Podle Dictionary.com je slovem roku 2022 „woman“, žena, což by mohlo platit i pro Univerzitu Karlovu, neboť se jejího vedení v únoru poprvé v historii ujala žena-rektorka, profesorka, lékařka a vědkyně Milena Králíčková. Události roku 2022 – doznívající covidová pandemie, české předsednictví Radě EU, ekonomická krize a především ruská invaze na Ukrajinu – znovu ukázaly důležitost a potřebnost vědy, která přináší informace, vysvětlení a často dokonce i řešení. Proto nabízíme čtenářům již tradiční přehled vědeckých úspěchů a důležitých momentů uplynulého roku, o nichž jsme v magazínu UK Forum psali.
Vědecký rok UK byl pestrý: vědci, jako Jan Starý (dole uprostřed), získali ceny, další pak cenné granty, konaly se konference i popularizační akce.
Čtyři prestižní ERC granty pro Matfyz
V letošním klání o prestižní granty Evropské výzkumné rady (European Research Council – ERC) bodoval Matfyz: putují tam tři ERC Starting a jeden ERC Synergy. Ondřej Dušek chce vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby. Martin Kozák získal grant na výzkum nových možností elektronové mikroskopie, které dovolí snímat pohyb elektronů v látkách s vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Erin Carson chce změnit způsob, jakým lidé přistupují k vytváření a analyzování výpočetních algoritmů pro největší superpočítače na světě. A Libor Barto zkoumá matematické problémy a v rámci ERC Synergy projektu se bude s kolegy z Vídně a Drážďan snažit lépe pochopit složitost výpočtů. „Chceme vědět, které problémy se dají na počítači řešit rychle a které ne,“ popisuje Barto, jemuž k nápadům pomohl již dřívější ERC Consolidator grant, který právě dokončuje.
Noví držitelé ERC grantů z UK: Libor Barto (vlevo nahoře), Ondřej Dušek, Martin Kozák (vlevo dole) a Erin Carson.
Prestižní publikace i komentování aktuálního dění
Mám se nechat naočkovat? Na tuto otázku v době covidové pandemie hledal odpověď téměř každý. Čtveřice českých ekonomů a ekonomek, kterou před lety spojila Univerzita Karlova, zkoumala, jak a podle čeho jsme se rozhodovali. A odhalila, jak moc jsme se mýlili. „Veřejnost si myslela, že jen zhruba polovina lékařů věří vakcínám proti onemocnění covid-19. Přitom to bylo devadesát procent! Prokázali jsme, že pouhé informování o této shodě přineslo jednoduchý a trvanlivý způsob, jak zmírnit odpor k vakcinaci,“ shrnují Michal Bauer a Julie Chytilová z CERGE-EI v samostatném rozhovoru pro Forum. K mylným domněnkám o důvěře expertů v očkování, ale například i o jejich pohledu na změny klimatu nejspíše přispívají média, která ve snaze o objektivní přístup dávají stejný prostor i extrémním názorům bez toho, aby zdůraznila, jak proporční jsou. Výzkum, který byl publikován v jednom z nejprestižnějších odborných časopisů Nature (jako vůbec první společenskovědní studie s českými autory), nyní odlehčenou formou shrnuje i video.
Jiná mezinárodní studie v elitním Nature, na které se podílel i Pavel Hulva z PřF UK, odhalila, že ježci jsou přirozeným přenašečem rezistentních bakterií zlatého stafylokoka, obávaného MRSA (methicilin-resistant Staphylococcus aureus), proti němuž nezabírají běžná antibiotika a je častou „nemocniční infekcí“, která vážně komplikuje i banální zákroky. Studie překvapivě zjistila, že ježci si MRSA „vypěstovali“ již zhruba kolem roku 1800, tedy dávno před objevem antibiotik. Bodlináči totiž hostí na své kůži plísně, které produkují beta-laktamová antibiotika (skupina, do níž patří i penicilin), takže na nich mají šanci přežít jen „antibiotiku odolné“ – rezistentní bakterie.
Tým Kateřiny Komrskové z PřF UK a střediska BIOCEV objevil fúzní protein ženského vajíčka, který hraje klíčovou roli v okamžiku, kdy do vajíčka proniká spermie. Znalost proteinu MAIA tak může pomoci při vylepšování diagnostiky i léčbě neplodnosti, případně při vývoji nových typů antikoncepce.
Archeologický tým z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK objevil hrobku staroegyptského hodnostáře a „velitele cizích žoldnéřů“ Vahibre-meri-Neita. Ačkoliv byla vykradena již v antických časech, poskytuje cenné informace. Kvůli předčasnému skonu majitele zůstala nedokončená a velmi strohá pohřební výbava tak prozrazuje, co ve výzdobě a pohřební výbavě považovali Egypťané za naprosto nezbytné. Hrobka je unikátní i svým uspořádáním, kvůli čemuž museli badatelé často měnit výkopové práce.
