„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti. Později ale přešla k technice NMR, kterou se učila i v Německu, Austrálii a Japonsku.

„To co se děje v oblasti mozkových nádorů – především u dětí – se dá nazvat revolucí a jsem moc rád, že mohu být u toho,“ říká Michal Zápotocký, jenž působí na Klinice dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.

Kateřina Chládková se jako jedna z mála na světě věnuje výzkumu raného osvojování jazyka. Se svým vědeckým týmem, který získal od Univerzity Karlovy interní podporu Primus, už například zjistila, že rozlišovat jednotlivé samohlásky a jejich délku se začínáme učit dokonce již před narozením.

I v letošním předvánočním čase Nakladatelství Karolinum představilo své knižní novinky. Letošní novinky potěší milovníky historie, přírody i umění.

Zprávu, že umělá inteligence AlphaFold umí s vysokou přesností určovat prostorovou strukturu proteinů a tím způsobila revoluci v biologii, jste asi zaznamenali. Co přesně to znamená, vysvětlovali odborníci z Univerzity Karlovy v panelové diskuzi s příznačným názvem Jáchyme, hoď ho do stroje.

Hematolog Jan Trka vyrůstal v rodině učitelů-vědců, tudíž od mala vnímal vědu jako neodmyslitelnou součást práce a života. Možná i proto se stal vedoucím vědecko-diagnostické laboratoře v Motole a je také proděkanem pro vědu a výzkum na 2. lékařské fakultě UK.

Co víme nového o koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19? V tomto článku se zaměříme především na chování viru a možnosti jeho detekce. Nejnovější vědecké poznatky shrnuje viroložka Ruth Tachezy a imunolog Karel Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Doktorandi Václav Zima z Přírodovědecké fakulty UK a Kateřina Radilová z 1. lékařské fakulty UK sdílí prvoautorské místo na vědecké publikaci, která popisuje mechanismus účinku flavonoidů proti chřipkovému viru.

Karolínu Korvasovou biologie lákala už během bakalářského studia matematiky na MFF UK. I proto odešla na magisterské studium se zaměřením na matematickou biologii do Nizozemska a později pokračovala na stáž do Austrálie a na doktorát do Německa, který aktuálně dokončuje. 

„Pro takové objevy musíte mít jednak štěstí, a hlavně musíte být připravený a schopný je vidět. A já jsem byl,“‎ říká Peter Fabian z University of Southern California. Je prvoautorem vědecké studie, která vyšla v Science - spolu s kolegy se mu podařilo odhalit evoluční původ adenohypofýzy.

Výzkumným tématem Karla Blahny je spánek. V Biomedicínském centru Lékařské fakulty UK v Plzni zjišťuje, jak se mění spánková aktivita mozku ve zdraví a v nemoci. Tomuto tématu se může věnovat i díky interní podpoře UK Primus.