Tři minuty povídání o vědě vám může „změnit život“ a otevřít nové pracovní příležitosti, získat cenné kontakty nebo zlepšit prezentace. To shrnují v odpovědích pro Forum někdejší vítězky soutěže FameLab, jež je letos poprvé otevřena i pro humanitní a společenskovědní obory. Přihlásit se lze až do 17. července.
Finalisté a porotci národního kola FameLab 2020. Foto: British Council.
Je vám více než 21 let, baví vás věda a pracujete či studujete v Česku? Pak se můžete přihlásit do stand-upové vědecké soutěže FameLab, jejíž organizaci od letošního roku přebírá Univerzita Karlova a vůbec poprvé se mohou účastnit i zástupci humanitních a sociálních věd.
Soutěž FameLab v České republice není žádnou novinkou; od roku 2011 ji pořádala organizace British Council. „FameLab pro mne osobně znamená jedenáct let setkávání a spolupráce se skvělými lidmi napříč různými odbornými specializacemi, státy a kontinenty, kteří mi dali velice přitažlivým způsobem nahlédnout do toho, čím se věda zabývá dnes a jak kvalitně se věda a její popularizace dělá jinde,“ říká bývalá hlavní organizátorka Dana Sephton, jíž řada lidí zná spíše jako „Dášu z FameLabu“.
Hlavní organizátorkou letošního ročníku FameLab je Lucie Válová z Univerzity Karlovy.
Od letošního roku se stala nositelem licence pro pořádání soutěže FameLab v České republice Univerzita Karlova. „Laťku a věhlas máme předchozími ročníky nastavenou velice vysoko, a to chceme udržet. Novinkou, kterou se nám podařilo vyjednat, je například rozšíření i o obory z humanitních věd. V minulosti se totiž mohli hlásit spíše zástupci technických a přírodovědných oborů či medicíny,“ říká Lucie Válová, která má přípravu soutěže letos na starosti.
| FameLab je stand-upová vědecká soutěž, která má kořeny v Anglii. Vznikla v roce 2004 s cílem hledat nové talenty v oblasti popularizace vědy pro každoroční vědecký festival pořádaný organizací Cheltenham Festivals. Soutěž měla velký úspěch a brzy se rozšířila do mnoha zemí světa – od Hong Kongu přes Jihoafrickou republiku až po Českou republiku. Do Česka soutěž v roce 2011 přivezla organizace British Council. Hned první rok (a dosud poprvé) český zástupce, Michal Babič, vyhrál cenu diváků na mezinárodním finále. |
Proč se do klání přihlásit?
„Využívejte každé příležitosti, kde můžete mluvit o svých výzkumech, nejvíce se naučíte praxí,“ řekl během únorové konference ScienceCommunication: UK Experience Malcom Love, dlouholetý hlavní lektor komunikačních dovedností mezinárodní soutěže FameLab. Konkrétních motivací a impulzů k přihlášení existuje mnoho, od náhodného nápadu, přes zvědavost až po dlouhé sbírání odvahy. „Do soutěže jsem se přihlásila zcela náhodně, protože na mě někde vykoukla. De facto jsem od toho vůbec nic nečekala, ale přišlo mi, že pokud je soutěž v popularizaci vědy a já se zabývám popularizací matematiky, tak u toho nemůžu chybět,“ říká matematička Tereza Martínková Bártlová, soutěžící z roku 2017.
„Mým očekáváním vlastně bylo jen to, že si po delší době opět stoupnu na pódium a budu vyprávět... Na základní a střední škole jsem občas recitovala a trochu mi to chybělo. Chtěla jsem zkusit, jaké to je řečnit něco jiného než Villona nebo Nezvala – zda zvládnu poutavě vysvětlit i něco tak ‚suchého‘ jako biologický základní výzkum,“ vzpomíná výherkyně českého kola z roku 2016 lékařka Eliška Selinger.
Nutriční epidemioložka Eliška Selinger vyhrála národní kolo FameLab 2016. Více o jejím výzkumu naleznete v nedávném rozhovoru.
Výherkyně českého FameLabu o rok později, mikrobioložka Tereza Mašínová, s přihlášením váhala: „O soutěži jsem věděla už několik let před tím, než jsem se přihlásila. Dlouho jsem sbírala odvahu podat přihlášku, až jsem ji jednoho večera zcela bez přemýšlení vyplnila a odeslala. Chtěla jsem to jen zkusit a vůbec jsem nepřemýšlela, kam až mě tato cesta může dovést.“
A k čemu mi to vlastně bude?
Mezi „okamžité“ benefity pro desítku českých finalistů patří krom zkušeností a zážitků například víkendové školení FameLab MasterClass a účast v Národním finále. Vítěz či vítězka se poté spolu s ostatními národními vítězi zůčastní mezinárodního MasterClass školení a v listopadu se utkají na světovém on-line finále.
