„Obě si rády povídáme o tom, co se děje ve světě a rozhodly jsme se naše konverzace nahrávat. Tak vzhůru za humna,“‎ vítají své posluchače Barbora Chaloupková a Hana Martínková, autorky podcastu Za Humny. Věnuje se mezinárodnímu dění, politice i věcem veřejným.

„Smysl genetických testů vidím v kombinaci s dalšími biochemickými markery a nejrůznějšími senzory pro individuální optimalizaci tréninku a jídelníčku či například předcházení zranění. V žádném případě ale nelze dělat závěry typu – nemáš sprinterské geny, přestaň běhat,“ míní docent Miroslav Petr z FTVS UK.

Prevence, pomoc a individuální řešení studia či práce, tak se dají shrnout tři hlavní činnosti Univerzity Karlovy v péči o duševní zdraví studentů a zaměstnanců. „‎Každý problém si zaslouží pozornost a je zcela v pořádku si říci o pomoc,“ míní psycholožka Anna Marie Pospíšilová z Centra Carolina UK.

„‎Čekali jsme, že největší změny vegetace budou na konci doby ledové. Překvapilo nás, že to jsou poslední čtyři tisíce let,“ říká paleoekolog Petr Kuneš z Přírodovědecké fakulty UK, který se na publikaci v prestižním vědeckém časopise Science podílel.

Biologům z Belgie a České republiky se podařilo objasnit, jak rostlinné hormony brasinosteroidy řídí růst kořenů. Objev publikovaný v prestižním časopise Nature Plants přispívá k lepšímu pochopení vývoje kořenového systému.

„Naším dlouhodobým cílem je, aby kurzem jednou prošel každý student UK. Je to taková výbava pro život,“ sdílejí ambice nového kurzu Zásadní společenská témata očima ekonomie jeho vyučující a ekonomové Filip Matějka a Jan Zápal z ústavu CERGE-EI.

„Podle údajů Národního ústavu pro duševní zdraví (NÚDZ) během koronavirové pandemie stoupl výskyt duševních onemocnění z dvaceti na třicet procent,“ říká Lucie Šteklová, studentka pátého ročníku 1. lékařské fakulty UK a zároveň spoluautorka nové kampaně neziskové organizace Loono Dobré nitro.

Univerzita Karlova po dvou letech dokončila vnitřní hodnocení své vědecké činnosti. „Je to poprvé, co se kterákoli česká univerzita pokusila z vlastní iniciativy o takto komplexní, kritické a maximálně nezávislé hodnocení své vědecké činnosti za pomoci mezinárodního panelu,“ říká prorektor UK Jan Konvalinka.

„Když jsem začínal, tak šance na vyléčení nejčastějšího typu dětské leukémie byla dvacet procent, dnes je to až devadesát. To nezažije každý lékař,“ shrnuje obrovský pokrok ve svém oboru hematolog Jan Starý, který svůj profesní život spojil s 2. lékařskou fakultou UK a FN Motol.

Okna vesmíru dokořán, Meteor či Klub skeptiků Sisyfos – některé z počinů, jimiž astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar ovlivnil několik generací. Jak se popularizace změnila, a překvapí ho po tolika letech ještě něco? Zeptali jsme se u příležitosti jeho nedávných pětaosmdesátin.