Zůstalo pole polem, či zarostlo? Tuto otázku si pokládali paleoekologové z Univerzity Karlovy a Akademie věd v mezinárodním výzkumu, kdy pro sledování dopadů morové pandemie 14. století, takzvané černé smrti, použili inovativní analýzu pylových zrn v sedimentech. „Sledovali jsme, jak se po morové ráně změnila zemědělská krajina, a z toho odvozujeme demografické změny. Jinak řečeno, v místech, kde zemřelo mnoho lidí, začala pole zarůstat, neboť je neměl kdo obdělávat,“ popisuje v článku paleoekolog Petr Pokorný.
|
Pro lepší přehled a data-based přístup doporučujeme aplikace, které vytváří Daniel Münich s kolegy v rámci projektu IDEA při CERGE-EI. Jedna z nejnovějších aplikací například mapuje publikační výkon českých vědeckých pracovišť s rozlišením vědeckého vlivu výzkumů, a to i s ohledem na personální velikost pracovišť na oborové úrovni, což doposud nebylo možné zohlednit, jak zdůrazňoval docent Münich v samostatném článku na webu UK Forum. Další aplikace pak například v kontextu porovnává citační ohlas publikací z českých vědeckých pracovišť, jiná mapuje v Česku stále častý inbreeding. |
Odborníci a odbornice z UK také pravidelně vysvětlovali a komentovali aktuální dění v médiích. Mezi nejviditelnější žel patřili komentátoři vývoje ruské invaze na Ukrajině, jako například Michal Smetana nebo Jan Ludvík. V této souvislosti svých znalostí využili i vědci z Matfyzu, kteří velmi rychle vyvinuli česko-ukrajinský slovník založený na strojovém překladu, jenž funguje i jako Android mobilní aplikace, kdy umí rozeznávat a překládat i mluvené slovo. Univerzita Karlova a její odborníci a odbornice se aktivně zapojovali i v souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU, úmrtím královny Alžběty či ničivými požáry v Hřensku.
|
Věda 2022 na Karlovce: Co dalšího neopomenout • Prorektor pro vědu Ladislav Krištoufek, se kterým jsme si o „vědě na Karlovce“ povídali v nejnovějším tištěném magazín Forum, patří podle indexu Highly Cited Researchers 2022 mezi desítku nejvíce citovaných vědců působících v Česku. • Rektorka Milena Králíčková se setkala s mladými vědkyněmi v rámci tradičního networkingového brunche, který pořádá NKC Gender a věda. „Je důležité mít ve svém okolí lidi, kteří vás podporují a pomáhají vám růst. A já mám to štěstí, že je ve svém životě vždy měla,“ podělila se o zkušenosti první žena vedoucí UK. • Jak se jako výzkumná instituce chránit před hrozbami ze zahraničí? Zkušenosti a přístupy z Imperial College London otevřeně sdílela britská odbornice Lynne Cox v rámci semináře, který v září proběhl na Univerzitě Karlově. „Mnoho zemí dává velké finanční prostředky na výuku a výzkum na univerzitách, někdy ale trochu opomíjí možné bezpečnostní hrozby. Ty jsou ale reálné, proto by měly univerzity v těchto otázkách úzce spolupracovat s vládou,“ shrnula pro Forum. • První ročník soutěže UKa!, jež si klade za cíl umožnosti studentům UK kreativně propagovat svoji alma mater, vyhrál studentský tým tvůrců podcastu Pod Čepicí. V jednotlivých dílech přibližují laické veřejnosti zajímavosti ze světa vědy a život vědců a vědkyň takový, jaký doopravdy je. V rámci vítězného projektu se specificky zaměřují na středoškoláky a středoškolačky, jimž formou živých debat představují fakulty. |
Ceny, ceny, ceny...
Legendární skupina ABBA sice zpívá „money“, ale na Univerzitě Karlově by šlo píseň snad přetextovat na „ceny“. Vědci a vědkyně s afiliací k Univerzitě Karlově sbírají vědecké ceny národní i mezinárodní. Za rok 2022 lze jmenovat například cenu Česká hlava, které se přezdívá „Česká nobelovka“, pro ekologa a botanika Petra Pyška (působícího i v Botanickém ústavu AV ČR), Cenu Milady Paulové pro neuroložku Evu Kubalu Havrdovou z 1. lékařské fakulty UK či Ceny Neuron, jež Karlovka letos „ovládla“ – šest cen z celkových devíti kategorií patří lauerátům a laureátkám z UK! Hlavní Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě v oboru medicína obdržel hematolog a onkolog Jan Starý z 2. lékařské fakulty UK.
Laureáti a laureátky Neuronů z UK: nahoře Martina Živná, Jan Starý, Marya Shamzhy, dole Martin Setvín, Jan Kynčl a Anežka Kuzmičová.
