Pavla Hubálková

Pavla Hubálková

Vystudovala klinickou biochemii na VSČHT a získala Ph.D. v oboru Neurovědy na 3. LF UK. Akademický rok 2018/19 strávila jako Fulbright Visiting Student Researcher na Northwestern University v Chicagu, kde se kromě výzkumu věnovala i Science Communication. Od března 2020 je vědeckou redaktorkou UK. Publikuje v řadě médií (Hospodářské novinyHrotVědavýzkum.cz, Czexpats in Science).

Vyčíslování rovnic, výpočty a názvosloví, to vše děsí žáky při hodinách chemie. Jak ji učit lépe, moderněji? I to zkoumají na Pedagogické fakultě UK. A používají k tomu i moderní technologie: takzvaný eye-tracking, kdy pomocí speciální kamery sledují pohyby očí žáků.

„Končí éra superspecialistů, budoucnost patří absolventům, kteří umí jednotlivé disciplíny propojovat a hledat řešení komplexních problémů,“ říká biolog Jan Černý. I proto se spojila Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální fakulta a na Univerzitě Karlově vznikl nový bakalářský program Science.

Jak vhodně nastavit balanc mezi otevřenou akademickou spoluprací a možnými bezpečnostními riziky? Na tuto otázku hledali odpověď účastníci česko-americké konference zaměřené na prevenci škodlivého vlivového působení cizí moci na univerzitách.

The European Molecular Biology Laboratory (EMBL) currently has 28 member countries and more than 110 independent research groups covering a wide spectrum of molecular biology in six cities in Europe. How is science communicated at EMBL? 

„Podpora excelentní vědy začíná již u financování doktorského studia,“ říká Ladislav Krištoufek, prorektor UK pro vědeckou a tvůrčí činnost. Jeho odborným zájmem jsou mimo jiné kryptoměny a je i autorem prvního vědeckého článku, který se zabývá bitcoinem z finanční perspektivy. 

„Jsem výsledný produkt lidí, se kterými jsem se setkal, a míst, kde jsem byl. Můj podíl je jen ten, že se nabízené příležitosti snažím využít nejlépe, jak dovedu,“‎ říká Jakub Tolar, který nyní působí jako lékař, vědec a děkan na Minnesotské univerzitě.

„Nové technologie produkují obrovská kvanta dat, až se někdy vytrácí ta biologická podstata – proč? Odjakživa mě fascinují základní mechanismy, pochopit, jak to v buňce funguje,“ říká nejcitovanější český vědec Jiří Bártek, čestný doktor UK.

Podle Dictionary.com je slovem roku 2022 „woman“, žena, což by mohlo platit i pro Univerzitu Karlovu, neboť jejího vedení se v únoru poprvé ujala žena-rektorka, lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Nabízíme výběr důležitých vědeckých událostí uplynulého roku, o nichž Forum psalo.

Tuesday, 06 December 2022 19:41

On VR and innovations in medicine

Ivana Schnur graduated from the First Faculty of Medicine at Charles University and thought she would focus on pain management in oncology. But despite a few detours and “twists of fate”, she instead co-founded and runs Sensely a few years ago – a company that develops artificial intelligence to make nurses' and doctors' jobs easier.

Ivana Schnur vystudovala 1. lékařskou fakultu UK a myslela si, že se bude věnovat zvládání bolesti v onkologii. Přes několik odboček a „zásahů osudu“ ale místo toho před pár lety spoluzaložila a vede Sensely – společnost, která vyvíjí umělou inteligenci usnadňující práci zdravotních sester a lékařů.

Linda Štucbartová, členka Rady pro komercializaci na UK, studovala i v Oxfordu nebo Ženevě. Má zkušenosti ze státní i soukromé sféry, technologických startupů, mentoringových programů pro ženy i přenosu vědeckých poznatků do praxe. Jak to jde vše dohromady?

Jeden na Univerzitě Karlově, tři v Česku a celkem 408 – tak zní statistika letošních startovních grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Erin Carson z Matematicko-fyzikální fakulty UK bude díky pětiletému grantu analyzovat numerické výpočty a hledat algoritmy pro výpočetní systémy.

A European Research Council junior grant (ERC Starting) has gone to Erin Carson from the Faculty of Mathematics and Physics at Charles University. She will analyse numerical computations and search for new algorithms for computational systems.

O udržitelné, dostupné a kvalitní vysokoškolské vzdělávání usiluje Evropská studentská unie, která jedná v Praze. Výsledky jednání reprezentují názory studentů i na jednáních Evropské komise a Evropského parlamentu.

Proč se po covidu v některých evropských zemích trochu „rozbila“ demokracie? Jde o pouhou souslednost událostí, nebo k úpadku došlo v důsledku pandemie? Odpovědi přináší studie Petry Guasti z FSV UK a institutu SYRI a Lenky Buštíkové, která působí na Oxford University.

Darina Kohoutová vystudovala Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové. Nyní více působí ve Velké Británii, kde se věnuje především problematice Barrettova jícnu, střevního mikrobiomu či karcinomu pankreatu. „České lékařské fakulty jsou na tom ve srovnání se světem velmi dobře,“‎ míní.

Osmdesát procent lidí se chodí na sociální sítě bavit. Jak v konkurenci vtipných kočičích videí a gastronomických influencerů zaujmout vědou a výzkumem? Napověděl již třetí ročník konference Science Communication, které bylo Forum hrdým partnerem.

Již brzy na Univerzitě Karlově proběhne mezinárodní konference Udržitelnost v nestabilním světě, na kterou se sjedou přední evropští odborníci z oblasti vědy, veřejného i politického života. Ústředními tématy bude mimo jiné biodiverzita jako základ udržitelného rozvoje i Zelená dohoda pro Evropu.

„Chci využít boranové klastry pro syntézu zcela nových antibiotik,“ říká Jan Nekvinda, který vede vlastní výzkumnou skupinu na Ústavu anorganické chemie AV ČR. Kromě hledání řešení na antibiotickou krizi se věnuje i rovným příležitostem a propagaci ústavu.

Jaké výpočetní problémy jdou efektivně řešit, a které už ne? Odpovědi na tuto fundamentální otázku informatiky bude v rámci prestižního ERC Synergy grantu hledat Libor Barto z Matfyzu spolu s kolegy z univerzit ve Vídni a Drážďanech. 

Page 7 of 19