terapie – ke studiu je přijímáno každý rok celkem 25 uchazečů (počet přihlášek se pohybuje kolem 150) –, stačí vlastně celkem málo: mít maturitu, být co nejlepší v přijímacích testech a úspěšně projít osobním pohovorem. Ovšem pověstné gró – zde více než kde jinde – tvoří láska, láska k jídlu (pokud možno k tomu zdravému) a pochopitelně zájem o obor. A ten – zdá se – ani jednomu z prváků nechybí, i když motivace mají studenti různé:
|
► „Ráda vařím a ráda jím,“ přiznává s úsměvem Veronika. Ještě nemá přesnou představu o svém budoucím povolání, ostatně může přemýšlet ještě dva roky, které jí bude studium oboru nutriční terapeut ještě trvat. ► „To já jsem tady hlavně kvůli pacientům; zajímá mě zdravotní stránka oboru. Chtěla bych pracovat jako nutriční terapeut v nemocnici,“ má jasno Týna. ► Studentka Sára si – jak sama říká – cestu k oboru vysnila: „Rok jsem strávila studiem medicíny, kde jsem se utvrdila, že právě obor spojený se stravou a zdravým stravováním je tím pravým a jedinou cestou ke zdravému životnímu stylu. Miluju jídlo, miluju jeho přípravu, a navíc jsem vždy věděla, že chci pomáhat lidem. Obor nutriční terapeut je pro mě tím nejlepším, je odpovědí na mé otázky a současně kombinací všech mých zálib.“ ► „V minulosti jsem na jídle ujížděl. Když jsem se před pár lety začal zajímat o zdravou stravu, tato mě vlastně zachránila od obezity,“ svěřil se Adam. ► Student Filip se zdravou stravou zabýval již během svých středoškolských studií: „Bylo tedy logické, že jsem se rozhodl v oboru pokračovat. Rád bych lidem pomáhal v boji proti civilizačním onemocněním i v jejich léčbě.“ ► Lukáš je tělem i duší sportovec: „Ve zdravé stravě vidím velký potenciál k udržení zdraví i vitality sportovce. Využití nutriční terapie ve sportu je právě tou oblastí, které se chci v budoucnu věnovat.“ ► „Když jsem objevila možnost studia oboru spojeného se zdravou výživou, byla to pro mě jasná volba. Do té doby jsem se jí věnovala ,rekreačně´,“ přibližuje své cesty ke studiu na Trojce Veronika. V budoucnu se vidí buď při práci s pacienty v některé z nemocnic nebo v soukromé praxi. ► „Nutriční terapie mě zajímá dlouhodobě. Z hlediska správného fungování těla – tedy jak po fyzické, tak psychické stránce – není to jen o tom ,nahnat příjem a výdej a držet si balanc´, ale taky si jídlo patřičně užít. Ráda vařím a ráda jím,“ prozradila své pocity i postoj Eva. |
Nevěřte pochybným výživovým poradcům
Vida, každý má svou vlastní vizi; každý má plán, jak by rád studiem nabyté znalosti zužitkoval. V čem se skupinka mladých studentů shodla naprosto jednohlasně (a současně odpověděla na úvodní otázku), je názor na aktuální záplavu nabídek „zaručených“ jídelníčků: „Jsou vymýšleny naprosté ,magořiny´ a zvláštní diety; lidé a firmy se jejich prostřednictvím snaží hlavně narýžovat peníze. Je dobře, že se zdravá výživa dostává čím dál hlouběji do povědomí společnosti. Bohužel se často stává – a lidé by si to měli uvědomit –, že jim radí nutriční poradce, jenž nemusí mít žádné vzdělání v oboru a jako takový může nadělat spoustu škody. Nevěřte pochybným influencerům, kteří se tváří, že oboru rozumějí!“
Mladí budoucí nutriční terapeuti by byli rádi, aby se problematice správné výživy věnovaly už základní školy, a to v rámci své výuky. Jako samozřejmost berou, že návyky si přináší do života dítě z rodiny, ze zažitých zvyklostí. A ty jsou mnohdy vpravdě všelijaké…
Studium, perníčky i činnost v asociaci
„Ale nemyslete si, že tráví čas jen v kuchyni,“ ujišťuje Dana Hrnčířová, odborná asistentka na oddělení pro studium výživy při Ústavu hygieny 3. LF UK, garantka mnoha odborných předmětů nutriční terapie. A doplňuje: „V této kuchyni probíhá především výuka prváků. V rámci předmětu technologie přípravy pokrmů se v zimním semestru učí správné technologické postupy při zpracování všech základních druhů potravin.“ Tedy jak těch živočišného původu (maso, masných výrobků a vajec, mléka a mléčných výrobků), tak potravin rostlinného původu (obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny). Přičemž v letním semestru už studenti připravují základní druhy léčebných diet.
Jak se dovídáme, během šesti semestrů mají budoucí nutriční odborníci na rozvrhu spoustu specializovaných předmětů: potravinářskou chemii, učí se znát podstatu rostlinných a živočišných potravin, seznamují se s výrobou mléčných výrobků a třeba i piva. Ale ovládat musejí i teorii biomedicínských předmětů, anatomii a histologii, chemii, základy klinické medicíny, výživu v těžkých stavech a mnohé další.
Studující budoucí zdravotníci sdružení ve Studentské asociaci nutričních terapeutů (SANT) dobře vědí, že nejen studiem živ je mladý člověk. Proto si rádi (loni již podruhé) v předvánočním čase najdou chvíli pro pečení perníčků pro Fond ohrožených dětí Klokánek anebo jsou organizátory či spolutvůrci řady osvětových akcí – jako jsou například Den obezity, Den diabetu.
„Prezentují lidem, jak se správně stravovat. Jak mohou svůj jídelníček vylepšit, aby se zlepšil i jejich zdravotní stav. A samozřejmě nemohli chybět na Dnu otevřených dveří Trojky (aktuální proběhl 6. ledna 2023 – pozn. red.), kde příchozím zájemcům měřili ,složení´ těla,“ uzavírá s nadšením Dana Hrnčířová.
