Curych není jen švýcarské město čokolády a bankovnictví či jedno z nejbohatších měst na světě. Na několik dní také bylo místem, kam se sjelo více než tři sta komunikátorů a komunikátorek z celé Evropy. Konala se zde konference Evropská asociace odborníků na komunikaci ve vysokoškolském vzdělávání – EUPRIO (European Association of Communication Professionals in Higher Education) s ústředním tématem „Science communication: how to engage nowadays“.
EUPRIO je Evropská asociace odborníků na komunikaci ve vysokoškolském vzdělávání. Zahrnuje 26 zemí a více než pět set členů. Cílem EUPRIO je zajistit, aby komunikace se zainteresovanými stranami byla klíčovým faktorem strategického plánování univerzit. EUPRIO bylo založeno 12. května 1986 v Bruselu za podpory úředníků Evropského společenství (nyní Evropské unie). V roce 2009 odhlasovalo valné shromáždění novou chartu a bylo formálně obnoveno. Nyní je EUPRIO neziskovým sdružením registrovaným podle belgického práva a sídlí na Antverpské univerzitě v Belgii. |
„Asi nejzajímavější pro mě byla úvodní přednáška Stephana Lewandowskyho. Na základě řady prezentovaných výzkumů o konspiračních teoriích nastínil, jak proti nim můžeme bojovat i my jako univerzity,“ sdílí Karolína Poliaková, doktorandka z Fakulty sociálních věd UK a PR manažerka na Českém vysokém učením technickém v Praze. Lewandowsky doporučuje v komunikaci odkazovat ke konsenzu ve vědecké komunitě, vzdělávat o rétorice konspirátorů a především zavčasu informovat o pravděpodobné konspirační argumentaci, což funguje jako „vakcína proti dezinformacím“. Lewandowsky spolu s kolegy napsal mimo jiné manuál The COVID-19 Vaccine Communication Handbook – praktickou příručku pro zlepšení komunikace o očkování proti covidu-19 a boj proti dezinformacím, který je dostupný online ve čtrnácti jazycích (nikoliv však v češtině).
Nejdůležitější však byl networking
„Největší přínos této konference však podle mě spočívá v předávání zkušeností mezi účastníky, kteří přijíždějí z těch nejprestižnějších evropských univerzit a výzkumných institucí jako například CERN. Nikdo se neostýchá vám sdělit informace o své komunikační strategii, fungování týmu, psaní grantů nebo plánech do budoucna. Takový cenný vhled zkrátka jinak nezískáte!“ zdůrazňuje Poliaková. A tato slova potvrzovala a vyzdvihovala i většina kolegů a kolegyň, se kterými měla možnost mluvit i autorka článku ať už v rámci workshopů nebo networkingových coffe breaks. V příštím roce se konference EUPRIO uskuteční od 27. do 30. srpna ve Vídni.
Co z letošního setkání po dvouleté covidové pauze vyplývá?
• Komunikace vědy se stává nedílnou součástí vědecké práce, často se bere v potaz i při hodnocení grantových projektů.
• Covidová pandemie plně ukázala důležitost komunikace vědy, v řadě zemí vzrostl zájem o vědu.
• Praxe potvrzuje výzkumy o komunikaci vědy – roste význam dialogu a větší interakce. Je potřeba vysvětlovat relevanci a kontext daných výzkumných témat, ideálně na lokální úrovni.
• Vědci a vědkyně mají zájem komunikovat výsledky své práce, často ale potřebují pomoci a podporu.
• Pro udržení kvality je dobré vytvořit si „checklist“ a interní manuály komunikace.
• Sociální sítě jsou nedílnou součástí univerzitní komunikace. Mezi nejoblíbenější stále patří Facebook a Instagram, následuje Twitter a Linked-In. TikTok řada univerzit zvažuje, ale ve většině případů s jeho větším využitím zatím spíše vyčkávají.
• Univerzitám se osvědčuje spolupracovat a maximálně podporovat „ambasadory“ – studenty či vědce, kteří komunikují na svých osobních profilech.
• Na řadě institucí a univerzit pro studenty a vědce pořádají workshopy či kurzy komunikace vědy. Samostatné studijní programy zakončené titulem jsou ale stále spíše výjimkou.
Letošní konference EUPRIO se konala na ETH Curich a Curyšské univerzitě.
Zapojte se do průzkumu
Máte na starosti komunikaci na některé z evropských univerzit? Zapojte se do průzkumu, který zajišťuje EUPRIO a Curyšská univerzita. „Cílem našeho průzkumu je vyplnit ‚slepá místa‘ našich znalostí o komunikaci institucí vysokoškolského vzdělávání,“ sdílel Mike S. Schäfer, profesor komunikace vědy na Curyšské univerzitě, který na EUPRIO konferenci prezentoval první předběžné výsledky průzkumu.
Prozatím se zapojilo více než 200 účastníků z dvaceti zemí. Na většině univerzit jsou komunikační oddělení poměrně velká, v průměru čítají 25 lidí, kteří mají na starosti širokou paletu úkolů – od správy sociálních sítí přes mediální pokrytí, marketing až po přípravu projevů. Mezi hlavní komunikační kanály patří weby a blog, tradiční média, newslettery či videa. Více o celém projektu naleznete na webu.
Na konferenci již tradičně probíhá soutěž o nejlepší inovativní projekty. Z tuctu soutěžících diváky i porotu nejvíce zaujal portugalský projekt Escola Ciência Viva z Universidade de Aveiro. Vzdělávací projekt spojuje univerzitu s vědeckým centrem a pro žáky prvního stupně z regionu Aveiro (jež projekt finančně podporuje) nabízí pestrý a interaktivní program. Na druhém místě se umístil projekt domácí ETH Zurich – Komunikační akademie pro vědce a vědkyně. Třetí příčka patří Univerzitě v Manchesteru za komunikační projekt o klimatické změně.