Netradiční zkušenosti si z postdoktorandského pobytu v Izraeli přiváží imunolog Jan Dobeš, který získal interní podporu Primus a od loňského roku vede na Přírodovědecké fakultě UK Laboratoř mikrobiální imunologie.

Propojování, vysvětlování, naslouchání a důraz na lidi a příběhy, to jsou ta klíčová sdělení, která opakovaně zaznívala na konferenci Science Communication: UK Experience, kde své zkušenosti s efektivní komunikací vědy sdíleli britští odborníci a odbornice.

Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd UK je editorem nové knihy, která se zabývá otázkou vlivu malých států v mezinárodní bezpečnosti. „Pro českého čtenáře může být zajímavé, že se Česku v knize věnuje hned několik kapitol,“ láká k přečtení.

Propojovat experty řady oborů či pomáhat žadatelům o ERC granty – o to se stará Evropské centrum UK. Hlavním cílem je podpora a rozvoj mezinárodních vědeckých spoluprací a získávání evropských peněz na vědu a výzkum.

Dnes, 11. února, se již posedmé slaví Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který si klade za cíl připomenout úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. Čemu se věnují, s čím se potýkají a co baví vědkyně z Univerzity Karlovy?

Profesor Petr Němec vede Laboratoř optospintroniky, společné pracoviště MFF UK a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde vyvíjí nové materiály pro rychlejší a energeticky úspornější technologie budoucnosti. Předloni získal prestižní výzkumnou podporu Donatio.

„Je báječné sledovat, jak naše vědecké výsledky dnes již v rámci klinických studii pomáhají pacientům,“ říká imunoložka Jitka Palich Fučíková, která vyučuje na 2. lékařské fakultě UK a bádá v biotechnologické společnosti Sotio.

 „Aplikace mapuje publikační výkon českých vědeckých pracovišť s rozlišením vědeckého vlivu výzkumů, a to i s ohledem na personální velikost pracovišť na oborové úrovni,“ říká Daniel Münich, jeden z autorů unikátní aplikace, která vznikla v rámci projektu IDEA při CERGE-EI.

„Nikdy jsem nezvažovala žádnou jinou kariéru, neměla jsem plán B,“‎ říká vědkyně Kateřina Rohlenová, která vede vlastní výzkumnou skupinu v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV. Snaží se pochopit komunikaci mezi nádorovými a zdravými buňkami.

Rok 2021 byl druhým rokem s covidem, který mnoha vědkyním a vědcům přinesl další komplikace. Přesto se věda nezastavila a mnoho věcí se povedlo. Přinášíme výběr vědeckých úspěchů z Univerzity Karlovy, o nichž magazín Forum psal.

Česká Fulbrightova komise, kterou dlouhá léta vede Hana Ripková, absolventka Matfyzu, už třicet let zprostředkovává česko-americké výměny vědců a studentů. Za tu dobu podpořila přes dva tisíce stipendistů. Mezi nimi i 171 studentů a akademiků z Univerzity Karlovy.

Lenka Šlachtová na 1. LF vede skupinu, která se specializuje na výzkum neurodegenerativních onemocnění, především amyotrofické laterální sklerózy (ALS) – onemocnění, u kterého vám postupně ochabují svaly a léčit ho zatím neumíme. 

Pod záštitou CPPT UK proběhla online debata na téma Vědci ve světě médií. Diskuze se účastnili novináři Petr Koubský z Deníku N a Filip Rambousek z Českého rozhlasu a také zástupci vědeckého světa Ruth Tachezy a Václav Štětka.

„Baví mě základní výzkum – rozlouskávat ty intelektuální oříšky, přijít na to, jak věci fungují. A takových ‚oříšků‘ je výzkum signálních drah plný,“‎ říká molekulární biolog Jan Mašek z Přírodovědecké fakulty UK, vedoucí výzkumné skupiny podpořené grantem Primus.