Svůj účel má Didaktikon vetknutý již ve svém názvu. Že netušíte, oč půjde? Není divu. Jedná se totiž o zcela nový záměr Univerzity Karlovy, který má v Kampusu Hybernská brzy vytvořit bez nadsázky unikátní vzdělávací centrum. Oficiálně se projekt jmenuje „Vzdělávací centrum Didaktikon – inovace ve vzdělávání mezi hlavním městem a nejstarší českou univerzitou“.
Co si však pod tím reálně představit?
„Hlavním cílem projektu, který naplní proklamace ze smlouvy mezi Prahou a UK, je vybudování vzdělávacího střediska v Hybernské, konkrétně v budově A v jejím horním patře. Právě tam – na jednom místě! – dojde k propojení světové vědy i praktických zkušeností v interdisciplinárním pojetí fakult UK s potřebami cílových skupin žijících v metropoli: tedy dětí, žáků základních a středních škol, studentů vyšších odborných škol a škol vysokých, jejich rodičů, pedagogů, vědců, výzkumníků i významných absolventů včetně široké veřejnosti,“ prozradil magazínu Forum prorektor Martin Vlach, jenž má na starosti vnější vztahy UK a tento progresivní projekt s týmem připravuje.
Už je připravena desítka pozoruhodných témat a expozic, které představujeme na konci článku. Podle Vlacha, fyzika, jenž coby proděkan přinesl řadu novinek na Matematicko-fyzikální fakultu UK, nejde o prázdná slova. Myslí to vážně. „Troufám si tvrdit, že koncept Didaktikonu bude jedinečný nejen v Praze, ale i v rámci České republiky. Klíčové bude propojení a zapojení našich pestře orientovaných fakult; doufejme, že fakulty, jichž máme sedmnáct, dokáží spolupracovat, propagovat nejen naši vědu, ale rovněž pedagogické know-how. Nebudeme na to ale sami. V plánu je zapojit i další instituce, například Národní muzeum či různé firmy,“ dodává Martin Vlach (níže na snímku v rotundě na Malostranském náměstí).
A protože učil na gymnáziu i univerzitě, sleduje též další cíl: Didaktikon má přinést vzpruhu a zabránit pražskému poklesu pedagogů základních, středních a vyšších odborných škol v ohrožených oborech, jimiž jsou na území metropole mimo jiné fyzika, informatika, angličtina anebo hudební výchova a další.
Výstavy, workshopy... a živé akce
Trochu konkrétnější vhled do podoby vznikajícího střediska nabízí Jan Bičovský, člen programové rady Kampusu Hybernská. „Didaktikon jako takový bude situován do čtvrtého patra budovy A v kampusu, pro samotnou výstavní činnost se počítá se zhruba 150 metry čtverečními, ovšem Didaktikon předpokládá také návazné aktivity, jako jsou přednášky a workshopy, pro které jsou dedikovány další prostory. V širším smyslu pak bude zázemím celý kampus, v němž Didaktikon plánuje různé akce typu festivalů, do nichž se edukativní výstava organicky začlení, nebo se adaptuje,“ líčí Bičovský. A jaké jsou ony pověstné „synergie“?
„Vidím jich řadu, ostatně proto Didaktikon vznikl. Jako oborově nedidaktik, jenž se nicméně angažuje v popularizaci, je pro mne zásadní moment synergie mezi dobrovolnými aktivitami a projekty odehrávajícími se mimo didaktiky a přípravou budoucích učitelů, kde lze čerpat vzájemnou inspiraci,“ míní pedagog z Filozofické fakulty UK. Podle něj bude didaktikonský tým myslet i na studenty-popularizátory, kteří nemívají potřebné zázemí. A další výhodou, již má edukativní platforma přinést, je synergie mezioborová. „Věříme v možnost prezentovat vědecké problémy tak, aby byly zajímavé jak pro humanitně, tak pro přírodovědně orientované publikum. A pak – jsme v Praze, tedy centru kulturního života, tudíž určitě počítáme, že vznikne synergie i s partnery mimo Univerzitu Karlovu,“ plánuje Bičovský.