Samotná účast v soutěži však přináší i mnoho dalších, často i nečekaných, benefitů. „Účast v soutěži pro mě byla prvním vstupem do světa popularizace a komunikace vědy. Pochopila jsem, že dobrá popularizace má svá pravidla a že prostor pro sebevzdělávání je nekonečný. FameLab také změnil moje kariérní směřování. Čím déle jsem se popularizaci věnovala, tím mi bylo jasnější, že je to oblast, která mě zajímá víc než výzkum samotný. Došlo mi, že to, co mě přivedlo do vědeckého světa, byla z velké části fascinace způsobem, jakým byla věda popularizovaná. Nemluvě o tom, že z profesních i přátelských kontaktů, které jsem při soutěži nasbírala, těžím dodnes,“ vypráví Tereza Mašínová, která letos na Univerzitě Karlově spoluorganizovala workshopy zaměřené na komunikaci vědy a po několik let vedla pražské Science Café.
Mikrobioložka a popularizátorka vědy Tereza Mašínová, vítězka národního kola soutěže v roce 2017.
Nové kontakty zdůrazňuje i popularizátorka matematiky Tereza Martínková Bártlová: „Co mi samotná soutěž dala, je zároveň i to, co jsem vůbec nečekala – obrovské množství kontaktů. Kolegy, s nimiž spolupracuji dodnes a ráda. Počínaje hlavní organizátorkou Dášou Sephton, která je obrovská srdcařka a v soutěži odvedla neuvěřitelný kus práce. V porotě soutěže jsem poprvé potkala docenta Karla Olivu, se kterým jsme o několik let později napsali námět scénáře dětského matematického vzdělávacího pořadu Kája a Mat+Ema+Tika vysílaného na ČT Déčko. Nebo ‚FameLab kolegyni‘ Elišku Selinger, se kterou budeme mít společný exponát v nově vznikajícím vzdělávacím mini science centru Didaktikon,“ vyjmenovává jeho manažerka a odborná garantka. „Je to pro mě zároveň obrovská čest, že se letošní finále FameLabu bude konat právě na půdě Didaktikonu. Není lepší spojení kde a u jaké příležitosti se má potkat široká veřejnost s vědci tak, aby z toho obě strany byly nadšené,“ líčí.
I Elišce FameLab otevřel nový svět popularizace vědy: „Kromě toho mi dodal odvahu postavit se před publikum nejen na tři minuty. I díky soutěži teď vedu vlastní univerzitní kurzy a cítím se mnohem jistější i na konferenčních přednáškách.“ Zlepšení dovedností potvrzuje i Tereza Martínková Bártlová: „Zákaz použití techniky je výzva, ale užitečná. Pro nás vědce-popularizátory to bývá často berlička – co nedokážeme dobře popsat, vysvětlit, prakticky ukázat, k tomu použijeme počítačovou vizualizaci. Zvláště u matematiky, která bývá hodně abstraktní. O to zajímavější bylo zkusit popularizovat matematiku holýma rukama.“
Popularizátorka matematiky a odborná garantka a manažerka nově vznikajícího centra Didaktikon Tereza Martínková Bártlová.
Pšt, slyšte návod na úspěšné vystoupení...
„Ve třech minutách vysvětlit své vědecké téma, a to bez použití audiovizuální techniky. Povolené pomůcky jsou jen takové, které si soutěžící dokáže na jeviště sám přinést a také po vystoupení odnést,“ stojí v pravidlech. Co radí vítězky? „Určitě přípravu. Tím, že čas je velmi omezený, nedá se moc spoléhat na to, že to člověk ‚nějak ukecá na místě‘, zvlášť když my vědci o svém zamilovaném tématu umíme vyprávět hodiny a hodiny… Je třeba si promyslet, jaká je ‚hlavní message‘, co by chtěl člověk publiku předat a následně vystavět celý příspěvek tak, aby měl i nějakou tu hlavu, patu – a vtip,“ radí Eliška Selinger.
„Nejdůležitější je příprava a dobrý nápad. Ten může přijít zcela nečekaně; například já sama jsem námět na svoje vystoupení vymyslela uprostřed písničky na koncertě. Když správný nápad přijde, poznáte to – budete se cítit podobně jako nahý Archimédés, který běhal po Syrakusách a volal ‚Heuréka!‘ A určitě je důležité být autentický a na nic si nehrát – někdo je založením showman a jiný zas umí navodit komorní atmosféru. Není nutné se tlačit do polohy, která vám není vlastní. Lidé to poznají a neuvěří vám,“ dodává Tereza Mašínová.
A co za jedenáct předchozích ročníků vypozorovala Dáša Sephton? „Především vyslovovat srozumitelně a dostatečně nahlas a takto své vystoupení i předem trénovat. Cokoli vysvětlujete navázat na osobní zkušenost publika – ať už je to sdílená zkušenost, nějaká všední každodennost nebo třeba všeobecně známý příběh, postava, či rozměr – tím se každé sdělení stává pro posluchače lépe uchopitelné. Každé vystoupení by mělo přinést zajímavou informaci a pokud posluchače i dojme nebo rozesměje, tím líp. A je určitě dobré inspirovat se u předchůdců – záznamy jsou volně dostupné na internetu.“
Přihlášku (do 17. července 2022) a další rady a tipy naleznete na oficiálním webu.