U příležitosti oslav 674. narozenin Univerzity Karlovy pětice vědců a vědkyň získala prestižní výzkumnou podporou Donatio Universitatis Carolinae. Ocenění bylo letos uděleno již pošesté a pojí se s ním odměna ve výši milionu korun. Do vybrané společnosti oceněných nově patří: demografka Dagmar Dzúrová, matematický lingvista Jan Hajič, organický chemik Martin Kotora, turkoložka Jitka Malečková a hematoonkolog Jan Trka.
Donatio získali: Dagmar Dzúrová (horní řada uprostřed) a Jitka Malečková. Spodní řada zleva: Martin Kotora, Jan Trka a Jan Hajič.
V roce 2022 také byly uděleny tři čestné hodnosti doktora honoris causa Univerzity Karlovy. V dubnu titul dr.h.c. za „významný přínos v oblasti etiky a bioetiky s celosvětovým dopadem“ obdržel kanadský lékař profesor David Norman Weisstub. V říjnu pak profesor Jiří Bártek, absolvent 1. LF UK nyní působící na Karolinska Institutet a Danish Cancer Society Research Center, za „průkopnické objevy v oblastech buněčné biologie a výzkumu nádorových onemocnění, které jsou významným přínosem pro biomedicínu, a za pomoc české vědě“ a profesor Jacques J. M. van Dongen z Universiteit Leiden za „mimořádný přínos k výzkumu, klasifikaci a diagnostické stratifikaci maligních a nemaligních poruch krvetvorby“.
|
Karlovka je zapojena do všech projektů EXCELES Program EXCELES – vyhlášený na sklonku roku 2021 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) – vznikl na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovace ve zdravotnictví v rámci Národního plánu obnovy. Vědecké instituce napříč Českem spojily síly a vzniklo pět „virtuálních“ výzkumných center, které jsou štědře financované z prostředků Evropské unie. Spojení sil by mělo zlepšit efektivitu výzkumů a rychlejší reakce na aktuální i budoucí výzvy. Konkrétně se jedná o:
|
Věda hrou. Nejen v Didaktikonu
Co je to láska? Jak se šíří zvuk? Jak nás klame zrak? Kolik vědy je v oblíbeném seriálu Simpsonovi či co už umí umělá inteligence? I těmito otázkami se zabývají návštěvníci vzdělávacího centra Didaktikon, které sídlí v Kampusu Hybernská. Jedná se o společný projekt magistrátu hlavního města Prahy a Univerzity Karlovy a cílí zejména na žáky a studenty základních a středních škol a jejich pedagogy. Nabízí ale i akce pro širokou veřejnost či kurzy Univerzity třetího věku či vzdělávací kurzy pro pedagogy.
Zakoušená všemi smysly
Vidět, ochutnat, slyšet či se dotknout vědy mohli návštěvníci tradiční Noci vědců, která se letos nesla podtitul Všemi smysly a přilákala rekordní počet účastníků. Mimo jiné Noc vědců přinesla i vítězku národního finále standupové soutěže FameLab – Elišku Jandovou z Přírodovědecké fakulty UK. Ta se svým vystoupením o hledání naděje v kapce krve bodovala i v mezinárodním online finále v Cheltenhamu, kdy skončila na sdíleném místě druhá.
Vystoupení Elišky Jandové na mezinárodním finále FameLab začíná od 55:15 min.
Komunikace vědy byla ústředním tématem hned dvou konferencí a řady workshopů. V únoru se do Prahy sjeli či online připojili britští odborníci, kteří na konferenci ScienceCommunication: UK Experience sdíleli své zkušenosti a tipy. Konferenci je možné zdarma zhlédnout ze záznamu. V listopadu pak navázala konference Komunikace vědy a sociální sítě.
Absolventi UK se ve světě neztratí
Mezi naše pravidelné rubriky patří i seriál Czexpats z UK přinášející příběhy úspěšných absolventů a absolventek Univerzity Karlovy, kteří vědecky působí v zahraničí, ale většinou s Českem zůstávají v kontaktu a někteří se dokonce obohaceni o nové zkušenosti vracejí.
V rámci seriálu Czexpats z UK jsme přinesli příběhy například (zleva) Kateřiny Rohlenové, Ivany Schnur, Jana Nekvindy, Vladimíra Beneše, Petry Gümplové nebo Ireny Kalhousové.
Co ještě dodat? Věda je krásná, jak zní i název tradiční soutěže Přírodovědecké fakulty o nejhezčí fotografie a ilustrace s vědeckou tematikou. V letošním ročníku vyhrála mikrofotografie Jana Martinka Hvězdná obloha pod mikroskopem, zákony optiky ve mně. V kategorii vědecká ilustrace pak například kresba Poliny Belyaeva Chameleón pardálí. Všemi soutěžními fotografiemi za uplynulý rok se můžete kochat na příslušném webu.