Jeho slova potvrzuje rovněž Marcel Kraus, manažer univerzitního projektu Hyb4City. Do celé koncepce je zapojena nejen Karlovka, ale i hlavní město Praha jako investor, zapsaný ústav Kampus Hybernská, některé fakulty či Centrum pro přenos poznatků a technologií (CPPT).
Marcel Kraus vnáší do Kampusu Hybernská i zkušenosti z německého Fraunhoferova ústavu či kulturních průmyslů, jak jsme již dříve psali.
„Univerzita si bere na starost obsahové naplnění Didaktikonu, přinejmenším v prvních letech rozjezdu centra. To spočívá zejména v koncentraci didaktického potenciálu fakult a součástí UK pro cílové skupiny. Tyto aktivity spadají do činnosti CPPT, na nichž úzce spolupracuje s MFF UK, FF UK, PřF UK a PedF UK v rámci soutěže na pilotní expozici. Cílem snah je podnítit mezifakultní spolupráci v interdisciplinárních projektech za účelem společného nalézání inovativních didaktických přístupů,“ říká Kraus.
Didaktikon jako ukázka třetí role?
Vedle vědy a vzdělávání se stále více akcentuje i takzvaná třetí role univerzit – společenský dopad, prospěšnost, angažovanost... Naplní se nějak v projektu i „místní přínos“?
„Univerzita Karlova jako regionální instituce si je vědoma i této své role, která má zabezpečit rozvoj společnosti, minimálně na území Prahy a blízkého okolí. Navíc je třetí role možná historicky tou první – je tou, bez níž by věda a vědecké instituce nikdy nevznikly, ve které podněcuje a uspokojuje zájem člověka o svět, aniž by nutně hodlala z něj vychovat vědce či profesionála. Ale i to je třeba dělat kvalitně, inspirativně a profesionálně. A k tomu bude sloužit Didaktikon. Tento projekt bude místem, kde se budeme učit prezentovat, proč je věda krásná, proč je integrální součástí života a způsobem myšlení, který je člověku vlastní a který v sobě musíme rozvíjet bez ohledu na věk, vzdělání či profesi,“ říká Igor Červený z Pedagogické fakulty UK.
Kromě výše uvedeného mu záleží na dlouhodobé vizi Didaktikonu, aby byl „udržitelný“, jak se často praví v eurounijní dokumentaci. Hlavní osa záměru je proto v souladu s dlouhodobými strategickými plány vzdělávání a vědy v Česku i Evropské unii; prostě ladí s vizemi země a je celý připraven tak, aby pro svůj provoz a rozvoj uměl dosáhnout i na budoucí dotační programy a strukturální fondy EU.
Deset prvních projektů se skutečnou mezioborovostí
Jak vnímat a zkoumat etnickou hudbu? Kde v přírodě hledat symetrii? Co dokáže umělá inteligence, tedy současná AI? A mají animovaní Simpsonovi rádi vědu? Takové neotřelé náměty přináší desítka pilotních projektů, které se v Didaktikonu předvedou. Proč byly organizátory vybrány a co přinášejí?
Odpovídá matematička a manažerka Didaktikonu Tereza Martínková Bártlová: „Jejich unikátnost spočívá v tom, že jsou opravdu mezioborové. Všichni známe různé exponáty ze science center, které jsou sice zajímavé, ale jsou mnohdy zaměřené jen na jeden konkrétní jev, na jeden vědecký obor. Chtěli jsme ukázat, že v reálném světě nic nefunguje samostatně, ale jde o spojení mnoha vědeckých disciplín,“ říká Martínková Bártlová. A když věda, tak nabízí i empirický příklad řečeného.
Tereza Martínková Bártlová se věnuje popularizaci vědy i mezi dětmi - je takzvaně rekreační matematička, jak už magazín Forum informoval.
