Osmdesát procent lidí se chodí na sociální sítě bavit. Jak v konkurenci vtipných kočičích videí či influencerek doporučujících nejlepší restaurace zaujmout vědou? V tom napověděl již třetí ročník konference Science Communication, které byl magazín Forum opět hrdým partnerem. Konference se konala 2. listopadu, zavítaly na ni desítky expertů. Jedním z hlavních řečníků byl někdejší správce sociálních sítí Univerzity Karlovy.
Třetí ročník odborné konference Science Communication moderoval Aleš Vlk, nynější proděkan FTVS UK pro vnější vztahy a rozvoj.
„Češi na sociální sítích tráví v průměru 2,5 hodiny denně! Osmdesát procent lidí chodí na sociální sítě z mobilu – ‚scrollováním‘ si krátí dojíždění i čekání ve frontách. Pokud v konkurenci jiných příspěvků zaujmete a u vašeho příspěvku se zastaví, chtějí jasné sdělení a že se přímo dozví informace. Neočekávejte příliš, že budou klikat na odkazy,“ zní jedno z mnoha doporučení, jež se první listopadovou středu dozvědělo na sedmdesát účastníků konference Science Communication, jehož ústředním tématem byla právě komunikace vědy na sociálních sítích: na Facebooku, na Twitteru, Linkedinu či Instagramu.
Zkušenosti z Karlovky i Akademie věd
„Necelých devadesát procent uživatelů používá sociální sítě pro komunikaci s přáteli, osmdesát procent lidí se chce bavit a pro 77 procent uživatelů jsou sociální sítě i zdrojem informací,“ zahájil svoji přednášku Tomáš Kodydek, bývalý správce sociální sítích na Univerzitě Karlově a člen redakce Forum. A rovnou jako zdroj dalších informací o českých a slovenských uživatelích doporučil průzkum AMI Digital Index 2021. Druhým hlavním řečníkem byl Petr Cieslar, jenž stojí za rozjezdem a úspěchem sociálních sítích Akademie věd ČR a působil coby vedoucí Oddělení publicity vědy, výzkumu a inovací na Úřadu vlády ČR.
Napotřetí již bez respirátorů a roušek. Před plným sálem odborníků nejen z akademické obce debatují Aleš Vlk, Tomáš Kodydek a Petr Cieslar.
Jak akademické instituce komunikují na sociálních sítích?
„Akademické prostředí má svá specifika – je to poměrně konzervativní prostředí, což brzdí využívání nejnovějších trendů na sociálních sítí. Výzvou byla i velmi široká fanouškovská základna – od uchazečů, studujících, až po seniorní akademiky a samozřejmě velmi různorodé požadavky sedmnácti fakult,“ líčil Tomáš Kodydek, který přes dva roky spravoval sociální sítě největší české univerzity. Ta má v souhrnu přes 200 tisíc sledujících; nejvíce followerů je na Linkedinu (přes sto tisíc) a více než padesát tisíc na Facebooku.
„Sociální sítě na Akademii věd nikdo nebral zpočátku příliš vážně. Nepovažovali je za důležité, což nám dávalo svobodu a volnost zkoušet i nové věci,“ vzpomínal na své začátky v roce 2018 Petr Cieslar. A účastníkům doporučil, jak klíčové je nechat si od vedení schválit strategii sociálních sítí: „Pak se vám lépe argumentuje, že některé příspěvky a požadavky ke sdílení na sítě nepatří – ‚nesplňují cíle strategie‘.“
Největší potenciál pro komunikaci vědy má Twitter a Linkedin
Správa sociálních sítí je časově náročná; sítě se nezastavují. „Je proto naprosto v pořádku vybrat si dvě až tři sociální sítě, které jsou pro vaši cílovou skupinu relevantní, a ty dělat pořádně, než se snažit být všude,“ doporučuje Tomáš Kodydek. S Petrem Cieslarem se shodli, že Facebook sice „stále žije“, ale příliš mladých tam už nenajdete: „Ti jsou předešvím na Instagramu a TikToku...“
Pro komunikaci vědy považují jako nejlepší a nejefektivnější Twitter. Počet uživatelů „vědeckého Twitteru” neustále roste, dokonce i v Česku. Velmi dobře fungují takzvaná vlákna – tedy sled několika příspěvků, v nichž důkladněji vysvětlujete určité komplexní téma. Další výhodou je možnost personalizace obsahu: „Můžete si zablokovat slova, která nechcete zobrazovat, a naopak si tvořit tematické seznamy účtů, jenž vás zajímají,“ radili správci. Experti na sociální sítě pro komunikaci vědy doporučují rovněž Linkedin, který má prý obrovský potenciál – stal se z něj jakýsi profesní Facebook: „Na Linkedinu lidé interagují s příspěvky třeba i dva týdny po zveřejnění, to se vám na jiných sítích nestane.”
