Štucbartová: Je potřeba se umět bránit, a to i verbálně

Linda Štucbartová, členka Rady pro komercializaci na Univerzitě Karlově, studovala na FSV UK, v Oxfordu i Ženevě. Má zkušenosti ze státní i soukromé sféry, z rodinných firem, technologických startupů, mentoringových programů pro ženy i přenosu vědeckých poznatků do praxe. Jak to jde všechno dohromady?

„Mým profesním životem se táhne jedna červená nit, a to je vzdělávání, podpora žen a zájem o nové trendy a technologie,“ usmívá se podnikatelka, mentorka, diplomatka, lektorka, členka řady správních a poradních orgánů, ale též milující manželka a máma: Linda Štucbartová.

„Když jsem studovala, tak jsem si takovou kariéru neuměla a ani nemohla představit, většina z těchto možností neexistovala. Dnešním studentům a studentkám bych doporučila: řiďte se srdcem a jděte za tím, co vás táhne, baví. Čas na kompromisy přijde, až budete mít hypotéku, rodinu a budete se starat o stárnoucí rodiče. Dnes je již jedna nalajnovaná kariéra – pomyslný žebřík – minulostí a spíše se mluví o kariérních prolézačkách. Jednou jste nahoře, pak ovšem chvíli míříte dolů a možná i trochu někam jinam. A myslím, že je mnohem lepší dovádět na prolézačce, nežli lézt po žebříku,“
vypráví nadšeně a motivačně.

Jak ale na cestu „proti proudu“ najít sílu? „Jít si za svými sny je těžké, speciálně pro ženy. Společnost má stále tendenci hlídat, jak je to ‚správně‘. Proto jednoznačně doporučuji najít si mentorky a mentory, obklopovat se lidmi, kteří to dokázali, mít vzory,“ radí Štucbartová, pro níž je kromě profesní sítě základem rodina: „Myslím, že život má být vyvážený, nikoliv balancovat mezi rodinou a kariérou – to lehce spadnete. Rodina je pro mě na prvním místě a myslím, že to vše, co dělám a že se mi daří, je právě díky tomu, že mám báječné zázemí a o koho se opřít. S manželem jsme spolu 22 let a máme hezký vztah i dvě báječné děti.“

Oklikou zpátky k Izraeli

Jak se na takovou životní cestu vydala? Po dokončení mezinárodních teritoriálních studií na Fakultě sociálních věd UK zamířila na rok na Oxford do Centra pro hebrejštinu a židovská studia. „Studovala jsem problematiku vysídlených osob po druhé světové válce. Byla to báječná zkušenost, zajímavé téma, ale zároveň to nejméně praktické, co jsem mohla studovat,“ s úsměvem vysvětluje, proč pokračovala do Ženevy na mezinárodní studia.

První pracovní zkušenost měla ve státní správě, následovala velká korporace: Škoda Auto. „Tam jsme ale nedokázali najít společnou cestu, jak skloubit práci a péči o malého syna a nemocného rodiče, takže jsem ze dne na den skončila a vydala se na dobrodružnou a zábavnou cestu, jejímž výsledkem je tak pestrý životopis,“ říká.

„Ale vše to do sebe zapadá; od studií na Oxfordu neuplynulo ani patnáct let a k tematice Izraele jsem se vrátila na poli diplomacie, vzdělávání, byznysu, ale především v oblasti vědy, výzkumu a inovací,“ říká členka rady Česko-izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK).

„Mám obrovskou radost, že se letos Nadačnímu fondu Neuron ve spolupráci právě s ČISOK, 1. lékařskou fakultou UK a IOCB Tech podařilo vyslat čtyři studentky a jednoho studenta do Izraele, aby nasáli inspiraci, jak se přenášejí výsledky výzkumu do praxe,“ sdílí své nadšení Štucbartová, podle které v Česku děláme i špičkovou vědu a máme obrovský potenciál v oblasti komercializace. „Situace se tu výrazně zlepšuje, vzniká tu řada startupů, je větší zájem o technologický transfer. Komercializace již není brána jako sprosté slovo nebo jako něco, co špiní čistou vědu. Ale stále máme rezervy, hlavně v sociálně-humanitních oborech, a je velmi důležité, aby především mladí zažili, jak se to dělá jinde a že to jde. Jednoznačně platí: ‚You can't be what you can't see‘ aneb ,Nemůžete být tím, koho a co nevidíte‘,“ zdůrazňuje Linda Štucbartová, která považuje Izrael za báječný zdroj inspirace nejen v oblasti vědy a technologického transferu, ale například i v postavení žen a také péči o děti.

„Jako ženy to v Česku máme těžší. Chybí vzory – více žen ve vedoucích pozicích. Pokud se žena chce po porodu brzy vracet do práce, chybí podpora v péči a navíc je vnímána jako ‚krkavčí matka‘. A pak tu jsou verbální stereotypy; stále se setkávám s tím, že se jinak vítají ‚vážení kolegové‘ a jinak ‚milá Linda‘. V tom všem nám Izrael může být inspirací,“ míní.

Tipy pro zlepšení kariéry

Co je v kariéře podstatné? „Je důležité obklopovat se těmi správnými, podporujícími lidmi a především se umět bránit, a to i verbálně. Protože lidí, od kterých uslyšíte kritiku a nevyžádané rady, jak máte žít svůj život, je hodně,“ vysvětluje Štucbartová, proč je jejím nejnovějším projektem Sebeobrana pro všechny, která vychází z konceptu Empowerment Self-Defense. Oč jde? „Tato sebeobrana místo chvatů vychází více z komunikace a asertivity. Posilujeme intuici a snažíme se zabránit násilí dříve, než se rozvine,“ říká průkopnice tohoto přístupu v ČR. „Ve společnosti roste agresivita a různé formy násilí, nejen fyzické. Statistiky jsou hrozné. Každá třetí žena, každé páté dítě, každý šestý chlapec, každý desátý muž se v životě setká s násilím vůči sobě. A je alarmující, že ve více než osmdesáti procentech případů se násilného chování dopouštějí lidé, které daná osoba zná,“ upozorňuje mentorka.

V zahraničí je prý běžné, že se tyto techniky, jak sdělit své potřeby, jak nastavit hranice či jak rozpoznat první známky nevhodného chování, učí již na školách jako prevence šikany. „V Česku nás nikdo moc neučí, jak předcházet konfliktům, ale ani jak navazovat nové kontakty či pečovat o současné vztahy. Dlouho jsme podceňovali třeba sílu alumni sítí, ale i to se naštěstí začíná měnit,“ říká Linda Štucbartová. A pro úspěšný networking a rozšiřování kontaktů doporučuje: „Vždy mějte u sebe vizitku a aktualizujte si profil na LinkedIn.“