„Například exponát zaměřující se na umělou inteligenci nám neukáže pouze to, co vše jsme schopni naprogramovat, ale odkryje navíc i otázky kyberpsychologie. Představí zájemcům pozitiva, ale i rizika užívání umělé inteligence (oné AI) v běžném životě. Ukáže nám také, jak může umělá inteligence napsat divadelní hru nebo jaká je její úloha v medicíně,“ dodává organizátorka z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Co spolu s prorektorem Vlachem od „premiérové desítky“ čekají? „Očekáváme nový přístup k popularizaci vědy jako takové. Každý návštěvník si na daném exponátu najde právě tu jeho oblast, jež ho zajímá, zároveň ale díky mezioborovosti, kterou exponát přináší, nahlédne i do jiných vědních oblastí. Posláním je ukázat nutnost a potřebu spolupráce napříč vědními obory. Zároveň doufáme, že díky neformálnímu učení se nám podaří pomoci školám doplnit mezery ve vzdělání, jež mohly vzniknout distanční výukou,“ plánují autoři rozjetého Didaktikonu, který vzniká v prostorách kampusu. Jaká je první desítka projektů, jež ho zaplní?
Desítka prvních plánovaných expozic Didaktikonu a jejich řešitelé:
Automat na filosofické divadlo
Projekt vychází z problémově orientovaného přístupu ke středoškolské výuce filosofie. Cílem projektu je rozvíjet myšlení studentů skrze tematizaci aktuálních problémů napříč dějinami a obory. Díky filosofickému divadlu studenti rozvíjejí schopnost interpretace, argumentace a diskuze. Studenti si nejprve budou sami navrhovat otázky, o kterých budou postavy diskutovat, a které pokládají za důležité pro současnost či budoucnost světa, posléze budou o otázkách diskutovat v rolích filosofů a vědců.
Matěj Král (HTF UK), Jakub Čapek (FF UK), Veronika Kodetová (MFF UK), Ondřej Kohout (DAMU)
Energie a synergie v živé a neživé přírodě
Centrálním motivem expozice je energie a symetrie v živé a neživé přírodě. Smyslem je návštěvníkům představit koncepty, které jsou důležité pro všechny přírodovědné obory a mají významný přesah do oborů dalších, například společenskovědních. Ukážeme například, jakým způsobem funguje svět symetrie molekul a krystalů. Pomocí příběhu z ovčí pastviny si vysvětlíme, jaké vztahy a procesy se odehrávají mezi jednotlivými složkami suchozemského ekosystému. A nakonec si složíme Českou republiku jako 3D puzzle.
Luděk Míka, Petr Šmejkal, Jan Mourek, Tomáš Matějček (všichni PřF UK)
Rodinné hudební světy romského primáše
Projekt tvoří interaktivní virtuální výstava, využívající etnomuzikologickou i romistickou expertizu k představení komplexního světa rodiny romského primáše Jožky Feča. Představí minulost i současnost pozoruhodné hudebnické rodiny, její různotvarou kreativitu i sociální aktivity. Představení hudebního světa rodiny Fečových nabízí intimní vhled do transformace romské hudební tradice v Československu 20. století i do procesu „dělání hudby“ jako profese, zábavy a služby s přesahem do komunitní práce i zdroje energie.
Zuzana Jurková (FHS UK), Helena Sadílková (FF UK), Tamara Moyzes (Artivist Lab)
AI v kontextu
Artificial Intelligence (AI), umělá inteligence, chytrá zařízení, strojové učení… Tato slova kolem sebe slyšíme stále častěji. Umělá inteligence se stává téměř všudypřítomnou jak v každodenním životě, tak i ve všech vědeckých disciplínách. AI postupně proniká do mnoha oborů lidské činnosti, od vývoje nových léků přes psaní divadelních her až po výběr životního partnera. Exponát bude pracovat právě s prvkem nevyhnutelnosti se AI ať už se chceme zabývat medicínou, právem, divadlem či psychologií. Je to ale všechno stejná AI? Kde a jak se AI konkrétně používá? A jak se na AI dívají odborníci z různých vědních disciplín? To vše si budete moci vyzkoušet na našem interaktivním exponátu „AI v kontextu…“!