Z navazujících diskuzí vyplynulo, že většina univerzit a výzkumných institucí v Česku využívá všechny „tradiční“ sociální sítě – Facebook, Instagram, Twitter, Linkedin a YouTube. TikTok je však zatím spíše výzvou a s jeho větším využíváním akademici vyčkávají (aktuálně se ve světě řeší probematika sdílení údajů z TikToku pro čínskou státní administrativu). „Z konference si odnáším poznání, že většina univerzit a výzkumných institucí má od sociálních sítí obrovská očekávání; chtějí kvalitní příspěvky, ale nemají na to dostatečný počet lidí ani finance na tvorbu kvalitních fotek a videí či na placenou reklamu,“ shrnul Kodydek.
Plánujete, vyhodnocujte a sdílejte příběhy
Jak tedy nejlépe komunikovat vědu na sociálních sítích? „Přemýšlejte, co je vaším cílem, podle toho tvořte obsah. Pomáhá skutečně poznat instituci, být v kontaktu s vědci a vědkyněmi, kteří vám mohou dodávat báječný obsah... Samotné příspěvky pak plánujte a vyhodnocujte,“ radí Cieslar. „Sociální sítě by měli spravovat lidé, kteří k nim mají pozitivní vztah,“ řekla v odpoledním bloku Jana Otoupalíková, jež sdílela best practices z komunikace brněnského střediska CEITEC. Své zkušenosti pak přidal i Richard Grünwald z Yunnan University a Anna Batistová, ředitelka Nadace Experientia, jejímž stěžejním poselstvím bylo: „Věda je o lidech, kteří jí dělají a tyto příběhy jsou klíčem k úspěšné komunikaci.“
Jaké další tipy na konferenci Science Communication 2022 zazněly?
• Neexistuje téma, které by nešlo komunikovat.
• Pro komunikaci používejte jazyk, jemuž rozumí dítě i vaše babička – zapomeňte na expertní termíny.
• Investujte do kvalitních fotografií a videí – trendem jsou především ta vertikální.
• Pokud vaše věda není vizuální, využívejte infografik. Inspirací může být třeba Český statistický úřad.
• Organický dosah příspěvků je dnes již velmi omezený. Pokud chcete virály, musíte si zaplatit reklamu.
• Využívejte influencery a sdílejte i příspěvky vašich vědců a vědkyň.
• Vytvořte si vizuální identitu, ať lidé na první pohled poznají, že je to „váš příspěvek“.
• Nezapomínejte na bezpečnost! Mějte na všech sítích i e-mailu dvoufázové ověření.
• Pravidelně hlídejte a aktualizujte, kdo má k sociálním sítím správcovský přístup.
• Sociální sítě se neustále mění – přizpůsobujte se! Sledujte nejnovější trendy a inspirujte se v zahraničí.
• Buďte efektivní a obsah využívejte na maximum, chytře a několikrát jej vytěžte různým stylem.
• Pokud třeba natáčíte podcast, vyberte několik citací, jež využijete i v propagaci na sociálních sítích.
