Korbel: Zisk grantu pomáhá doktorandům k úspěšnému studiu

„Studenti s grantem mají větší pravděpodobnosti dokončení doktorského studia, i když jim to trvá o tři až sedm měsíců déle než jinak podobným studentům bez grantu,“‎ shrnuje výsledky poslední studie think-tanku IDEA její autor, Václav Korbel.

Analýza Grantové agentury Univerzity Karlovy (GAUK) je vůbec první studie v České republice, která zkoumá vztah mezi ziskem grantové podpory a mírou dokončení a délkou doktorského studia. Václav Korbel byl motivován i osobní zkušeností – během doktorského studia na Institutu ekonomických studií FSV UK byl příjemce grantu GAUK.

„Díky tomu jsem mohl pracovat na terénním výzkumu, který mě zajímal – v dětských domovech se školou a ve věznicích v ČR, stejně tak jsem mohl výzkum prezentovat na špičkových zahraničních konferencích. Jsem přesvědčený, že grant mi hodně pomohl jak v profesním rozvoji, tak i čistě prakticky dokončit PhD studium.“

Do výzkumných grantových soutěží přitom jde v ČR poměrně hodně peněz, ale málo se evaluuje jejich dopad. „V tomto pilotním projektu jsme i s kolegy z think-thanku IDEA chtěli ukázat, že takové evaluace jsou možné a důležité i pro samotné grantové agentury,“ vysvětluje Korbel a hned dodává: „Nebýt ale ochoty ze strany GAUK, především pana profesora Volfa, předsedy Grantové rady, a pana Šroma, který pro nás data připravil, studie by vůbec nevznikla. Za to jim patří velké poděkování.“‎

S grantem dokončí více studentů

K analýze využili data Grantové agentury Univerzity Karlovy za roky 2010–2013. Porovnávali data za celou univerzitu a za jednotlivé sekce – společenské, přírodní a lékařské vědy. „Naše výsledky silně naznačují, že grantová podpora má pozitivní přínos pro studenty – díky grantu dostuduje místo 60 procent studentů 70–80 procent, i když v průměru o 3–7 měsíců později než jinak podobní studenti, kterým se grant získat nepodařilo,“ shrnuje výsledky Korbel. „Možná se to zdá jako banální, ale podle mě je to zásadní argument, proč se vyplatí grantové soutěže podporovat. Navíc se díváme pouze na dokončení a délku studia. Z diskuzí s řadou lidí zapojených do GAUK vyplynulo, že grant může mít další hůře měřitelné přínosy – často zlepšuje spolupráci mezi školitelem a studentem, učí studenta, jak si precizně vydefinovat výzkumný záměr a jak ho přepsat do grantové přihlášky,“ popisuje dovednosti, které jsou důležité i pro další kariéru.

Pilotní projekt otevřel další otázky

Václav Korbel se ve svém výzkumu věnuje především základnímu a střednímu vzdělávání. „V poslední době se například hodně zabývám nerovnostmi ve vzdělávání, aktuálně dokončuji studii o učňovském vzdělávání v ČR. Studie o grantové podpoře pro mě byla vlastně první odbočka do vysokého školství. Naštěstí jsem mohl výzkum konzultovat s kolegy z think tanku IDEA a z CERGE-EI – především s Martinem Srholcem, Danielem Münichem a Štěpánem Jurajdou, kteří s výzkumem z této oblasti mají velké zkušenosti a kteří mi hodně pomohli.“

V této pilotní studii se sice zaměřili pouze na souvislost mezi získáním grantu a úspěšností a délkou studia, ale možnosti dalšího výzkumu jsou velké. „Zajímalo by nás například, zda má grant vliv na publikační činnost, případně na další směřování doktorandů po absolvování PhD – kolik z nich zůstane v akademie a tak dále,“ vyjmenovává Korbel. „Grantovou soutěž pro doktorské studenty má většina vysokých škol v ČR, nemluvě o grantových agenturách jako GAČR nebo TAČR. Takže možností k výzkumu je opravdu hodně. Záleží, zda s námi budou i další instituce ochotné spolupracovat a poskytnou nám data,“ uzavírá Václav Korbel.