Rudolf Rosa, Tereza Hannemann, Petr Kácovský, Jindřich Libovický, Tomáš Musil (vše MFF UK), Nikol Kopáňková (FF UK), Petr Kajzar (1. LF UK)
Rok distanc
Projekt tvoří interaktivní výstava, která reflektuje rok distančního vzdělávání v tvůrčích oborech. Cílem projektu je zpřístupnit a přiblížit know-how jednotlivých pedagogů/pedagožek (většinou se jedná současně o činné umělce a umělkyně) ve výuce tvůrčích předmětů. A to jednak prezentací zajímavých děl, která vznikla v rámci praktických předmětů vyučovaných on-line, ale také jejich výpověďmi vyučujících a studujících, vztahující se k tomu, jaké posuny museli udělat, co se sami z této situace naučili a jak lze nové znalosti využít do budoucna.
Vendula Fremlová (PedF UK), Andrea Průchová Hrůzová (FSV UK)
Simpsonovi ve vědě
Ústředním motivem projektu je známý seriál Simpsonovi, ať už se jedná o jednotlivé postavy seriálu jako takové anebo zápletky, které hlavní hrdinové prožívají. Seriálem se totiž prolíná celá řada (na první pohled bezvýznamných) narážek, které ale v sobě často skrývají nějakou hlubší vědeckou pointu. Projekt představí seriál z vědeckého úhlu pohledu. Hlavní úlohou projektu je vybrat významné vědecké momenty seriálu, vysvětlit je a použít jako základní záchytný prvek pro rozšíření obzoru žáků, neboli vysvětlit danou problematiku v širším kontextu.
Tereza Martínková Bártlová (MFF UK), Eliška Selinger (3. LF UK), Tereza Roznerová (1. LF UK)
Karlova herní stanice
Cílem je představit hry jako interaktivní médium (nejen pro zábavu, ale i výukovu, uchování historie, druh reportáže...). Součástí projektu budou tedy nejen hry, ale také miniprezentace vysvětlující provázanost jednotlivých oborů při vzniku her a představení her různého charakteru a zaměření. Hry budou vybírány s ohledem na diverzitu, představující jak ty co vznikají „čistě pro zábavu”, tak hry „s vážnou tématikou”.
Jakub Gemrot, Lukáš Kolek, Vojtěch Černý (všichni MFF UK), Vít Šisler (FF UK)
Překvapivá optika
Projekt se skládá z několika samostatných experimentů, které ukazují optické jevy ne zcela tradiční formou. Součástí bude představení deformace obrazu pomocí válcových zrcadel a skupiny rovinných zrcadel. Pomocí USB mikroskopu si návštěvníci budou moct prohlédnout například jednotlivé pixely na displeji svého mobilního telefonu. A na závěr si procvičí mozek pomocí netradičních optických klamů.
Petr Kácovský, Věra Koudelková, Marie Snětinová (všichni MFF UK)
Finkelbrockův fantastický fonoskop
Expozice staví na jednoduchém principu vizuálního a fyzického zobrazení akustických vln, tak jak je vnímá lidské ucho v rámci jazykové komunikace. Vše bude demonstrováno na fyzických exponátech napodobujících artikulační ústrojí či demonstrující vlnové jevy. Tento princip bude rozveden po několika liniích formou prezentací, her a experimentů, tak aby návštěvníci získali komplexní představu nejen o charakteru signálu jako takového, ale o jeho interpretaci posluchačem a o jeho produkci mluvčím.
Jan Bičovský, Radek Skarnitzl, Tomáš Bořil, Kateřina Holubová (všichni FF UK)
SAMSA: S mobilní aplikací německou historií Prahy
Dějiny Prahy jsou nerozlučně spjaty mimo jiné s jejím německým obyvatelstvem. SAMSA zavádí uživatele na místa, jež nesou stopu působení německy mluvících architektů, výtvarníků, literátů, hudebníků, spolků, škol a dalších institucí. U každého místa appka nabízí poutavý a zajímavý výklad k jeho vývoji v kontextu politických dějin, dějin architektury a k roli místa v kulturním životě, současné i historické fotografie. Reflexe plurikulturního a vícejazyčného charakteru dějin českých zemí stále zůstává výzvou (nejen) pro výuku dějin na středních školách. Projekt zprostředkovává znalosti, které jsou východiskem k takové reflexi, a nabízí linie, které může tato reflexe sledovat.
Štěpán Zbytovský, David Sogel (oba FF UK), Lukáš Felbr (MFF UK), Radka Malcová (FSV UK)
